Nejen pro vyšší podporu celkové biodiverzity ale i pro chybějící souhrnné hodnocení a sledování kvality regenerativního zemědělství jsme se rozhodli vytvořit a zavést bonusový odměňovací systém regenerativní zemědělské praxe. Chceme tak finančně podpořit zemědělské podniky a soukromé zemědělce, kteří na svých pozemcích přispívají k vyšší biodiverzitě, ať už širší paletou pěstovaných druhů rostlin, omezením používání látek na jejich ochranu nebo lepším řízením pastvy. Právě ti, jejichž regenerativní praxe je dle posuzovaných kritérií kvalitnější, mají možnost získat příspěvek k základní odměně za každou uloženou tunu oxidu uhličitého do půdy. Zároveň chceme díky této menší motivace sledovat u našich spolupracujících zemědělských subjektů vývoj v čase a evidovat postupné rozvíjení regenerativních postupů, které například používají už dnes.
Index regenerativní praxe ohodnocuje její kvalitu ve formě číselného vyjádření. Slouží především pro vnitřní potřeby společnosti Carboneg, a to k určení, zda zemědělský podnik nebo soukromý zemědělec získá vyšší finanční odměnu. Zároveň poskytuje i srovnání jednotlivých zemědělských subjektů a umožňuje sledovat jejich posun na stupnici indexu. Současně umožňuje i sledování úrovně celkové biologické rozmanitosti a míry ekologického přístupu na konkrétních plochách.
Při pohledu na to, jak ubývá přirozených stanovišť volně žijících živočichů a ostatních organismů a na skutečnost, že podle mnohých vědců stojíme na prahu 6. hromadného vymíraní druhů v planetární historii, je více než nutné, začít dělat věci jinak. Jen tak je možné, toto již dlouhodobé a nepříznivé směřování změnit. Současnou situaci navíc zhoršuje oteplování planety a změna klimatu. Nejsnadněji je pokles biodiverzity patrný na drastickém poklesu množství hmyzu, tedy téměř samého začátku řady potravních řetězců. Například podle německé studie z roku 2017 došlo za posledních 27 let k poklesu množství létavého hmyzu o 76 %. Plošný pokles biomasy hmyzu je očividný i široké veřejnosti. Nicméně alarmující na této studii je to, že šlo o výzkum prováděný pouze v chráněných územích, která by naopak měla být oázou a místem prosperity volně žijících organismů.
Vzhledem výše uvedenému je jasné, že ochrana biologické rozmanitosti se nemůže spoléhat pouze území chráněná státy, ale je nutné, v co největší míře, do podpory biodiverzity zapojit i zemědělsky využívanou půdu. Dle údajů organizace pro výživu a zemědělství spojených národů (FAO) z roku 2020, je přibližně 38 % zemského povrchu využíváno pro zemědělskou činnost, což dokládá, jak velkým dílem způsoby hospodaření ovlivňují globální biologickou rozmanitosti i klima.
Hodnocení biologické rozmanitosti není ničím novým. Většina mezinárodních hodnocení biodiverzity používá jako hlavní ukazatele místní rozmanitost vybraných druhů živočichů, hlavně pak ptáků, ale i větších obratlovců, motýlů a jiných druhů hmyzu, případně rozmanitost rostlin. Regionální studie agrobiodiverzity jsou často založeny na údajích získaných z pozorování na místě. Často je využíván například evropský průzkum ptáků nebo další podobné průzkumy, které jsou prováděné jen na úrovni jednotlivých států.
Výzkum biodiverzity konkrétních zemědělských podniků je často založen na terénních pozorováních výzkumníků, která jsou často omezena odborným pozadím, časem a jejich úsilím. Obvykle může být konkrétními výzkumnými skupinami zkoumán pouze malý počet hospodářství v jedné oblasti, navíc u předmětu zkoumání konkrétního biologického taxonu je nutno zohlednit i omezené časové období jeho přítomnosti, což celé snažení velmi komplikuje. Dalším významným omezením hodnocení biodiverzity je absence vědeckých a komplexních dlouhodobých údajů, což je vyjma evropského kontinentu velmi častá situace.
My jsme se, nejen proto, rozhodli nezkoumat volně žijící organismy přímo, ale soustřeďujeme se na sledování rozmanitosti pěstovaných druhů rostlin a chovaných druhů zvířat a na další parametry, které volně žijící živočichy a rostliny přímo i nepřímo ovlivňují. Výzkumy jednotlivých zemědělských podniků se v převážné míře soustřeďují na ty, které hospodaří v ekologickém režimu. Pro regenerativní hospodářství, která jsou často hybridem mezi konvenčním a ekologickým zemědělstvím, podobné výzkumy a hodnocení chybí.
Carboneg index regenerativní praxe je rozdělen na index péče o pole, který samostatně hodnotí míru a kvalitu regenerativní praxe v rostlinné výrobě a na index péče o pastviny, který posuzuje to samé u regenerativní pastvy na trvalých travních porostech. Hodnocenými parametry jsou úrovně jednotlivých praktik u obou zaměření prvovýroby v režimu regenerativního zemědělství.
Jednotlivé parametry regenerativních praktik jsou rozděleny do tří kategorií: A, B a C s číselnou hodnotou 3, 2 a 1. Všechny parametry, které posuzujeme mají svoje opodstatnění, nicméně některé jsou pro fungování regenerativního zemědělství důležitější než jiné, a proto jsme přistoupili k jejich roztřídění do skupin dle jejich celkového významu. Jednotlivé parametry jsou dále rozepsány do pěti úrovní, které nabývají různých kvalit – od praxe nesouvisející s regenerativním zemědělstvím až po její nejlepší podobu, zároveň mají i své číselné vyjádření 0 až 1.
Celkový index je vyjádřen číslem, které vzniká součtem hodnot jednotlivých parametrů a jehož hodnota se pohybuje v rozmezí 0 až 100.
Při tvorbě indexu, za účelem hodnocení regenerativní praxe, jsme vycházeli z pěti základních principů tohoto způsobu hospodaření (které jsou podrobněji popsány zde a zde). Práce spočívala v nalezení a identifikaci každého principu v podobě samotné zemědělské činnosti, která by ho v co největší míře zastoupila a nejlépe reprezentovala. Druhým krokem bylo u každého parametru stanovení pětiúrovňové škály, tak aby ideálně bylo vše jednoduché a zároveň vše vystihující. Třetí krok byl pak vytvoření a nastavení spravedlivého výpočtu celkového skóre indexu.
Co se týče samotných parametrů, v rostlinné výrobě jsme definovali 5 základních okruhů parametrů, a to: zpracování půdy, rozmanitost osevního postupu, pěstování meziplodin, používání syntetických pesticidních látek a používání minerálních hnojiv. U pastvy pak jde o 3 základní okruhy: frekvenci přehánění dobytka, počet druhů zvířat a dostupnost vody.
Změna klimatu, chemizace prostředí a s ní spjatý pokles biodiverzity se jeví jako začarovaná spirála, z ní již není cesty ven. Svůj díl k současnému stavu světa přidalo i zemědělství, a hlavně jeho intenzifikace, která začala v minulém století. Používání syntetických pesticidů, intenzivní a časté obdělávání půdy, výroba a aplikace minerálních hnojiv vedly k poklesu biologické rozmanitosti rostlin, hmyzu, ptáků a dalších druhů organismů. I přesto, že intenzivní zemědělství přispělo a stále přispívá k prohlubování propasti nad níž stojíme, je to právě ono, které nás i planetu, pokud nechceme opustit náš současný životní standard, může zachránit.
Konkrétně jde o zemědělské systémy, které využívají minimální zpracování půdy, aplikaci omezeného či nulové množství pesticidů, používání organických hnojiv namísto minerálních, pěstování meziplodin a výhod trvalého vegetačního pokryvu povrchu půdy. Tyto činnosti hrají důležitou roli při udržování a zvyšování místní biologické rozmanitosti a zároveň poskytují i dostatečné množství produkce pro lidskou potřebu.
Zaujal vás článek a chcete se dozvědět o indexu další detaily? Nebo vás zajímá víc podrobností o spolupráci s námi? Ozvěte se nám na e-mail carboneg@carboneg.com. Rádi s vámi téma individuálně probereme.
