Regenerativní pastva

12. 1. 2022

| Ing. Marek Pytlík

Regenerativní zemědělství
Pastva

Způsobů, jakými lze pást dobytek, je mnoho. Z pohledu zlepšení kvality půdy se však nejlépe osvědčila pastva regenerativní. Nevíte, co si pod tímto termínem vlastně představit? V tomto článku vám její principy blíže popíšeme.

Začněme ale hlavními přednostmi, abychom si shrnuli důvody, proč vůbec pokračovat ve čtení.

Regenerativní pastva, především v křehkých prostředích, vede k obnově půdy, neboť razantně zvyšuje obsah organické hmoty a počet i stav mikroedafonu v půdě. Dále vede k vyšším výnosům, lepší zádrži vody a ke zvýšení rozmanitosti rostlinného i živočišného společenstva. Tyto skutečnosti zásadně podporují zdraví daného ekosystému i okolní krajiny.

Původ a smysl regenerativní pastvy

V minulosti vznikaly nejúrodnější půdy díky velkým stádům migrujících přežvýkavců. Stáda se pásla v určité oblasti, potom pokračovala dál a nevrátila se až do příštího roku. Právě toto intenzivní, ale krátkodobé narušení porostu vede mimo jiné k minimálnímu zhutnění půdy a poskytuje dostatečně dlouhé období k zotavení a opětovnému růstu porostu. Regenerativní pastva se tento prapůvodní model snaží simulovat. A skvělou zprávou je, že fungovat to může v jakémkoli systému, ať už se jedná o trvalé trvaní porosty (TTP), jednoleté pícniny či kulturu meziplodin.

„Krajina bez velkých býložravců je nepřirozená,“ cituje titulek reportáže Českého rozhlasu odborníka na tvorbu a ochranu krajiny Miloslava Jirků z Biologického centra AV ČR. My bychom jej ještě doplnili – taková krajina je také bez dostatečného přísunu živin, a tedy i méně úrodná, zdravá, odolná.

Smyslem regenerativní pastvy je co nejvíce napodobit přirozenou migraci a pastvu stád divokých býložravců (bizonů, koní, praturů a dalších), kteří se i v naší krajině dříve dennodenně přesouvali z místa na místo a pro svoji obranu a bezpečí se pásli v kompaktních houfech. Je to tedy pastva intenzivní (ve velkých počtech dobytka na malé výměře), ale krátkodobá (stádo se často přesouvá na nové lokace).

Rozdíly a podobnosti různých typů pastvy

Nejběžnější pastvou je v našich podmínkách pastva kontinuální. Při ní jsou zvířata ponechána ve velkém výběhu značnou část sezóny. Tento typ pastvy je však značně destruktivní jak pro produktivitu pastviny, tak v konečném důsledku i pro půdu, neboť vede k utužení půdy, nerovnoměrné distribuci výkalů a moči, vypasení porostu, obnažení povrchu půdy, erozi a v náchylných oblastech i k rozšiřování pouští.

O něco lépe je na tom rotační pastva honová, u níž však nedochází k rovnoměrné distribuci výkalů, jak je patrno z ilustrace. Ve většině případů je porost nadměrně spasený.

Regenerativní pastva má velmi blízko k pastvě dávkové, případně krátkodobé oplůtkové. Stěžejním rozdílem je množství nespaseného porostu, jak ještě popisujeme níže.

regepastva.png Obrázek 1. Rozdíly v jednotlivých způsobech pastvy. Jak je patrno z ilustrace, se zmenšováním výběhu roste hustota zvířat na ploše, ale zároveň klesá doba pobytu dobytka na dané ploše. Směrem doprava lze pozorovat vyšší nárůst množství organické hmoty, který se projeví v dalších pozitivních dopadech na půdu, rostliny i ekosystém. Jedná se o vyšší schopnost zadržovat vodu, vyšší mikrobiální populace i aktivitu, vyšší výnosy a vyšší biodiverzitu.

Oplůtky

Regenerativní pastva je typicky charakterizována rozdělením pastvin na menší oplůtky, které zajišťují krátké trvání pastvy s vysokou hustotou dobytka, po nichž následuje přiměřeně dlouhá doba odpočinku a zotavení porostu.

rozclenenipastvy.png Obrázek 2. Schématické rozčlenění pastviny na dílčí výběhy.

Plocha jednotlivých oplůtků je určena velikostí stáda, délkou pastvy a množstvím biomasy porostu. Běžnou praxí je vytyčování jednodenních oplůtků, ale interval lze i prodloužit na dva, tři dny. Samozřejmě záleží, co vyhovuje vám a co nejlépe funguje pro vaši půdu.

oplutky.png Obrázek 3. Vyšší koncentrace zvířat v oplůtku je pro regenerativní pastvu typická.

Správná míra spasení porostu je klíčová

Nadměrné spasení případně přepasení rostlin nemá toliko souvislost s množstvím dobytka na pastvině, jak je obecně předpokládáno, ale s dobou, po kterou je porost dobytku vystaven. Pokud dobytek zůstává ve výběhu příliš dlouho nebo se do něho vrací moc brzy, určité procento rostlin je oslabeno přepásáním.

Rostlina na spasení reaguje tím, že vylučuje více kořenových exudátů do půdy, aby tak podpořila symbiotickou půdní mikrobiotu, jež jí na oplátku pomáhá se získáváním makro i mikro živin. To pomáhá rostlině opět obrůst.

V případě, kdy je rostlina spasena nadměrně, reaguje jinak. Je nucena tuto "spolupráci" přerušit, aby zachovala energii na vlastní přežití, a její obrůstání pak trvá mnohem delší dobu.

rustrostlin.png

Obrázek 5. Růstová křivka trav. Během pastvy je potřebné ponechat rostlině tolik biomasy, aby se nedostala do levé třetiny grafu. Ideální je odebrat maximálně 50 % hmoty, aby zůstala ve střední části křivky, kdy je její růst i obrůstání nejrychlejší.

Při správném řízení regenerativního způsobu pastvy však k tomuto nedochází. Část porostu spasena, část pošlapána a část nespasena. To spolu se zanechanými exkrementy a močí vytváří ideální prostředí pro zkvalitňování půdy a její úrodnosti.

Obecně platí, že pro přiměřenou regeneraci porostů a delší pastevní období je nejlepší nedovolit dobytku, aby spásl více než 50 % dostupné biomasy porostu. Například pokud je průměrná výška porostu v momentu, kdy jsou zvířata vpuštěna do oplůtku 60 cm, tak by měla oplůtek opustit, když je průměrná výška porostu 30 cm. Pro optimální opětovný růst a maximální výnosy porostu je doporučeno, aby dobytek nespásl porost pod 15–13 cm.

spásání.png *Obrázek 6. Vliv úbytku nadzemní části rostlin s ohledem na obrůstání porostu. Porovnání různých způsobů pastvy a zobrazení vlivu intenzity spasení rostliny na rychlost její regenerace.

Měňte intenzitu i interval pastvy

Změna je život - a v případě regenerativní pastvy to platí doslova.

Během jedné sezóny i během následujících let je vhodné měnit zatížení pastviny různou intenzitou dobytčích jednotek na hektar. Každá různá hustota zvířat má konkrétní účel a specifický dopad na půdu a okolní biologii.

Velmi důležité je také nepřehánět dobytek po pastvinách každý rok stejně. Pokud obvykle začínáte s pastvou ve výběhu A, poté přejdete do výběhu B a pak C, zkuste napřesrok začít třeba ve výběhu C, pak přejít do výběhu D nebo dokonce přeskočit několik výběhů a následovat výběhem G apod.

Změna pořadí vypásání jednotlivých oplůtků během jednotlivých sezón vnáší do ekosystému další rozmanitost navíc a zabraňuje rutině a možné stagnaci. Tato změna je důležitá hlavně pro rostliny, které rostou pouze během určité části roku a takto dostanou prostor pro delší vegetační období nebo ukončení svého životního cyklu a tvorby semen.

Vhodné je rovněž měnit dobu odpočinku jednotlivých oplůtků. Pokud například necháváte porost běžně odpočívat 30 dní, tak zvoleným výběhům můžete dopřát dní 60. Tato změna má velmi pozitivní dopady na půdní biologii. Je samozřejmé, že není možné poskytnout každému oplůtku tuto dobu odpočinku navíc každý rok, ale pro dosažení přiměřených výsledků je dostatečné tak učinit jednou za 3–4 roky.

Zásadní je také měnit výšku spasení, a tudíž i výšku porostu, který je pro spasení určen.

Pokud obvykle cílíte, aby byla výška píce před spasením zhruba 30–40 cm, zkuste počkat, dokud porost nedosáhne výšky 50 cm. A hlavně obecně praktikujte přístup „50 na 50“, kdy při každé pastvě ponechte 50 % biomasy ve výběhu. K tomuto pravidlu však existují výjimky. Jsou chvíle, kdy je výhodné spást píce méně nebo více. Doporučuje se, abyste nikdy nenechali porost spást pod výšku 13 cm, pokud tedy záměrně nepřecházíte z porostu meziplodin na následnou plodinu.

Druhová diverzita

Každý druh hospodářských zvířat zanechává na půdě i rostlinách rozdílné druhy mikroorganismů, což přispívá k nárůstu počtu i rozmanitosti půdního mikrobiomu. Pokud pasete více druhů hospodářských zvířat (což je samo o sobě skvělé), je záhodno měnit jejich pořadí vstupu na pastvu. Možná si myslíte, že musíte vždy nejprve pást skot, poté ovce nebo kozy a dále slepice nebo prasata. Ano, existují důvody pro přesun určitých druhů v určitém pořadí, ale někdy je vhodné toto pořadí narušit a nejprve vpustit menší druhy a pak teprve skot. Pro dosažení dobrých výsledků to nemusíte dělat příliš často.

Souhrn - doporučení pro regenerativní pastvu

Při regenerativní pastvě je potřeba řídit se několika doporučeními:

  • hlídat a měnit výšku spasení porostu, nepřepásat,
  • měnit zatížení pastviny počtem dobytka,
  • nerotovat dobytek každý rok ve stejném schématu,
  • měnit dobu odpočinku pastviny,
  • případně měnit i pořadí jednotlivých druhů hospodářských zvířat, v němž na pastvinu přicházejí.

Při přechodu na regenerativní pastvu je potřeba předem promyslet rozměry i pořadí oplůtků s ohledem na počet zvířat i vaše kapacity pro častější přehánění dobytka. Nutné je také zajistit vhodné podmínky pro zvířata v každém z aktuálně využívaném oplůtku (zejména přístup k vodě).

Závěrem - efekt regenerativní pastvy a její vliv na udržitelnost chovu skotu

Chov dobytka je znám pro svoji ekonomickou náročnost a v jistých krajích světa i pro svoji negativní stopu na životním prostředí.

Jak ale blíže popisuje další z našich článků, regenerativní pastva je řešením, jak snížit negativní dopady chovu, ba dokonce pozitivně přispět stavu půdy a krajiny.

I během krátké doby, v řádu jednotek let, lze u regenerativní pastvy dosáhnout významných výsledků zejména ve zvýšení podílu půdní organické hmoty a celkového zdraví půdy. Studie prokazují i mohutnější a rychlejší vývoj kořenových soustav rostlin, včetně hloubky a hmotnosti kořenů (v porovnání s ostatními způsoby pastvy). To má pozitivní vliv na kompaktnost půdy, omezuje to její zhutnění, zlepšuje schopnost vsakování vody a brání vzniku eroze.

Věříme, že jsme vás tématem regenerativní pastvy zaujali. Pokud ano a máte zájem dozvědět se o něm ještě více, doporučujeme vám e-knihy Savory institutu, zejména č. 8 Základy celostního plánování pastvy a č. 9. Vznik plánu celostní pastvy.

Novinky každý týden
Chcete mít přehled o novinkách na našem blogu? Odebírejte náš newsletter.

Roky 2021 a 2022 lámaly klimatické rekordy. Bohužel ne ty dobré

Události a novinky
Klima a offsety
4. 11. 2022

Čas od času nám neveselé zprávy o klimatu jako ty, které byly publikovány v posledních týdnech, připomínají, proč to všechno děláme. Proč se v...

Buvolí farma je rájem ptáků i milovníků mléka - díky regenerativní pastvě

Pastva
Příběhy
13. 12. 2022

V rámci jubilejní 10. epizody Půdcastu, podcastu z dílny Carboneg, vznikl velmi zajímavý rozhovor s Alexem Pagem, majitelem první a dosud jediné mléčné buvolí...

Školení: Regenerativní zemědělství v praxi a jak s ním začít?

Události a novinky
27. 9. 2022

Zveme na dvoudenní seminář a workshop do Tetčic u Brna, který se věnuje přípravě na přechod na regenerativní způsob hospodaření a zdravé půdě. Školení...