logo_favicon.svg

Carboneg

#### Zveme na výstavu s titulem Regenerativní zemědělství: Půda plná života do Národního zemědělského muzea v Praze, kterou jsme připravili společně s dalšími partnery. K vidění je až do 27. srpna 2023 a nabízí jedinečný pohled na historii a principy regenerativního zemědělství. Výstava, připravená s podporou Výzkumného ústavu zemědělské techniky, sociálního podniku Živá záhrada a za přispění doc. RNDr. Miroslava Vosátky, CSc. z Botanického ústavu AV ČR, si klade za cíl osvětlit význam regenerativního zemědělství pro udržitelnou budoucnost naší planety.

![351356037_1550233015505603_6475040133229776289_n.jpg](/uploads/351356037_1550233015505603_6475040133229776289_n_f1f30dbf74.jpg)


## Od historie regenerativního zemědělství až po současnost v ČR 

Výstava vás provede od počátků konceptu regenerativního zemědělství z 80. let na Rodale institutu v USA přes praktické zkušenosti amerického farmáře Gabe Browna až po ukázku dnešních farem praktikující regenerativní postupy v Česku. Prostřednictvím fotografií zachycuje zemědělce, kteří se u nás regenerativní praxi aktivně věnují. Současně na dvou desítkách panelů přibližuje základní principy tohoto přírodě blízkého přístupu k produkci potravin. Seznámí vás i s dalšími souvisejícími tématy jako je význam hub a vývoj půdního mikroedafonu v regenerovaných půdách i možnosti ukládání uhlíku v půdě. 

> „Nesmírně si vážím toho, že jsme dostali příležitost výstavu zpracovat. Doufám, že přispěje k šíření povědomí o tom, že orba a další formy zpracování půdy škodí půdnímu životu. Regenerativně hospodařící zemědělci jsou ti, kteří v následujících letech velmi významně přispějí ke snižování podílu CO2 v atmosféře a měli bychom si mnohem více cenit jejich produkce a společenské role,“ říká k výstavě Václav Kurel, ředitel a zakladatel Carbonegu.

![IMG_4561.jpg](/uploads/IMG_4561_4d127ea35b.jpg)


## Kdy a kam vyrazit?

Výstava Regenerativní zemědělství: Půda plná života je umístěna na výstavních panelech na schodišti Národního zemědělského muzea v Praze a je přístupná veřejnosti od 6. června do 27. srpna 2023. 

- Adresa: **[Národní zemědělské muzeum](https://www.nzm.cz/aktuality/aby-puda-byla-plna-zivota-nova-vystava-o-regenerativnim-zemedelstvi), Kostelní 1300/44, 170 00 Praha 7**
- Otevírací doba muzea: **úterý až neděle 9.00–17.00**

*Zaujala vás výstava a napadá vás podobná zajímavá spolupráce s námi? Budete chtít využít tyto panely na nějaké své akci? Ozvěte se nám na e-mail praha@carboneg.eu.*


small_600x400.png

thumbnail_600x400.png

600x400.png

Půda plná života: Za regenerativním zemědělstvím do muzea

#### Podpora a ochrana biologické rozmanitosti je jednou ze zásadních otázek dneška. Proto jsme se rozhodli zemědělce a zemědělské podniky, kteří hospodaří regenerativně a zároveň dbají na biodiverzitu, podpořit. Ale jak měřit regenerativní zemědělství? Za tímto účelem vznikl Index regenerativní praxe, který vám představujeme v tomto článku.  



## Carboneg index regenerativní praxe

Nejen pro vyšší podporu celkové biodiverzity ale i pro chybějící souhrnné hodnocení a sledování kvality regenerativního zemědělství jsme se rozhodli vytvořit a zavést bonusový odměňovací systém regenerativní zemědělské praxe. **Chceme tak finančně podpořit zemědělské podniky a soukromé zemědělce, kteří na svých pozemcích přispívají k vyšší biodiverzitě, ať už širší paletou pěstovaných druhů rostlin, omezením používání látek na jejich ochranu nebo lepším řízením pastvy.  Právě ti, jejichž regenerativní praxe je dle posuzovaných kritérií kvalitnější, mají možnost získat příspěvek k základní odměně za každou uloženou tunu oxidu uhličitého do půdy**. Zároveň chceme díky této menší motivace sledovat u našich spolupracujících zemědělských subjektů vývoj v čase a evidovat postupné rozvíjení regenerativních postupů, které například používají už dnes. 


## Co vše index nabízí?

Index regenerativní praxe ohodnocuje její kvalitu ve formě číselného vyjádření. Slouží především pro vnitřní potřeby společnosti Carboneg, a to k určení, zda zemědělský podnik nebo soukromý zemědělec získá vyšší finanční odměnu. Zároveň poskytuje i srovnání jednotlivých zemědělských subjektů a umožňuje sledovat jejich posun na stupnici indexu. Současně **umožňuje i sledování úrovně celkové biologické rozmanitosti a míry ekologického přístupu na konkrétních plochách. **

![butterfly_yellow.jpg](/uploads/butterfly_yellow_9431401e01.jpg)

## Důležitost podpory biodiverzity 

Při pohledu na to, jak ubývá přirozených stanovišť volně žijících živočichů a ostatních organismů a na skutečnost, že podle mnohých vědců stojíme na prahu 6. hromadného vymíraní druhů v planetární historii, je více než nutné, začít dělat věci jinak. Jen tak je možné, toto již dlouhodobé a nepříznivé směřování změnit. Současnou situaci navíc zhoršuje oteplování planety a změna klimatu.  Nejsnadněji je pokles biodiverzity patrný na drastickém poklesu množství hmyzu, tedy téměř samého začátku řady potravních řetězců. Například podle německé [studie](https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0185809) z roku 2017 došlo za posledních 27 let k poklesu množství létavého hmyzu o 76 %.   Plošný pokles biomasy hmyzu je očividný i široké veřejnosti. Nicméně alarmující na této studii je to, že šlo o výzkum prováděný pouze v chráněných územích, která by naopak měla být oázou a místem prosperity volně žijících organismů.

Vzhledem výše uvedenému je jasné, že ochrana biologické rozmanitosti se nemůže spoléhat pouze území chráněná státy, ale **je nutné, v co největší míře, do podpory biodiverzity zapojit i zemědělsky využívanou půdu**. Dle [údajů](https://www.fao.org/sustainability/news/detail/en/c/1274219/) organizace pro výživu a zemědělství spojených národů (FAO) z roku 2020, je přibližně 38 % zemského povrchu využíváno pro zemědělskou činnost, což dokládá, jak velkým dílem způsoby hospodaření ovlivňují globální biologickou rozmanitosti i klima. 

## Současné hodnocení biodiverzity a regenerativní praxe

Hodnocení biologické rozmanitosti není ničím novým. Většina mezinárodních hodnocení biodiverzity používá jako hlavní ukazatele místní rozmanitost vybraných druhů živočichů, hlavně pak ptáků, ale i větších obratlovců, motýlů a jiných druhů hmyzu, případně rozmanitost rostlin. Regionální studie agrobiodiverzity jsou často založeny na údajích získaných z pozorování na místě. Často je využíván například [evropský průzkum ptáků ](https://www.ebcc.info/)nebo další podobné průzkumy, které jsou prováděné jen na úrovni jednotlivých států. 

![bird.jpg](/uploads/bird_8adcab63aa.jpg)


Výzkum biodiverzity konkrétních zemědělských podniků je často založen na terénních pozorováních výzkumníků, která jsou často omezena odborným pozadím, časem a jejich úsilím. Obvykle může být konkrétními výzkumnými skupinami zkoumán pouze malý počet hospodářství v jedné oblasti, navíc u předmětu zkoumání konkrétního biologického taxonu je nutno zohlednit i omezené časové období jeho přítomnosti, což celé snažení velmi komplikuje. Dalším významným omezením hodnocení biodiverzity je [absence vědeckých](https://www.scopus.com/record/display.uri?eid=2-s2.0-59849094707&origin=inward&txGid=f1fe91323b245fec51978a3397a876b6) a komplexních dlouhodobých údajů, což je vyjma evropského kontinentu velmi častá situace. 

My jsme se, nejen proto, rozhodli nezkoumat volně žijící organismy přímo, ale soustřeďujeme se na sledování rozmanitosti pěstovaných druhů rostlin a chovaných druhů zvířat a na další parametry, které volně žijící živočichy a rostliny přímo i nepřímo ovlivňují. Výzkumy jednotlivých zemědělských podniků se v převážné míře soustřeďují na ty, které hospodaří v ekologickém režimu. Pro regenerativní hospodářství, která jsou často hybridem mezi konvenčním a ekologickým zemědělstvím, podobné výzkumy a hodnocení chybí.

![traktor.JPG](/uploads/traktor_1490b8ef04.JPG)



## Index hodnotí péči o pole i regenerativní pastvu

Carboneg index regenerativní praxe je rozdělen na index péče o pole, který samostatně hodnotí míru a kvalitu regenerativní praxe v rostlinné výrobě a na index péče o pastviny, který posuzuje to samé u regenerativní pastvy na trvalých travních porostech. Hodnocenými parametry jsou úrovně jednotlivých praktik u obou zaměření prvovýroby v režimu regenerativního zemědělství.

Jednotlivé parametry regenerativních praktik jsou rozděleny do tří kategorií: A, B a C s číselnou hodnotou 3, 2 a 1. Všechny parametry, které posuzujeme mají svoje opodstatnění, nicméně některé jsou pro fungování regenerativního zemědělství důležitější než jiné, a proto jsme přistoupili k jejich roztřídění do skupin dle jejich celkového významu. Jednotlivé parametry jsou dále rozepsány do pěti úrovní, které nabývají různých kvalit – od praxe nesouvisející s regenerativním zemědělstvím až po její nejlepší podobu, zároveň mají i své číselné vyjádření 0 až 1. 

Celkový index je vyjádřen číslem, které vzniká součtem hodnot jednotlivých parametrů a jehož hodnota se pohybuje v rozmezí 0 až 100. 

- Pro získaní bronzové medaile je zapotřebí, aby skóre indexu bylo v rozmezí 50 až 69. Za této situace je k základní odměně za tunu zachyceného oxidu uhličitého přidán bonus + 10 %. 
- Celková hodnota indexu v rozmezí 70 až 84 znamená zisk stříbrné medaile a navýšení základní odměny o 20 %. 
- Získání zlaté medaile, a tedy celkové skóre v rozmezí 85 až 100 je ohodnoceno navýšením o 30 % k základní odměně. 
- Za situace, kdy celková hodnota indexu nepřesáhne 50, není zemědělci přiznán žádný bonus. Toto vyhodnocování bude každoroční a základní odměnu 250 Kč za jednu tunu sekvestrovaného uhlíku uhličitého, lze tedy navýšit až na 325 Kč.


## Tvorba indexu a definování klíčových parametrů

Při tvorbě indexu, za účelem hodnocení regenerativní praxe, jsme vycházeli z pěti základních principů tohoto způsobu hospodaření (které jsou podrobněji popsány [zde](https://carboneg.eu/cs/blog/principy-regenerativniho-zemedelstvi-1) a [zde](https://carboneg.eu/cs/blog/principy-regenerativniho-zemedelstvi-2)). Práce spočívala v nalezení a identifikaci každého principu v podobě samotné zemědělské činnosti, která by ho v co největší míře zastoupila a nejlépe reprezentovala.  Druhým krokem bylo u každého parametru stanovení pětiúrovňové škály, tak aby ideálně bylo vše jednoduché a zároveň vše vystihující. Třetí krok byl pak vytvoření a nastavení spravedlivého výpočtu celkového skóre indexu. 

Co se týče samotných parametrů, **v rostlinné výrobě jsme definovali 5 základních okruhů parametrů, a to: zpracování půdy, rozmanitost osevního postupu, pěstování meziplodin, používání syntetických pesticidních látek a používání minerálních hnojiv. U pastvy pak jde o 3 základní okruhy: frekvenci přehánění dobytka, počet druhů zvířat a dostupnost vody**. 

![covercrops_carboneg.JPG](/uploads/covercrops_carboneg_c4d407b995.JPG)


## Biodiverzita a její vliv na klima 


Změna klimatu, chemizace prostředí a s ní spjatý pokles biodiverzity se jeví jako začarovaná spirála, z ní již není cesty ven. Svůj díl k současnému stavu světa přidalo i zemědělství, a hlavně jeho intenzifikace, která začala v minulém století. Používání syntetických pesticidů, intenzivní a časté obdělávání půdy, výroba a aplikace minerálních hnojiv vedly k poklesu biologické rozmanitosti rostlin, hmyzu, ptáků a dalších druhů organismů. I přesto, že intenzivní zemědělství přispělo a stále přispívá k prohlubování propasti nad níž stojíme, je to právě ono, které nás i planetu, pokud nechceme opustit náš současný životní standard, může zachránit. 

Konkrétně jde o zemědělské systémy, které využívají minimální zpracování půdy, aplikaci omezeného či nulové množství pesticidů, používání organických hnojiv namísto minerálních, pěstování meziplodin a výhod trvalého vegetačního pokryvu povrchu půdy. Tyto činnosti hrají důležitou roli při udržování a zvyšování místní biologické rozmanitosti a zároveň poskytují i dostatečné [množství produkce](https://doi.org/10.1016/j.tree.2021.06.010) pro lidskou potřebu.

#### Vzhledem k tomu, že rozvinutá biodiverzita je široce používaným indikátorem složitosti, stability, a tedy celkového zdraví ekosystému je více než na místě, způsoby hospodaření, které přispívají k ochraně biologické rozmanitosti a v konečném důsledku i změnám klimatu, v co největší míře podporovat a šířit.  


### Představujeme Carboneg Index pro hodnocení regenerativní praxe 
<div class="videoWrapper"> 
<iframe src="https://www.youtube.com/embed/QT4wpy3Rp8M" title="YouTube video player" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" allowfullscreen></iframe>

*Zaujal vás článek a chcete se dozvědět o indexu další detaily? Nebo vás zajímá víc podrobností o spolupráci s námi? Ozvěte se nám na e-mail [praha@carboneg.eu](mailto:praha@carboneg.eu). Rádi s vámi téma individuálně probereme.*


large_shutterstock_1818181727 (2).jpg

medium_shutterstock_1818181727 (2).jpg

small_shutterstock_1818181727 (2).jpg

thumbnail_shutterstock_1818181727 (2).jpg

shutterstock_1818181727 (2).jpg

Biodiverzita a Index regenerativní praxe


#### Zveme na dvoudenní seminář, který se věnuje přípravě na přechod na regenerativní způsob hospodaření a zdravé půdě. Školení je součástí programu EIT Food the Regenerative Agriculture Revolution a pro účastníky je zcela zdarma. 


### Regenerativní zemědělství v praxi a jak s ním začít? 

[![EIT Food RAR + EU Logo Landscape_Small.png](/uploads/EIT_Food_RAR_EU_Logo_Landscape_Small_f11153c9f6.png)](https://www.eitfood.eu/projects/regenag-revolution)



### 30 . – 31. března 2023 
### Místo konání:	[Hotel u Crlíků](https://www.crlik.cz/) (Tetčice u Brna) | DVP Agro a.s. (Bratčice)


### Účast na školení je pro zástupce zemědělských podniků zdarma. Bohužel kapacita školení je v tuto chvíli naplněna.  Pokud máte zájem o zařazení na seznam náhradníků, případně máte zájem, abychom vás přednostně kontaktovali při organizaci příštího ročníku, vyplňte prosím následující formulář. Pokud se na seminář uvolní místo, budeme vás telefonicky kontaktovat. 

[![list.PNG](/uploads/list_cdc5fc86bd.PNG)](https://forms.gle/bAQmgvfCrQJ4qqBL7)



### Proč přijít?
Cílem praktického dvoudenního programu je připravit vás, zemědělce, na přechod na konzervační a rehabilitační přístup k vašim zemědělským systémům. Naučíte se, jak přirozeně zvyšovat úrodnost, začít obnovovat poškozenou půdní strukturu, vracet život do půdy a vnímat zemědělský podnik jako celistvý, vysoce integrovaný zemědělský ekosystém. Dozvíte se, jak vypadá správný plán přechodu na regenerativní zemědělství, který zahrnuje mimo jiné územní a osevní plánování, finanční plánování a ekologický monitoring. 
Druhý den probíhá v úzké spolupráci s DVP Agro a.s. a nabídne polní ukázky. Účast v programu není podmíněna partnerstvím či uzavřením smlouvy s projektem Carboneg. 

### Kdo se může registrovat?

Zemědělci a zástupci zemědělských podniků, kteří hospodaří minimálně na 10 hektarech. Zájemci o zavádění regenerativního zemědělství, zejména uplatňování principů v rostlinné výrobě v konvenčním či ekologickém režimu. Školení se nemohou účastnit zemědělci, kteří již absolvovali školení v roce 2022. 



### **PROGRAM:**

### **30. 3. 2023, 9:30 – 18:00**, Hotel u Crlíků ([Tetčice u Brna](https://www.crlik.cz/kontakt))

- **09:30 Registrace**
- **10:00 Zahájení, Program EIT Food the Regenerative Agriculture Revolution - principy programu** | Ing. Václav Kurel, Carboneg
- **10:25 Úvodní seznámení účastníků**
- **10:40 Co je regenerativní zemědělství, jak začít v našich podmínkách** | Ing. Marek Pytlík, Carboneg
- **11:05 Integrace hospodářských zvířat, regenerativní pastva v praxi** | Tadeáš Michalik, ReFarma
- **11:45 Coffee break**
- **11:55 S úctou k půdě. Proč začít se systémem regenerativního zemědělství** | Ing. Lubomír Marhavý, Biopratex 
- **13:10** Oběd
- **14:20 Praktické zkušenosti se zaváděním regenerativních principů v zemědělském podniku** | Ing. Petr Sýs, Statek Novotinky
- **15:15 Coffee break**
- **15:30 Čemu je dobré se vyvarovat při přechodu na regenerativní zemědělství, kde se můžeme poučit z chyb** | Ing. Ivana Šindelková, Biopratex
- **16:50 Ukázka plánů přechodu regenerativního zemědělství, celistvý soubor plánovacích opatření. Diskuze.** | Carboneg
- **18:00 Závěr prvního dne, společná večeře** 

### 31. 3. 2023, 9:00 – 14:00 v úzké spolupráci s[ DVP Agro](http://dvpagro.cz) a.s., 

- ** 9:00 Zkušenosti s pestrými meziplodinovými směsmi v DVP Agro. a.s.**| Rostislav Mátl, DVP Agro 
- **10:00 Transfer do DVP Agro ** | Bratčice u Brna
- **10:45 Komentovaná půdní sonda** | Ing. Lubomír Marhavý, Biopratex 
- **11:20 Polní ukázky** | Rostislav Mátl, DVP Agro
- **13:00 Závěr školení, oběd** předpokládaný konec akce ve 14:00



### **Registrace a praktické informace:**

**Bohužel kapacita je v tuto chvíli naplněna.** Potvrzeným účastníkům zajišťujeme ubytování a občerstvení zdarma. Počet účastníků dvoudenního workshopu je omezen. Uvítáme aktivní přístup, ochotu sdílet své zkušenosti s ostatními účastníky.  Zaregistrovat se musí každý zvlášť, ve formuláři nelze přihlásit dvě a více osob najednou. 

[![list.PNG](/uploads/list_cdc5fc86bd.PNG)](https://forms.gle/bAQmgvfCrQJ4qqBL7)

### **Kudy na seminář:**

Adresa: Palackého 4, 664 17 Tetčice

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m18!1m12!1m3!1d2608.60630425704!2d16.403679615910843!3d49.17008058666307!2m3!1f0!2f0!3f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x4712a2a669d441d7%3A0x45f7c1a1c9274ce1!2zSE9URUwgVSBDUkzDjUvFrg!5e0!3m2!1scs!2scz!4v1663836417452!5m2!1scs!2scz" style="border:0;" allowfullscreen="" loading="lazy" referrerpolicy="no-referrer-when-downgrade"></iframe>

### **Kontakt**

Jitka Volková | jitka.volkova@carboneg.eu | +420 602 608 505

Máte dotazy ohledně registrace? Ozvěte se nám.



Školení pořádáme za podpory:

[![EIT Food RAR + EU Logo Landscape_Small.png](/uploads/EIT_Food_RAR_EU_Logo_Landscape_Small_f11153c9f6.png)](https://www.eitfood.eu/projects/regenag-revolution)








large_DSC_7246.JPG

medium_DSC_7246.JPG

small_DSC_7246.JPG

thumbnail_DSC_7246.JPG

DSC_7246.JPG

Školení: Regenerativní zemědělství v praxi a jak s ním začít

#### Fenomén regenerativní pastvy slepic konečně dorazil i k nám, jak ukazuje nejnovější díl Půdcastu s panem Dvořákem ze Statku Dvořák ve Zlatníkách u Prahy. Jak sám říká, od podestýlkového chovu slepic v halách pomalu ustupuje k pastevnímu způsobu chovu v chytrých mobilních kurnících, které i sám zakázkově vyrábí. Co vše jsme s ním probrali ve 14. epizodě Půdcastu? Nechte se navnadit v příspěvku níže nebo si rovnou pusťte nejnovější epizodu.


<div class="videoWrapper">
<iframe src="https://www.youtube.com/embed/E975ShdhFxM" title="YouTube video player" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" allowfullscreen></iframe> 

### Vývoj chovu slepic vidí v regenerativní pastvě
Obnovená historie rodinného hospodaření rodiny Dvořákových se začala psát roku 1993, kdy získali zpět své minulým režimem zabavené pozemky. Pan Josef Dvořák s otcem se tehdy začali zabývat chovem nosnic a produkcí vajec a během let vybudovali jeden z významných chovů v Česku.

 [Statek Dvořák](https://www.nosnice.cz) ve Zlatníkách u Prahy v současnosti **vyprodukuje 7000 vajec denně**, z nichž značnou část tvoří vejce od slepic z volného chovu. 

Psal se rok 2017, kdy si pan Josef Dvořák přivezl z německého veletrhu svůj první mobilní kurník. S tímto způsobem chovu byl natolik spokojen, že se pustil do tříletého vývoje a následné vlastní zakázkové **výroby mobilních kurníků** pod značkou [Free Hen,](https://freehen.cz) protože v Česku šlo o nesehnatelnou vymoženost a německá firma mu odmítla kurníky dodávat. 

![slepice03.jpg](/uploads/slepice03_3d2b764506.jpg)

> Věnovat se chci už jen vejcím z výběhového chovu,
*— říká pan Josef Dvořák ve 14. epizodě Půdcastu – podcastu o půdě a regenerativním zemědělství z dílny Carboneg.*

V tuto chvíli  vedle "dobíhajícího" podestýlkového chovu v halách provozuje osm mobilních kurníků, které jsou v celoročním provozu. Jeden je konstruován pro **300 slepic** a funguje **off-grid**, tedy bez napojení na sítě (je energeticky soběstačný díky solárnímu panelu). Každý kurník lze obsloužit i na dálku, je opatřen řadou čidel pro sledování stavu vody, krmiva, teploty apod. Nutná je denní obsluha pro odběr vajec a každých cca sedm dní stěhování po louce (dle velikosti výběhu a počtu zvířat). 

Pan Dvořák si svou zkušenost nemůže vynachválit. Těší ho, že jsou jeho slepice díky pastvě v důstojných podmínkách, denně na čerstvé trávě, a mají dostatek zdrojů cenných karotenoidů, vitaminů a nenasycených mastných kyselin, které se ukládají i do vajec. Ta mají proto vyšší tržní i přidanou hodnotu. A o zákazníky nemá nouzi. 

### Jaká témata jsme v Půdcastu probrali?

Jak funguje údržba mobilního kurníku a kdy se vrátí pořizovací náklady? 

Jaké další jsou výhody volného chovu?

Lze ho kombinovat i s chovem dalších zvířat (např. skotu)?  

Přináší i nějaká úskalí? 

Kolik takové “chytré kurníky” stojí a za kolik se prodávají “šťastná vajíčka”? 

To a mnohem víc přiblížil pan [Josef Dvořák v rozhovoru s Václavem Kurelem](https://youtu.be/E975ShdhFxM) z Carbonegu.

![slepice01.jpg](/uploads/slepice01_f4a296e793.jpg)


*Máte dotazy či připomínky k tomuto článku? Napadá vás, koho bychom mohli do podcastu o regenerativním hospodaření pozvat příště? Dejte nám vědět na e-mail praha@carboneg.eu!*

large_slepice02.jpg

medium_slepice02.jpg

small_slepice02.jpg

thumbnail_slepice02.jpg

slepice02.jpg

Regenerativní pastva slepic v mobilních kurnících

#### Vyšší výživová hodnota potravin z regenerativní produkce je jedním z často uváděných výhod tohoto způsobu hospodaření. Doposud však těmto tezím chybělo i větší vědecké potvrzení.  To mění nedávná studie z roku 2022, provedená Davidem R. Montgomerym a jeho kolegy z americké University of Washington v Seattlu, která porovnávala zdraví půdy a obsah živin v plodinách vypěstovaných na regenerativních a konvenčních hospodářstvích napříč Spojenými státy.

Výsledky výzkumu ukázaly, že regenerativní zemědělské postupy kromě zdraví půdy zlepšují také nutriční profil plodin i masa hospodářských zvířat.  

## Víme, co jíme? Bohatá nutriční hodnota potravin z regenerativní produkce 
Zprávy o poklesu živin obsažených v zemědělských komoditách, ke kterému došlo v posledních desetiletích, nejsou nijak vzácné. Většinou je tento pokles přičítán šlechtění plodin na výnos a na ostatní vlastnosti, které jsou s tímto atributem spjaty.  Nicméně stále více výzkumů prokazuje, že režim hnojení a mikrobiální život v půdě zásadně ovlivňují příjem minerálních látek rostlinami. Poukazují na to, že konvenční zemědělské postupy intenzivního zpracování půdy, hnojení minerálním dusíkem a aplikace pesticidů, vedou nejen k narušení symbiózy plodin s půdním životem, ale i k nižší nutriční hodnotě vypěstovaných komodit.   

## Co všechno vědci ve studii zkoumali?
[Do studie](https://peerj.com/articles/12848/)* bylo zahrnuto 8 regenerativních a 8 sousedních konvenčních hospodářství. Farmy se nacházely po celé USA, jmenovitě ve státech Severní Karolína, Pensylvánie, Ohio, Iowa, Tennessee, Kansas, Severní Dakota a Montana. Vybraná pole obou sousedících farem, na nichž byly pěstovány stejné odrůdy vybraných plodin, tedy hrachu, čiroku, kukuřice nebo sóji, se shodovaly svým půdním typem. Vybrané regenerativní farmy s celostním managementem, které kombinovaly postupy minimálního obdělávání půdy, maximálního využívání meziplodin a široké osevní sledy, v době průzkumu tímto způsobem hospodařily už po dobu 5 až 10 let.

Z nutričního hlediska plodin byly sledovány a měřeny vitamíny (B, C, E a K), minerální látky (Al, Ca, Cu, Fe, K, Mg, Mn, Na, P a Zn) a fytochemikálie (celkový obsah fenolů, fytosterolů a karotenoidů). U vzorků půdy pak autoři hodnotili obsah organické hmoty v půdě a tzv. skóre zdraví půdy pomocí Haneyho testu ([Haney et al., 2018)](https://peerj.com/articles/12848/), ve kterém se stanovuje mikrobiální respirace během 24 hodin, ve vodě rozpustný organický uhlík, organický dusík, dusičnany, amoniak a fosfáty. Dále je ve speciálním slabém roztoku organických kyselin, jež imitují působení kořenových výměšků, hodnoceno množství rozpuštěných prvků: Al, Fe, Ca, P a K a rovněž i množství dusičnanů, amoniaku a fosfátů. Tyto výsledky zhodnocují aktivitu půdních mikroorganismů i množství potravy pro ně snadno dostupné. Dále ukazují na množství dostupného dusíku, fosforu a draslíku pro rostliny a poskytují údaje o stavu půdy v souvislosti i s koloběhem ostatních živin. 

Navíc mimo tento hlavní pokus autoři zkoumali (rovněž Haneyho testem) hodnotu půdního zdraví a obsah živin stejné odrůdy zelí pěstované na regenerativní zeleninové farmě ve státě Kalifornie se zelím vypěstovaném v blízkém ekologickém hospodářství.  Posledním vedlejším pokusem byl sledován obsah živin u pšenice seté přímým setím do porostu meziplodiny v porovnání se pšenicí setou do herbicidem ošetřeného výdrolu po předplodině. A jako poslední pokus byl porovnáván také profil mastných kyselin hovězího a vepřového masa chovaného na regenerativní farmě proti masu od regionální bio značky a masu od konvenčně chovaných zvířat.  

## Pozitivní výsledky porovnání rostlinných produktů z regenerativních farem
Ve všech případech měla půda na regenerativních farmách více půdní organické hmoty a vyšší skóre půdního zdraví dle Haneyho testu**. Konkrétně obsah půdní organické hmoty se u regenerativních polí pohyboval v rozmezí 3 - 12 % (průměr = 6,3 %), zatímco pole konvenčně obhospodařovaná měla půdní organické hmoty 2 - 5 % s průměrem 3,5 %. Haneyho skóre se u regenerativních farem pohybovalo v rozmezí 11 až 30 (průměr = 20 %) a u konvenčních farem od 3 do 14 (průměr = 8 %). Pozn.: výsledné hodnoty Haneyho testu nabývají hodnot od 1 do 50, přičemž čím vyšší skóre je tím je výsledek lepší. 

Hodnoty jednotlivých živin se u samotných dvojic farem značně lišily, ale v průměru všech osmi dvojic měly regenerativní plodiny:
-  o 34 % více vitaminu K,
-  o 15 % více vitaminu E, 
-  o 14 % více vitaminu B1, 
-  a o 17 % více vitaminu B2. 

Plodiny z regenerativních hospodářství dále měly také
- o 15 % více celkových karotenoidů, 
- o 20 % více celkových fenolických látek a o 22 % více celkových fytosterolů,
- kromě toho měly rovněž o 11 % více vápníku, 
- o 16 % více fosforu 
- a o 27 % více mědi.

Kukuřice, sója a čirok pěstované v regenerativním zemědělství měly v průměru o 17 %, 22 % a 23 % více zinku, naproti tomu hrách a čirok měly více vitaminů a sója a čirok více mědi. V průměru za všechny plodiny však měly regenerační plodiny méně vitaminu B6 a manganu a sója měla méně vitaminu C a několik vitaminů skupiny B (B1, B3 a B6). Celkově byly výraznější rozdíly pozorovány u zelí, hrachu a čiroku než u kukuřice a sóji. 
Výsledky vedlejšího pokusu porovnávané výživové hodnoty stejné odrůdy zelí regenerativního a ekologického zemědělství (nedávno převzatého z konvence) a ukazatele zdraví půdy dle Haneyho testu byly také pozitivní. Na ekologické farmě byl obsah organické hmoty v půdě shodný 2,9 % a skóre Haneyho testu 9,2, naproti tomu regenerativní pole vykázalo téměř čtyřikrát více organické hmoty a skóre půdního zdraví třikrát vyšší. 

Z pohledu nutričního složení mělo zelí vypěstované na regenerativní farmě oproti na pravidelně obdělávaném ekologickém poli:
-  46 % více vitaminu K, 
-  o 31 % více vitaminu E,
-  o 33 % více vitaminu B1,
-  o 60 % více vitaminu B3 a o 23 % více vitaminu B5, 
-  o 41 % více vápníku,
-  o 22 % více draslíku,
-  o 66 % méně sodíku,
-  o 35 % více karotenoidů
-  a o 74 % více fytosterolů. 

![psenice.jpg](/uploads/psenice_6e6c0ba725.jpg)


## Mnohonásobně vyšší obsah minerálních látek v pšenici ozimé
Poslední srovnání z rostlinné produkce zkoumalo vliv regenerativního zemědělství na obsah minerálních látek v ozimé pšenici (stejné odrůdy). Porovnávány byly dvě sousedící pole v severním Oregonu, u nichž byla rozdílně řešena regulace plevelů v meziporostním   období i celková rotace plodin, avšak u obou bylo seto metodou přímého setí. Na jednom poli byla prováděna regulace výdrolu předplodiny a plevelů až do zasetí pšenice pravidelnými aplikacemi herbicidu (glyfosát), a na druhém poli byla zaseta více druhová směs meziplodin, do níž se pak přímo selo. U zkoumaného pole s využíváním herbicidů byla poté aplikována minerální hnojiva, naproti tomu u meziplodin byla využívána aplikace kompostu.

Pšenice na obou polích poskytla shodně sklizeň 5 tun na hektar. Stanovována byla koncentrace prvků B, Na, Mg, K, Ca, Mn, Fe, Ni, Cu, Zn, Mo a Cd. Celkem měly vzorky pšenice seté do meziplodin vyšší obsah minerálních látek, a to významně větší množství boru (o 41 % více), hořčíku (o 29 % více), vápníku (o 48 % více), zinku (o 56 % více) a molybdenu (4krát více), dále i více draslíku (o 26 %) a manganu (o 35 %) a o 33 % méně niklu. 


## Porovnání kvality hovězího a vepřového masa z regenerativní pastvy
Vzorky jednotlivých druhů masa reprezentovaly tři různé způsoby chovu zvířat. U hovězího masa se jednalo se o regenerativní hovězí, kde byla zvířata ze 100 % krmena pící, chována a pasena na obnovené původní prérii a na regenerativně pěstovaných porostech meziplodin, a v zimě dokrmována senem z balíků. Druhý vzorek masa pocházel od krav z regionální bio značky, které byly také krmeny pouze pící, avšak ne na regenerativně vedených pastvinách. Třetí vzorek byl od konvenčně krmeného hovězího dobytka, který byl krmen kukuřičným a sójovým šrotem, siláží a šrotem dalších obilovin vypěstovaných v konvenční produkci. 

Vepřové maso z regenerativního chovu bylo po odstavu chováno na pastvině a byla mu také nabízena směs regenerativně pěstovaných mletých obilovin, obvykle ovsa, hrachu, ječmene a lnu. Druhý vzorek místní americké regionální značky podporující zdraví pocházel z chovu prasat ve velkých stájích s přístupem do venkovního výběhu, přičemž prasata byla převážně krmena geneticky nemodifikovanou kukuřicí a sójovým šrotem. Poslední vzorek vepřového masa pocházel od konvenční produkce, kde byla prasata po celý život krmena konvenčně pěstovanou GMO kukuřicí a sójovou moučkou.

Autoři studie v tomto případě sledovali a provedli analýzy na celkový obsah omega 3 a 6 mastných kyselin, obsah kyseliny alfa linolenové (ALA) a omega-3 polynenasycených mastných kyselin s dlouhým řetězcem kyseliny eikosapentaenové (EPA), kyseliny dokosapentaenové (DPA), kyseliny dokosahexaenové (DHA) a u hovězího masa konjugované kyseliny linolové (CLA). 

![skot_face.jpg](/uploads/skot_face_0a2239a44c.jpg)


## Výsledky a vliv regenerativní pastvy na kvalitu masa

Hovězí maso z regenerativní farmy mělo 3krát více omega - 3 mastných kyselin a více než 6krát více kyseliny alfa linolenové (ALA), než konvenční hovězí maso. Regenerativní hovězí také mělo o více než polovinu až téměř tři čtvrtiny vyšší obsah trojice omega-3 mastných kyselin s dlouhým řetězcem (EPA, DPA a DHA) a pouze dvou třetinový obsah omega-6 mastných kyselin. Tudíž poměr omega-6 k omega-3 byl pětinový v porovnání s konvenčním hovězím (1,3:1 oproti 6,2:1). Hodnoty u regionální značky hovězího masa krmeného pící byly střední. Obsah CLA byl u regenerativního hovězí v porovnání s bio značkou 2krát a oproti konvenčnímu hovězí více než 3krát vyšší. Vepřové maso z regenerativní farmy mělo více než 9krát více omega-3 a 3krát více omega-6 mastných kyselin, takže poměr omega-6 k omega-3 byl o třetinu vyšší než u konvenčního vepřového masa. Vepřové maso z regenerativního chovu mělo více než 11krát více ALA   , téměř 2krát více EPA, 3krát více DPA a více než 4krát více DHA než konvenční vepřové maso.

## Závěr studie: Zdravější půda produkuje nutričně bohatší plodiny

Vzhledem k tomu, že zapojení hospodáři byly v této studii vybráni na základě jejich úspěchů při uplatňování metod regenerativního zemědělství, lze podle autorů studie výše popsané rozdíly považovat za horní hranici toho, čeho lze rychle pomocí dodržování principů tohoto přístupu hospodaření dosáhnout. Nicméně trvale vyšší obsah mikroživin v regenerativně pěstovaných potravinách ukazuje na obrovský potenciál těchto půdotvorných i půdoochraných postupů, který vede, jak bylo vyhodnoceno, ke zlepšení nejen kvalit půdy, ale i nutričního profilu plodin i masa hospodářských zvířat.

Zajímavá je i skutečnost, že každá z regenerativních farem byla před změnou hospodaření obhospodařována konvenčním způsobem a obsah organické hmoty v půdě byl podobný jako u párové konvenční farmy. Výsledné analýzy ukazují, že tyto postupy **mohou zvýšit obsah organické hmoty v horní vrstvě půdy a zlepšit zdraví půdy** **již po pár letech od plného zavedení regenerativních postupů**. Kromě toho trvale vyšší skóre půdního zdraví na regenerativních farmách naznačuje potenciál pro větší koloběh živin ve srovnání s konvenčně obhospodařovanými poli.

Ačkoli byl soubor vzorků malý, všechny tři výše uvedené směry zkoumání (párové farmy, srovnání zeleniny i pokusy s pšenicí) zjistily, že ve srovnání s konvenčně vypěstovanými komoditami obsahují regenerativně pěstované plodiny s vyšší obsah klíčových sekundárních metabolitů, vitaminů i minerálních látek důležitých pro lidské zdraví. Přes značnou variabilitu mezi plodinami a konkrétními dvojicemi farem srovnání pšenice ukázalo, že konvenčně pěstované obilí mělo více Cd, Ni a Na, tedy prvků škodlivých pro lidské zdraví, zatímco regenerativně pěstované obilí mělo více mikroživin pro zdraví prospěšných. Zdá se, že zdravější půda s větším množstvím půdní organické hmoty a života, může zvýšit obsah mikroživin a zdraví prospěšných fytochemikálií ve sklízených produktech prostřednictvím ovlivnění koloběhu živin a biochemické signalizace.  

Zastoupení a poměry mastných kyselin u regenerativně chovaného dobytka byly podstatně lepší než u ostatních způsobů chovu. V současné době je známo, že výživa založená na píci oproti krmné dávce založené na obilovinách ovlivňuje složení mastných kyselin v mase. Avšak studií porovnávající kvalitu masa pocházející od zvířat chovaných na regenerativní farmě a zvířat z běžného pastevního chovu je zatím nedostatek.  Výsledné rozdíly dokazují, že lepší stav půdy se zásadně projevil i ve větší kvalitě a nutriční hodnotě masa.

## Je důležité nejen to, co jíme, ale hlavně jakým způsobem to pěstujeme.


Mechanismy a vztahy, kterými postupy regenerativního zemědělství, potažmo mikrobiom půdy, ovlivňuje obsah živin v potravinách, a tím i lidské zdraví, si zaslouží větší pozornost nejen odborníků, ale i celé společnosti. Teprve v budoucnu budeme schopni plně docenit vliv aktivity a zastoupení mikrobiálního společenstva v půdě na zdraví rostlin, zvířat i lidí. Především se zdá, že zdraví půdy výrazně ovlivňuje hladinu sekundárních metabolitů, o nichž je známo, že snižují riziko různých chronických onemocnění a zásadně ovlivňují imunitu i celkové zdraví člověka, ale s velkou pravděpodobností i všech ostatních organismů, kteří jsou na půdu navázaní. Nicméně o provázanosti půdní ekologie, lidského mikrobiomu a dalších souvisejících tématech se podrobněji rozepíšeme v následujících příspěvcích. 

Výsledky této práce možná kontroverzně poukazují na sledování zdraví půdy jako na vhodnější metriku pro hodnocení vlivu zemědělské praxe na kvalitu a nutriční profil rostlinných a živočišných produktů, než je obvyklé rozdělení potravin pocházejících buďto z konvenčního nebo ekologického zemědělství. Ačkoliv se u komodit z rostlinné výroby v současné době řeší převážně technologická jakost, lze předpokládat, že v následujících letech vzroste tlak i požadavek na podrobnější hodnocení výše popsaných výživových atributů potravy. Je nasnadě, že naší jednou z posledních možností, jak bojovat proti moderní epidemii chronických onemocnění veřejného zdraví, je přehodnotit nejen to co jíme, ale i to, jakým způsobem to pěstujeme. **Regenerativní zemědělství nabízí nejen řešení na tíživé otázky současného zemědělství a naší společnosti, ale přichází i s příjemným bonusem v podobě kvalitnějších potravin.** Přináší tedy i velmi logickou rovnici – **zdravá půda rovná se zdraví lidé**.



*Máte dotazy či připomínky k článku? Dejte nám vědět na e-mail [praha@carboneg.eu](mailto:praha@carboneg.eu). Rádi s vámi téma individuálně probereme.*


1.	Montgomery DR, Biklé A, Archuleta R, Brown P, Jordan J. 2022. Soil health and nutrient density: preliminary comparison of regenerative and conventional farming. PeerJ 10:e12848 https://peerj.com/articles/12848/
2.	Haney R.L. et al. 2018. The soil health tool—theory and initial broad-scale application. Applied Soil Ecology 125(12):162-168. https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0929139316303663?via%3Dihub

 

Výživová hodnota potravin z regenerativního zemědělství je vyšší

large_shutterstock_1576249396.jpg

medium_shutterstock_1576249396.jpg

small_shutterstock_1576249396.jpg

thumbnail_shutterstock_1576249396.jpg

vyzivova-hodnota-potravin.jpg

Vliv regenerativního zemědělství na kvalitu potravin

#### Jednou z největších obav a výzev, jimž zemědělci čelí při přechodu na systémy regenerativního pěstování plodin, je management plevele. Jaké postupy plevely zkrotí, a které jejich populaci naopak podporují? Právě na to se zaměříme v tomto článku, který se opírá o úctyhodný seznam studií a zdrojů.

Konvenční zemědělství v uplynulých dekádách spoléhalo na syntetické herbicidy. V současnosti je však stále více upozorňováno na jejich nežádoucí vlivy.  

Herbicidní látky a jejich rezidua v půdě mají vysoký potenciál negativního dopadu na: 
 
- bezpečnost potravin, 
- necílové, mnohdy užitečné druhy organismů,   
- podzemní vody, a tak i na veřejné zdraví, 
- životní prostředí ([1](https://www.cibtech.org/J-LIFE-SCIENCES/PUBLICATIONS/2014/Vol-4-No-2/JLS-087-099-DADAR-DETERMINATION-TOMATO.pdf)).  

V důsledku neustálého vystavování plevelů vysokým dávkám herbicidů dochází k rozvoji jejich rezistence vůči těmto chemickým látkám ([2](https://www.cabi.org/isc/FullTextPDF/2003/20033037775.pdf)).  

Regenerativní zemědělství je založeno na minimálním narušování půdy, trvalém půdním pokryvu a střídání plodin. Obecně je označováno jako udržitelná alternativa k systémům zahrnujícím konvenční zpracování půdy. Jeho uplatnění však mění dynamiku a společenstva plevelů, a vyžaduje proto úpravu metod používaných pro jejich kontrolu. Znalost místního plevele a pochopení jeho škodlivého potenciálu je klíčovým faktorem při vývoji úspěšné strategie pro jeho likvidaci. 

 ## Rotace plodin jako klíčový faktor  

V regenerativním zemědělství je základním a zároveň nejefektivnějším prvkem v boji proti plevelům střídání plodin. Každý druh plodiny vytváří specifické a unikátní podmínky (biotické i abiotické), jež nastavují omezení pro růst plevelů. Tímto způsobem lze jakoukoli danou plodinu považovat za jakýsi filtr, který umožňuje růst pouze určitých druhů plevelů, zatímco ostatní druhy potlačuje ([3](https://www.researchgate.net/publication/232240043_Assembly_theory_applied_to_weed_communities)). Přidáme-li navíc k rotaci různých plodin také různé doby jejich setí, dojde ke střídání těchto filtrů a zintenzivnění selekčních tlaků. To vše zabraňuje opakovanému úspěchu jednoho plevele a tím i jeho dominanci.  

Plevelu se může dařit, když má synchronizovaný cyklus s plodinami ([4](https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/0261219494900124),[5](https://benman.sharepoint.com/:b:/s/carboneg/ERWzeacEgDdDg2FHthX-qAQBaLntBT_VRcbz_fyxh-3-uw?e=eGQOQi)). Naopak růst plevele, který je špatně synchronizován s plodinou, představuje jedinečnou příležitost pro jeho kontrolu. Plevele rostoucí v nepřítomnosti plodiny mohou být odstraněny použitím neselektivního herbicidu a plevele ve vegetativním stadiu během sklizně jsou odstraňovány ještě před zasetím osiva. Rotace plodin umožňuje regulaci plevelů v různých obdobích vzcházení, čímž se zabrání tomu, aby určitý typ plevele opakovaně dokončil svůj životní cyklus.  

Rozličné studie ([6](https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0261219414001860?via%3Dihub),[7](https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0378429015300150?via%3Dihub)) potvrzují, že pravidelné točení plodin s různými termíny setí vede ke snížení semenné banky plevelů. S tím souvisí i další důležitý aspekt – prevence tvorby a hromadění semen plevelů. Při sestavování osevního plánu by mělo být navrhnuto střídání pro každé pole tak, aby zohledňovalo pro něj relevantní druhy plevele.  

Plodiny, které rychle rostou a dokážou plevel porazit (např. kukuřice), jsou chytrým doplňkem rotace. 

 
 ## Meziplodiny = účinný nástroj v boji s plevelem

 
Začlenění meziplodin do osevního postupu nabízí mnoho výhod, jako je snížení eroze půdy, zlepšená půdní struktura a úrodnost, ale také možnost použití rostlin se silnými schopnostmi k potlačování plevelů ([8](https://www.researchgate.net/publication/43265879_Cover_crops_and_weed_management)). Meziplodiny zasahují do vývoje populací plevelů prostřednictvím dvou důležitých mechanismů.  

*Zavádění meziplodin* do agrosystémů zabraňuje růstu a rozvoji plevelů prostřednictvím obsazení volných nik (meziplodina jednoduše zabere prostor, který by byl jinak dostupný pro plevel). 

*Zbytky meziplodin* mohou potlačovat nebo zpomalovat klíčení a růst plevelů ([9](https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1365-3180.2008.00665.x),[10](https://link.springer.com/article/10.1007/s11104-008-9827-6)) v důsledku alelopatických i fyzikálních účinků ([11](https://onlinelibrary.wiley.com/doi/epdf/10.1046/j.1365-3180.2000.00164.x)). Rostlinné zbytky na povrchu půdy navíc mohou mít za následek menší kolísání teploty půdy a snížení pronikání světla, přičemž bylo prokázáno, že oba tyto efekty taktéž brání klíčení plevele ([12](https://www.cambridge.org/core/books/ecological-management-of-agricultural-weeds/26FC8424411DCC504C1C36972B1C6462)). 

Co se týče konkrétních příkladů, za zmínku stojí přínos alelopatických meziplodin, jako je žito seté, poddruhy pohanky a čiroku nebo vojtěška. Meziplodiny, včetně řepky (Brassica napus L.) a bílé hořčice, mohou také zabránit klíčení semen plevelů, a tím i jejich výskytu. Regulace plevele luštěninami je obvykle nižší, protože dusík uvolněný z jejich zbytků pozitivně stimuluje vzcházení plevelů.  

Namísto nechání pole ladem, i pouze na krátkou dobu, je možné zasít jednoleté nebo  takové meziplodiny, které se rychle vyvinou a uzavřou volná místa dříve, než budou mít plevele šanci vzejít a vytlačit je. Pokud je například v plánu vysít tržní plodiny brzy na jaře, je možné zvolit nevymrzající meziplodiny, jako je směs ovsa a jetele inkarnátu, které brzy odumírají. Pro setí tržních plodin koncem jara a začátkem léta je zase možné použít meziplodiny, jež mohou dobře přezimovat. Například vikev chlupatá či huňatá a žito. Vymrzající druhy meziplodin lze použít například jako mulč nebo je nechat přirozeně odumřít. 

 

 ## Orba může plevely podpořit. Cestou je bezorebný systém/no-till 

 
Empirické studie ukazují, že zpracování půdy nemá vliv na snížení nebo zvýšení hustoty semenné banky plevele ([13](https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0378429015300150?via%3Dihub), [14](https://www.researchgate.net/publication/232275462_Promotion_of_weed_species_diversity_and_reductin_of_weed_seedbanks_with_conservation_tillage_and_crop_rotation), [15](https://www.researchgate.net/publication/232670964_Crop_rotation_and_tillage_system_effects_on_weed_seedbanks), [16](https://www.researchgate.net/publication/232691541_Weed_seedbank_community_composition_in_a_35-yr-old_tillage_and_rotation_experiment)). Jinými slovy to, že na poli několikrát ročně proběhne orba, nemá valný význam pro redukci výskytu, natož vyhubení plevele na vašem pozemku. Naopak! Orba redistribuuje semena v celém půdním profilu, což plevelu ve výsledku pomáhá. 

V bezorebné (no-till) praxi semena plevelů pronikají do půdy velmi pomalými procesy (praskliny v půdě, fauna,…). Akumulace 60–90 % semen proto probíhá pouze v horních 5 cm půdy ([17](https://www.cambridge.org/core/journals/weed-science/article/effects-of-herbicide-management-practices-on-the-weed-density-and-richness-in-dicambaresistant-cropping-systems-in-indiana/EFB02C643279959DA93754B8E910B83F), [18](https://www.scopus.com/record/display.uri?eid=2-s2.0-0009764311&origin=inward&txGid=7958c12cf00bb9e19f22fdbcd854849d&featureToggles=FEATURE_NEW_DOC_DETAILS_EXPORT:1,FEATURE_EXPORT_REDESIGN:1)). To může mít za následek vyšší míru jejich predace (pojídání živočichy), která je limitovaná množstvím dostupných semen ([19](https://www.jstor.org/stable/4539431#metadata_info_tab_contents)). Orba, tedy zahrabání semen, snižuje jejich dostupnost pro predátory ([20](https://cdnsciencepub.com/doi/pdf/10.4141/cjps91-112)). Díky no-tillu dochází k akumulaci semen plevelů při povrchu a hlodavci, hmyz a ptáci k nim mají lepší přístup. I na živočichy je tedy nutné pamatovat jako na velmi účinný přírodní nástroj pro redukci semenné banky plevelů ([21](https://www.jstor.org/stable/4046750#metadata_info_tab_contents), [22](https://www.jstor.org/stable/4539371#metadata_info_tab_contents), [23](https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1365-3180.2010.00807.x)).  

> Orba zahrabe semena plevelů pod povrch, a tím sníží jejich dostupnost pro predátory. No-till naopak podpoří akumulaci semen při povrchu půdy a predátoři k nim pak mají snazší přístup. Tím pádem snižují množství plevele.

Na rozdíl od orby, no-till zároveň podporuje biodiverzitu a množství predátorů ([24](https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1049964414002242?via%3Dihub)).  

Zoraná půda nabízí lepší podmínky pro klíčení většiny semen a též poskytuje podnět pro klíčení světlomilných plevelů nebo těch vyžadujících kolísaní teploty ([25](https://www.mssoy.org/uploads/files/weed-seed-bank-fcr.pdf)). Zpracování půdy snižuje její odolnost proti pronikání kořenů plevelů, což vede k usazování, vzejití a růstu vyklíčených semen plevelů ([26](https://www.researchgate.net/publication/270162268_Conservation_Agriculture_Improving_Soil_Quality_for_Sustainable_Production_Systems), [27](https://besjournals.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1046/j.1365-2664.2003.00836.x)). Jinými slovy, více orby může znamenat více plevelů.  

Orba rovněž umožňuje vyklíčení semen plevelů z větší hloubky ([28](https://www.jstor.org/stable/4044916#metadata_info_tab_contents)). Pokud se kořeny vyklíčených semen plevele nachází přímo na povrchu neobdělané půdy, těžko pronikají do jejích spodních vrstev a snáz odumírají.  

A co ukazuje praxe? Často se stává, že první rok při přechodu z orby na no-till režim se na poli vyskytne více plevelných rostlin v porovnání s jinými postupy. Hned v následujících letech se to však obrací. Během několika málo sezón se v no-till režimu semenné banky plevele vyčerpají ([29](https://www.jstor.org/stable/1941792#metadata_info_tab_contents)).  

No-till režim a pečlivý management porostů meziplodin může být příležitostí pro dlouhodobou kontrolu plevele ([30](https://www.mssoy.org/uploads/files/weed-seed-bank-buhler.pdf)). 
 

 ## Přechod k regenerativnímu zemědělství 

Běžná opatření regenerativního zemědělství (jako pestřejší rotace plodin, setí meziplodin nebo zavedení no-till systému) nejsou samostatně v boji proti plevelům dostatečně efektivní. Je proto důležité využívat jejich kombinaci, a to v největší možné míře. Mohou tak působit společně a kumulativně snižovat množství plevelu. 

Management plevele během přechodu na systém no-till je zásadní a může trvat i pár let než se výnos, vlastnosti půdy a populace plevele dostanou do rovnováhy ([31](https://www.jstor.org/stable/3987602#metadata_info_tab_contents)). Implementace no-tillu je nejúspěšnější v systémech, které také využívají minimálně dvouleté střídání plodin a v osevním postupu zohledňují meziplodiny nebo jejich zbytky.  


 ## Půda je křehký, provázaný ekosystém 

Při přechodu k regenerativnímu zemědělství a bezorebnému zpracování půdy bývá plevel jednou ze zdánlivě složitých překážek, jež musí zemědělci překonat. A skutečně, s plevely nelze zatočit ze dne na den, pokud odmítneme intenzivní využívání půdní chemie, které není dlouhodobě udržitelné (ekologicky, ba ani ekonomicky). Zejména v prvních sezónách se farmáři bez trpělivosti neobejdou. S využitím vícera opatření najednou se však lze kýženého výsledku dobrat v relativně krátkém čase (doslova v pár letech). 

Je však také důležité klást si otázku, zda (případně do jaké míry) je nutné tento boj svádět. I plevely mohou přispět k žádoucímu pokrytí půdy, stabilizaci živin, vytvoření stanoviště nebo výživného zdroje potravy pro predátory škůdců a že nutně nemusí snižovat výnos. Jak uvádíme třeba v této [případové studii](https://carboneg.eu/cs/blog/pripadova-studie-ZD-Krakovany), výnosy s přechodem na regenerativní hospodaření trvale neklesnou, naopak. A půda, krajina i její velcí a malí obyvatelé budou jásat z minimalizace našich zásahů do přirozených přírodních procesů. 



**Seznam použité literatury a studií naleznete [zde](https://benman.sharepoint.com/:b:/s/carboneg/EcUKya4cAy5Hrby-3UqqMygBfae7I4U-EFCDFRa4GyHz7A?e=4zofg2).**

*Máte dotazy či připomínky k článku? Dejte nám vědět na e-mail mailto:praha@carboneg.eu ! Rádi s vámi téma probereme individuálně.* 

large_IMG_7263 (1).jpg

medium_IMG_7263 (1).jpg

small_IMG_7263 (1).jpg

thumbnail_IMG_7263 (1).jpg

IMG_7263 (1).jpg

Management plevele v regenerativním zemědělství 

large_IMG_5833.JPG

medium_IMG_5833.JPG

small_IMG_5833.JPG

thumbnail_IMG_5833.JPG

IMG_5833.JPG

Buvolí farma je rájem ptáků i milovníků mléka - díky regenerativní pastvě

#### Čas od času nám neveselé zprávy o klimatu jako ty, které byly publikovány v posledních týdnech, připomínají, proč to všechno děláme. Proč se v Carbonegu snažíme změnit zajeté koleje hospodaření, mluvit o erozi a degradaci půdy, motivovat zemědělce k vystoupení z komfortní zóny a experimentům s nekonvenčními postupy. Nezáleží nám totiž „jen“ na zdravější, stabilnější a udržitelnější produkci potravin. Jde nám i o aktivní odstraňování uhlíku (respektive CO2) z atmosféry, v důsledku kterého pomáhají regenerativní zemědělci brzdit globální oteplování a prudké změny klimatu, jimž v posledních letech čelíme.

V této aktualitě jsme pro vás shrnuli ta nejzajímavější data a výroky o klimatu z poslední doby. A přidali jsme i vysvětlení, jaká že to vede mezi klimatem a zemědělstvím propojující linka. 

## Rekordní koncentrace skleníkových plynů v ovzduší
V minulém týdnu vyšla alarmující zpráva Světové meteorologické organizace (WMO) za rok 2021. [Koncentrace hlavního skleníkového plynu (CO2) vloni vzrostla o 2,5 částice](https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/wmo-varuje-pred-rekordnimi-urovnemi-koncentraci-sklenikovych-plynu) v milliónu částic atmosféry (ppm) na celkovou hodnotu 415,7. To je úroveň, jaká na Zemi panovala naposledy nejméně před třemi miliony let. Odpovídá výrazně vyšší průměrné teplotě planety, na níž však naše ekosystémy nebyly evolučně připravovány. Rekordní je také koncentrace metanu (CH4). Od začátku jejího soustavného měření v roce 1983 dosud nikdy nevzrostla tak výrazně jako právě v minulém roce. Globální koncentrace metanu stoupla v roce 2021 podle odhadů WMO o 18 na 1908 ppb, což odpovídá 262 procentům úrovně z předindustriální doby. Jak uvádí server Ekolist.cz, všechny skleníkové plyny dohromady zapříčinily globální oteplení v průměru o 1,1 stupně od konce 19. století. 

Taktéž v minulém týdnu zveřejnil souhrnnou zprávu Program OSN pro životní prostředí (UNEP). Vyplývá z ní, že pokud svět nezmění přístup k životnímu prostředí, světové klima se do konce století oteplí ve srovnání s předprůmyslovou dobou [o 2,8 stupně.](https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/osn-pokud-svet-nezmeni-pristup-ke-klimatu-teploty-vzrostou-o-2-8-stupne/2277505) Státy přitom v minulosti schválily závazek, že se zasadí o omezení oteplování maximálně na dva stupně. Klíčový bude podle odborníků přístup zemí skupiny velkých světových ekonomik G20, které vypouštějí 75 % celosvětových emisí skleníkových plynů. Uvedla to agentura AP.

## Extrémní úbytky ledovců nejen jako důsledek oteplování

Další ze znepokojujících svědectví výrazného oteplení klimatu přinesl Neil Entwistle, profesor Salfordské univerzity, který v říjnové [zprávě pro The Conversation prohlásil](https://theconversation.com/glaciers-in-the-alps-are-melting-faster-than-ever-and-2022-was-their-worst-summer-yet-189197), že léto 2022 bylo rekordně nejhorší pro alpské ledovce. Tály rychleji než kdy dříve. 

> „Za 19 let, co jsem navštívil a studoval ledovce ve Švýcarsku, jsem neviděl léto jako v roce 2022. Rozsah změn je ohromující.“

uvedl Neil Entwistle a dodal, že glaciologové jako on používali slovo „extrémní“ k popisu roční ztráty ledu ve výši přibližně 2 % celkového objemu ledovce. Například švýcarské ledovce však letos ztratily v průměru 6,2 % svého ledu. Tato změna je tedy opravdu extrémní. 
Na vině je podle něj hned několik faktorů. V Alpách předchozí zimu sněžilo jen velmi málo. Ledovce proto nebyly dobře izolovány proti nadcházející letní sezóně tání. Jaro pak bylo obzvláště drsné, protože přirozené atmosférické vzorce počasí do Evropy zanesly saharský prach a zakryly alpskou krajinu. Vzhledem k tomu, že písečný prach absorbuje více sluneční energie než sníh (který je bílý, a proto více odráží), oranžově zbarvený sníh roztál rychleji než kdy předtím. Vlivem globálních klimatických změn pak v létě čelila celá Evropa nevídaným vlnám veder, což situaci zvýraznilo. 

V minulém století tomu tak ale nebylo. Od konce malé doby ledové v polovině 19. století sice nepřibývají a spíše chřadnou ledovce po celém světě, každoroční ochranné vrstvy sněhu však bývaly dostatečně silné, aby vyrovnaly letní teploty a jimi způsobené úbytky. A právě tento ochranný mechanismus ledovců s postupem oteplování a dalších změn klimatu funguje hůře.

## Času ubývá, ale řešení existují. Rozhoduje se nyní

Server [Ekolist.cz citoval generálního ředitele WMO](https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/wmo-varuje-pred-rekordnimi-urovnemi-koncentraci-sklenikovych-plynu) Petteriho Taalase, podle nějž pokračující růst koncentrací skleníkových plynů, včetně rekordního zrychlení úrovní metanu, ukazuje, že svět jde špatným směrem. „Potřebné změny jsou ekonomicky dostupné a technicky možné. Času ubývá,“ zdůraznil Taalas. Při nedávné tiskové konferenci v Ženevě také uvedl, že rusko-ukrajinská válka může být z pohledu klimatu dokonce požehnáním, protože z dlouhodobého hlediska urychlí přerod a investice do zelené energetiky — navzdory faktu, že v tento moment jsou fosilní paliva vysoce poptávaná a jejich nedostatek nás staví před mnohé těžkosti. „V průběhu příštích pěti až deseti let je jasné, že válka na Ukrajině zrychlí naši spotřebu fosilních paliv, ale také tím zrychlí dlouhodobý přechod k zeleným energiím a hledání úspornějších řešení,” [prohlásil Taalas](https://apnews.com/article/russia-ukraine-business-united-nations-weather-ece2a951b35fe8be9a7090cd93b3a0ac) a dodal, že energetický sektor stojí za třemi čtvrtinami emisí skleníkových plynů.
„Odhaduje se, že globální transformace z ekonomiky silně závislé na fosilních zdrojích a s neudržitelným přístupem k půdě na ekonomiku nízkoemisní by si vyžádala investice přinejmenším za čtyři až šest bilionů dolarů ročně,“ stojí ve zprávě UNEP. Tím UNEP přímo vyjádřil svou podporu tzv. carbon farming, respektive regenerativnímu zemědělství, které svými postupy mimo jiné umožňuje sekvestrací CO2 z ovzduší. Vyzval také k většímu zapojení finančních institucí, například centrálních bank, do přechodu na nízkoemisní ekonomiku či k rozšíření a zlepšení systému poplatků za vypouštění skleníkových plynů.
Mnohé z nadcházejících kroků budou probírány a definovány řadou světových lídrů na největší světové klimatické konferenci COP 27, která začíná již tento týden v Egyptě a kde má Česko díky svému předsednictví EU výsadní pozici mezi zeměmi unie. Důležitost této události je zřejmá. Jak zaznělo [v rozhovoru Respektu](https://www.respekt.cz/podcasty/potrebujeme-ukazat-ze-v-eu-neresime-jen-ceny-energii-a-zmena-klimatu-zustava-prioritou) s náměstkem ministra životního prostředí Janem Dusíkem a analytičkou Romanou J. Březovskou z AMO:
> Potřebujeme nyní světu ukázat, že v EU neřešíme jen ceny energií a klima zůstává prioritou. 
Zelená dohoda pro Evropu přijatá v roce 2019 je i nadále aktuální, ba dokonce možná ještě aktuálnějším cílem EU, stejně jako následný balíček konkrétnějších opatření pro snížení emisí EU o 55% do roku 2030 známý pod názvem [Fit for 55](https://faktaoklimatu.cz/infografiky/fit-for-55) z roku 2021.  

## Potenciál regenerativního zemědělství v mitigaci klimatické změny

Hned po oceánech je půda druhým největším přirozeným úložištěm uhlíku na světě. Postup, kterým se u nás tradičně půda obhospodařuje, bohužel přispívá k velkému uvolňování uhlíku do atmosféry. Změnou zažitých postupů, které přináší regenerativní zemědělství nebo tzv. carbon farming, však lze do půdy naopak uhlík z atmosféry ukládat. Děje se tak za předpokladu, že je půda živá a funguje v ní symbióza půdní mikrobiologie s rostlinami. Stačí pak již jen využít velkého potenciálu úžasně efektivního procesu fotosyntézy. Při ní všem zeleným rostlinám „stačí” světlo a voda, aby spotřebovávaly z ovzduší (jinak z našeho pohledu problematický) oxid uhličitý a měnily jej na užitečné látky. Fotosyntetizující rostliny CO2 rozštěpí na O2, tedy kyslík, který uvolní zpět do atmosféry a jejž pak dýcháme, a cukry obsahující uhlík. Část cukrů rostlina vyloučí svým kořenovým systémem právě do půdy, kde se stane úrodnou stavební složkou všech živých organismů v podobě tzv. humusu. V půdě potom takto zachycený uhlík setrvá tak dlouho, dokud je v ní život a není odkrytý či rozrušený mechanickými či chemickými procesy při intenzivním hospodaření. A právě o minimalizaci těchto vnějších zásahů do půdy se zasazuje regenerativní zemědělství, viz náš [článek o 5 principech regenerativního zemědělství](https://carboneg.eu/cs/blog/principy-regenerativniho-zemedelstvi-1).
Až 52 % světové zemědělské půdy je podle UN Food and Agriculture Org již degradováno a podobně je na tom bohužel i stav půdy v Česku, jak dokládají například nedávná [data VÚMOP](https://statistiky.vumop.cz/?core=account) ukazující potenciální [ohroženost české půdy vodní erozí](https://eagri.cz/public/web/file/697802/Puda_2021_Web.pdf). 

Celková rozloha zemědělské půdy v ČR je 4,2 mil. hektarů. 

> Jen v České republice lze tedy přes půdu potenciálně zachytit až 42 mil. tun CO2 ročně (při zachycení 10 tun CO2 na hektar). 

„Naším cílem v Carbonegu je se k tomuto číslu přiblížit, a díky probíhající expanzi projektu jej dokonce násobně překonat,” uvedl zakladatel českého projektu Carboneg Václav Kurel v nedávném [komentáři pro Ekolist.](
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/vaclav-kurel-reseni-klimaticke-zmeny-lezi-zemedelcum-primo-pod-nohama#diskuse) 



*Máte dotazy či připomínky k článku? Dejte nám vědět na e-mail praha@carboneg.eu! Rádi s vámi téma individuálně probereme.*

large_web blog metadata (27).png

medium_web blog metadata (27).png

small_web blog metadata (27).png

thumbnail_web blog metadata (27).png

web blog metadata (27).png

Roky 2021 a 2022 lámaly klimatické rekordy. Bohužel ne ty dobré


#### Zveme na dvoudenní seminář a workshop do Tetčic u Brna, který se věnuje přípravě na přechod na regenerativní způsob hospodaření a zdravé půdě. Školení je součástí programu EIT Food the Regenerative Agriculture Revolution. 


### Regenerativní zemědělství v praxi a jak s ním začít? 

![EIT Food + EU Logo RGB Landscape.png](/uploads/EIT_Food_EU_Logo_RGB_Landscape_764ce993ad.png)

### 2 . – 3. listopadu 2022 
### Místo konání:	[Hotel u Crlíků](https://www.crlik.cz/) (Tetčice u Brna) | DVP Agro a.s. (Bratčice)


### Účast na školení je pro zástupce zemědělských podniků zdarma.

### Proč přijít?
Cílem praktického dvoudenního programu je připravit vás, zemědělce, na přechod na konzervační a rehabilitační přístup k vašim zemědělským systémům. Naučíte se, jak přirozeně zvyšovat úrodnost, začít obnovovat poškozenou půdní strukturu, vracet život do půdy a vnímat zemědělský podnik jako celistvý, vysoce integrovaný zemědělský ekosystém. Dozvíte se, jak vypadá správný plán přechodu na regenerativní zemědělství, který zahrnuje mimo jiné územní a osevní plánování, finanční plánování a ekologický monitoring. 
Druhý den probíhá v úzké spolupráci s DVP Agro a.s. a nabídne ukázky přímého setí pšenice ozimé do vzrostlých meziplodin. Účast v programu není podmíněna partnerstvím či uzavřením smlouvy s projektem Carboneg.

### Kdo se může registrovat?

Zemědělci a zástupci zemědělských podniků. Zájemci o zavádění regenerativního zemědělství, zejména uplatňování principů v rostlinné výrobě v konvenčním či ekologickém režimu. 



### **PROGRAM:**

### **2. 11. 2022, 9:30 – 17:30**, Hotel u Crlíků ([Tetčice u Brna](https://www.crlik.cz/kontakt))

- **09:30 Registrace**
- **10:00 Zahájení, Program EIT Food the Regenerative Agriculture Revolution - principy programu** | Ing. Václav Kurel, Mgr. Jitka Volková, Carboneg
- **10:20 Úvodní představení účastníků**
- **10:45 Co je regenerativní zemědělství, jak začít v našich podmínkách** | Ing. Marek Pytlík, Carboneg
- **11:20 Coffee break**
- **11:35 Praktické zkušenosti se zaváděním regenerativních principů v zemědělském podniku** | Ing. Zbyněk Gazdík, ředitel rostlinné výroby a precizního zemědělství, RenoFarmy
- **12:10** Oběd
- **13:20 Představení a ukázka plánů přechodu regenerativního zemědělství, celistvý soubor plánovacích opatření** | Ing. Ivana Šindelková, Ing. Lubomír Marhavý, Biopratex  |  Ing. Ingrid Melnikovová, Ph.D., Carboneg
- **13:50 Praktický workshop. Individuální plán přechodu a rozvoje regenerativního zemědělství. Tvorba plánovacích opatření, na co si dát pozor a na co nezapomenout.** | Ing. Ivana Šindelková, Ing. Lubomír Marhavý, Biopratex
- **17:20 Závěr prvního dne, večeře** 

### 3. 11. 2022, 9:30 – 17:00 v úzké spolupráci s[ DVP Agro](http://dvpagro.cz/akce) a.s., [Myslivna Bratčice](https://goo.gl/maps/osYXYuU3EBUuY49G7)

- **10:00 Registrace, zahájení** 
- **10:30 Prezentace ochrany půdy v praxi, udržitelné systémy hospodaření** | Rostislav Mátl, DVP Agro a.s.
- **10:45 Intercroping, komposty s vysokým podílem hub** | Ing. Karel Klem, CzechGlobe
- **11:30 Prezentace výsledků vývoje složení společenstev mikroorganismů ve vzorcích půdy z konvenčně obhospodařovaného pole a z pole, kde se praktikují regenerativní přístupy** | PhDr. Lucia Baľák Lukáňová, Živá zahrada 
- **11:50 Regenerativní hospodaření** | Antoine Monier, Soufflet Agro
- **12:15 Diskuze** 
- **12:45** Oběd a přesun na polní ukázky
- **13:30 – 17:00	Polní ukázky | DVP Agro a.s.** 

- Ukončení života meziplodin ukázky variant | Kerner, cambridge, secí stroj SLY
- Pšenice s pomocnou plodinou po kukuřici na siláž 
- Půdní sonda komentovaná | Ing. Ivana Šindelková, Ing. Lubomír Marhavý, Biopratex 
- Pšenice zasetá přímo do vzrostlé meziplodiny  
- Řepka ozimá s pomocnými plodinami


### **Registrace a praktické informace:**

**Registrujte se nejpozději do 24. října 2022.** Potvrzeným účastníkům zajišťujeme ubytování a občerstvení zdarma. Počet účastníků dvoudenního workshopu je omezen. Uvítáme aktivní přístup, ochotu sdílet své zkušenosti s ostatními účastníky.  


### **Kudy na seminář:**

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m18!1m12!1m3!1d2608.60630425704!2d16.403679615910843!3d49.17008058666307!2m3!1f0!2f0!3f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x4712a2a669d441d7%3A0x45f7c1a1c9274ce1!2zSE9URUwgVSBDUkzDjUvFrg!5e0!3m2!1scs!2scz!4v1663836417452!5m2!1scs!2scz" style="border:0;" allowfullscreen="" loading="lazy" referrerpolicy="no-referrer-when-downgrade"></iframe>

### **Kontakt**

Jitka Volková | jitka.volkova@carboneg.eu | +420 602 608 505

Máte dotazy ohledně registrace? Ozvěte se nám.



Školení pořádáme za podpory:

![EIT Food + EU Logo RGB Landscape.png](/uploads/EIT_Food_EU_Logo_RGB_Landscape_764ce993ad.png)






large_notill_small.JPG

medium_notill_small.JPG

small_notill_small.JPG

thumbnail_notill_small.JPG

notill_small.JPG

Školení: Regenerativní zemědělství v praxi a jak s ním začít? 

#### Podařilo se nám uspět ve výzvě programu [ EIT Food](https://www.eitfood.eu/) v [**programu Regenerative Revolution**](https://www.eitfood.eu/blog/can-regenerative-agriculture-replace-conventional-farming), a získáváme tak podporu na vzdělávací aktivity pro zemědělce. Na co se nejvíc těšíme a co to znamená pro vás? 


Díky podpoře [EIT Food](https://www.eitfood.eu/) uspořádáme druhý ročník konference o regenerativním zemědělství v ČR [Živá krajina 2023](https://konference-zivakrajina.cz/cs) a další akce pro zemědělce. Už na podzim například připravujeme osobní setkání, výměnu zkušeností i spolupráci nad individuálními holistickými plány, které zemědělcům pomáháme nastavit pro konkrétní pozemky. Detailní program událostí, data a místa konání oznámíme už brzy. 

> Regenerativní zemědělství je v České republice teprve v  začátcích. O to větší mám radost, že byl Carboneg vybrán v roce 2022  jako jedna z pěti organizací v regionu střední a východní Evropy v rámci největší evropské zemědělsko-potravinářské sítě, kterou EIT Food bezesporu je. Slibujeme si od toho zejména nastartování možné mezinárodní spolupráce v oblasti certifikace produktů z regenerativní produkce a výměnu zkušeností s dalšími evropskými organizacemi v postupech zavádění regenerativního zemědělství

— dodává lídr Carbonegu Václav Kurel.


<div class="videoWrapper">
<iframe src="https://www.youtube.com/embed/uCZFwivd2Vg" title="YouTube video player" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture" allowfullscreen></iframe></div>

## EIT Food je:
- největší evropská iniciativa v oblasti potravin, která usiluje o to, aby byl potravinový systém udržitelnější, zdravější a důvěryhodnější. Cílem je vytvářet a podporovat v celé Evropě prostředí, které podporuje inovace a podnikání,
- součástí Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), nezávislého orgánu Evropské unie, který byl založen v roce 2008.

[![EIT Food + EU Logo RGB Landscape.png](/uploads/EIT_Food_EU_Logo_RGB_Landscape_764ce993ad.png)](https://www.eitfood.eu/)


Součástí programu EIT Food v Česku je také [Impact Hub](https://eitfood.impacthub.cz/startup-programy/), který koordinuje jeho aktivity u nás, a také [Vysoká škola chemicko-technologická v Praze](https://www.youtube.com/channel/UCw-WooAB1_3JMZGHR_3Rg0Q). 

## Co od naší účasti v programu očekáváme?

V aktuální výzvě jsou společně s námi zapojeny i další organizace. Patří mezi ně například polská nadace [Terra Nostra],(https://fundacjaterranostra.pl/) nebo organizace [ABNT](https://www.facebook.com/%D0%90%D1%81%D0%BE%D1%86%D0%B8%D0%B0%D1%86%D0%B8%D1%8F-%D0%BD%D0%B0-%D0%91%D1%8A%D0%BB%D0%B3%D0%B0%D1%80%D1%81%D0%BA%D0%B8%D1%82%D0%B5-%D0%9D%D0%BE-%D0%A2%D0%B8%D0%BB%D1%8A%D1%80%D0%B8-106385791175728/) (Bulharská zemědělská asociace No-Till), jež pracuje na zavádění regenerativního zemědělství a technologie no-till v Bulharsku. Také navázání nových kontaktů se zemědělskými asociacemi po celé Evropě si rozhodně nenecháme ujít. Oceňujeme i možnost sdílet zkušenosti českých farmářů v rámci celého programu. Co nás dále zajímá, jsou vědecké poznatky od lokálních vědeckých institucí a vzájemné sdílení zkušeností. O všem vás budeme pravidelně informovat.  

*Zajímá vás, co chystáme nebo další podrobnosti k výzvě [EIT Food](https://www.eitfood.eu/)? Uvažujete třeba o zapojení se do programu a ptáte se na zkušenosti? Ozvěte se nám na e-mail mailto:praha@carboneg.eu.* 


large_EIT Food_Key image with arms_1920x848 (1).jpg

medium_EIT Food_Key image with arms_1920x848 (1).jpg

small_EIT Food_Key image with arms_1920x848 (1).jpg

thumbnail_EIT Food_Key image with arms_1920x848 (1).jpg

EIT Food_Key image with arms_1920x848 (1).jpg

Carboneg podpořen evropským programem EIT Food

#### Jak se Deloitte staví k regenerativnímu zemědělství? Jaká jsou očekávání proměny zemědělského sektoru v budoucnosti? Či jaký je přístup společnosti k dosažení uhlíkové neutrality? Na tyto i další otázky jsme se ptali Beaty Hlavčákové z [Deloitte Advisory s.r.o.](https://www2.deloitte.com/cz/cs.html), největší poradenské společnosti v Česku. 

I za podpory Deloitte proběhl začátkem března tohoto roku první ročník **konference** [Živá krajina](https://carboneg.eu/cs/blog/vyber-z-konference-ziva-krajina)). Byla to jedinečná událost, která otevřela téma regenerativního zemědělství a udržitelnějšího hospodaření v České republice.

- Akce přinesla nové pohledy na možné způsoby snižování uhlíkové stopy skrze hospodaření.
- Nastínila udržitelnější představu budoucnosti pro půdu, krajinu i zemědělskou produkci.
- A představila zásadní trendy a inovace v živočišné i rostlinné výrobě.

V návazném rozhovoru s paní Beatou Hlavčákovou z Deloitte Advisory jsme zjišťovali, proč je pro Deloitte téma regenerativní zemědělství zajímavé a důležité.


## Proč Deloitte podporuje regenerativní zemědělství a Carboneg?

**Proč se Deloitte rozhodl podpořit téma regenerativního zemědělství a vůbec první konferenci v ČR svého druhu Živá krajina?**

Pre Deloitte je udržateľnosť kľúčovou témou a regeneratívne poľnohospodárstvo svojou komplexnosťou, rozsahom a inkluzívnostou aj k oblasti sociálnej spravodlivosti, menej vyčerpáva prírodné zdroje, zlepšuje ich udržateľnosť a prináša výhody aj do lokálnych komunít.

**Deloitte se dlouhodobě zabývá inovacemi i problematikou změn klimatu. Jak si myslíte, že se bude proměňovat právě zemědělský sektor?**

V súvislosti s klimatickou zmenou ako aj rastúcou celosvetovou populáciou, čakajú poľnohospodársky sektor veľké výzvy a zároveň súčasné poľnohospodárske postupy nie sú dlhodobo udržateľné. Vieme, že napr. české poľnohospodárstvo trpí eróziou pôd a podľa klimatických scenárov musi počítať aj s častejším suchom a nedostatkom vody na zavlažovanie. Zmeny smerom k udržateľným postupom s využívaním prirodzeného fungovania ekosystémov a ochrany zdravia pôdy preto budu nevyhnutné. To si uvedomuje aj Európska komisia, ktorá predstavila novú Stratégiu v oblasti pôdy do roku 2030 ([EU Soil Strategy for 2030](https://www.interregeurope.eu/news-and-events/news/eu-launches-new-soil-strategy-for-2030)).

**Zemědělství trápí stále se zvyšující cena i množství vstupů. Ty navíc ve výsledku zdražují finální produkci. Jak velkou příležitostí může být pro farmáře přechod na regenerativní zemědělství? Co jim může přinést?**

Áno, súčasné, až priemyselné postupy a procesy v poľnohospodárstve spôsobujú úbytok organickej hmoty v pôde, znižujú jej absorbčnú schopnosť a úrodnosť a spôsobujú jej degradaciu. Zároveň, uvoľňovaním veľkého množstva CO₂ do atmosféry prispievajú ku klimatickej zmene, k chemizácii pôdy a vody vysokými dávkami priemyselných hnojív a prostriedkami ochrany rastlín. A zároveň sú pre farmárov aj finančne náročné. Práve princípy regeneratívneho poľnohospodárstva s uzatváranými cyklami, synergiou s prírodou, zvyšujú biodiverzitu, regenerujú pôdu a zvyšujú jej úrodnosť a tým aj výnosy. Farmár tak napr. nemusí kupovať dusíkaté hnojivá ale sadí zmiešané kultúry s lušteninami, ktoré ho zachytávajú zo vzduchu a ukladajú cez baktérie do pôdy. 
> Zapojením tzv. remízok, prírodných pásov, medzi lány polí sa zlepšuje biodiverzita, zvyšujú sa počty vtákov a množstvo hmyzu a zlepšuje opeľovanie plodín, čo zvyšuje úrodu a príjem pre farmára.

**Téma *carbon farming* se dostává do popředí. Mezi prioritními tématy, na kterých se bude ČR profilovat v rámci svého předsednictví v radě Evropské unie je také zdravá příroda a krajina a ochrana klimatu. Jakou roli může v souvislosti Česká republika sehrát?**

Britské a americké výskumy naznačujú, že niektoré postupy regeneratívneho poľnohospodárstva môžu byť skutočne regeneračné a môžu vracať CO2 do pôdy. Ak budeme podporovať zadržiavanie uhlíka v pôde, môžeme tak znižovať koncentrácie CO₂ v atmosfére. Česká republika môže vzdelávať farmárov a zavádzať programy podporujúce biodiverzitu a udržateľné poľnohospodárske postupy, ktoré budú aj napomáhať viazaniu CO₂ zvyšovaním organickej zložky v pôdach.

**Zajímá vás v budoucnu zapojení se do projektu Carboneg a odkupu uhlíkového kreditu (offsetu) za účelem dosažení vaší uhlíkové neutrality?**

V rámci nášho programu udržatelnosti sme v Deloitte prijali aj opatrenia pre znižovanie našej uhlíkovej stopy. Pre dosiahnutie uhlíkovej neutrality potrebujeme aj offset CO₂ a máme preto záujem o zapojenie sa do projektu Carboneg, do ktorého budeme zapájať aj našich klientov.


## Deloitte o příležitostech pro farmáře chystaných Evropskou komisí

Na konferenci Živá krajina se pochopitelně nedalo vyhnout ani připravovaným novinkám v legislativě či chystaným dotačním výzvám EU. Představena byla nové strategie Evropské komise (EK) do roku 2030 podporující tzv. *carbon farming*. Téma v rámci konference zpracovali také naši partneři z Deloitte Advisory. 

V předchozím článku jsme s vámi již sdíleli praktický souhrn informací o tom, [co to vlastně carbon farming je a jaké jsou cíle Evropské komise v zemědělství](https://carboneg.eu/cs/blog/zemedelstvi-EU-lidrem-v-certifikaci-pohlcovani-uhliku). Přednášku na toto téma z úst Filipa Hlouška z Deloitte si můžete pustit níže:

<div class="videoWrapper">
<iframe src="https://www.youtube.com/embed/4RnZA_7CP5I" title="YouTube video player" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture" allowfullscreen></iframe></div>


Je zřejmé, že regenerativní hospodaření a aplikace jeho principů v praxi, které umožní zvýšení úrodnosti půdy a tím i zvýšení výnosů, je jednou z cest budoucího vývoje zemědělství. Proto je žádoucí, že vzniká prostor pro diskusi, rozvoj a podporu této problematiky i v rámci akcí jako je Živá krajina. Věříme, že i to nás přibližuje k dosažení uhlíkové neutrality a zdravého životního prostředí.


*Líbila se vám přednáška na konferenci Živá krajina? Využili jste v minulosti poradenství od Deloitte a chcete s námi sdílet svou zkušenost? Nebo myslíte, že se bude zemědělství v budoucnu ubírat ještě jiným směrem? Sdílejte s námi své postřehy skrze e-mail praha@carboneg.eu. Děkujeme!*

Deloitte supports Carboneg and regenerative agriculture

large_Beata Hlavackova.jpg

medium_Beata Hlavackova.jpg

small_Beata Hlavackova.jpg

thumbnail_Beata Hlavackova.jpg

Beata Hlavackova.jpg

Proč Deloitte podporuje regenerativní zemědělství a Carboneg

#### Máme velikou radost, že se nám na základě odborných článků, studií i dobrých rad zkušenějších stavitelů podařilo vlastními silami postavit náš první Johnson–Su kompostovací biorekator.  

V polovině května 2022 jsme tak započali náš zhruba rok trvající pokus, o jehož průběhu vás budeme pravidelně informovat. - Zejména na našem Youtube kanálu v playlistu [Kompostovací seriál](https://youtu.be/wETKesZYQFg).

**Seznamte se, to je on!**

<div class="videoWrapper">
<iframe src="https://www.youtube.com/embed/wETKesZYQFg" title="YouTube video player" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture" allowfullscreen></iframe></div>


## Proč právě Johnson–Su kompostovací bioreaktor? 
 
Co nás motivovalo ke stavbě a vyzkoušení bioreaktoru na vlastní kůži, respektive na vlastní půdě? Oslovily nás jeho skvělé výsledky v zahraničí a potenciál využití v regenerativním zemědělství.  

Chceme zjistit, zda je možné Johnson–Su kompostovací biorekator provozovat i v našich podmínkách a do jaké míry nám na živiny abnormálně bohatý kompost pomůže „nastartovat“ naše osivo a dostat do půdy více života.  

Za tímto účelem budeme zaznamenávat celý proces a následně měřit a sledovat konkrétní výsledky. Na základě obdobných výzkumů očekáváme, že výsledný kompost bude: 

- zvyšovat sekvestraci uhlíku v půdě, 
- zlepšovat výnosy plodin a celkovou produkci biomasy, 
- zvyšovat klíčivost a rychlost růstu semen, 
- přispívat ke zdravé a živé půdě.   

V prvním dílu našeho nového “kompostovacího seriálu” vám více přiblížíme celý jeho koncept a podělíme se s vámi o naši konkrétní zkušenost ze stavby. 
 
![Jitka stavi Johnson-Su bioreaktor](/uploads/IMG_4288_0930bd9704.JPG)

## V čem je jiný? 

Molekulární biolog a výzkumný pracovník na Univerzitě v Novém Mexiku Dr. David C. Johnson vyvinul jednoduchý systém, který vytváří druhově rozmanitý, houbově dominantní kompost. Jeho metoda klade důraz na vyzrálost výsledného kompostu, neuspěchává zrání, respektive se nesnaží dosáhnout co nejvíce produktu za co nejméně času. 

Konstrukce Johnson-Su kompostovacího bioreaktoru umožňuje neustálé proudění vzduchu, tedy tzv. aerobní kompostování materiálu. To vede k úplnému biologickému rozkladu, jehož konečným produktem je kompost v konzistenci velmi podobné hlíně (nikoli mulče, jak jsme běžně zvyklí z jiných druhů kompostů).  

![Aerobni-kompostovani](/uploads/IMG_4290_a0ef33bd0a.JPG)

Takto biologicky vylepšeným, zralým kompostem je možné očkovat osivo nebo jej přímo aplikovat na pozemek, dodat mu tak prospěšné půdní mikroorganismy a nastartovat potřebnou symbiózu mezi rostlinami a půdní mikrobiologií. 

Správné nakládání s bioreaktorem v kombinaci s jeho speciální konstrukcí dokáže signifikantně zvýšit množství a druhovou pestrost hub a bakterií výsledného kompostu.  

Na rozdíl od běžných kompostovacích zařízení, Johnson–Su bioreaktor nezapáchá, a nepřitahuje tak nežádoucí hmyz ani stížnosti sousedů. 


## Bylo těžké ho vyrobit? A jak se musí udržovat? 

Přesný návod, jak na sestavení konstrukce bioreaktoru, zde nehledejte. Na toto téma již existuje řada zdrojů, video-návod v angličtině naleznete třeba [tady](lhttps://www.youtube.com/watch?v=q8o_f8jL3g8) a krok po kroku popsaný [postup zase zde](https://www.csuchico.edu/regenerativeagriculture/_assets/documents/johnson-su-bioreactor.pdf). 

Chceme se s vámi podělit o naši konkrétní zkušenost a nasdílet nějaké rady a tipy, které nám se stavbou pomohly nebo si je odnášíme jako ponaučení pro příště. 


### Časová náročnost 

„O výhodách i konstrukčních řešeních bioreaktoru jsme se vzdělávali několik týdnů, možná i měsíců předem. Samotná stavba bioreaktoru nám však ve třech lidech zabrala jen jeden den, a to včetně nákupu materiálu. Práci nám ulehčila výpůjčka trubek s navrtanými otvory od Dalibora Tomka. Takto upravené trubky v prvních dnech přivádí do kompostu potřebný vzduch, poté se ale vytahují a nejsou potřeba až do stavby nového bioreaktoru,“ popisuje svou zkušenost Jitka Volková, manažerka komunikace v Carbonegu, u níž na pozemku nedaleko Prahy se náš bioreaktor nachází. 

Časově náročný je tedy spíš než jeho stavba hlavně provoz bioreaktoru. Jak zmiňujeme i níže, jeho obsah musí být stále mokrý, a je třeba ho proto pravidelně prolévat vodou. Lze to ošetřit jednoduchým automatickým spínačem a zařízením pro zavlažování. Pokud ale tuto možnost nemáte, respektive nemáte v bezprostřední blízkosti bioreaktoru přívod vody či elektřiny, připravte se, že pravidelná časová dotace bude docela vysoká.


### Obsah 

Obsah Johnson–Su kompostovacího bioreaktoru lze získat jednoduše z běžně dostupných kompostovacích materiálů. V našem konkrétním případě se jednalo o suché **zbytky trávy, suché listí a větvičky**, které jsme shromažďovali zhruba měsíc před samotnou stavbou bioreaktoru. Ideální by byla také štěpka, kterou jsme však zajistit bohužel nezvládli. A z toho plyne naše první rada: 

> Počítejte s tím, že je potřeba dopředu nashromáždit dostatečný objem vámi zvoleného kompostovacího materiálu.

Překvapivým drobným háčkem se také stalo nasbírání žížal, které se do kompostu přidávají a jež se nám ve velmi teplém počasí schovávaly hluboko v zemi. 


### Stavba bioreaktoru

K samotné stavbě pro vás máme jen pár tipů.

Najděte si pomocnou ruku. Samotní stavbu spíše nezvládnete, nebo se při ní budete hodně trápit. Dva lidé jsou podle nás nutní, ve třech je to pak skutečně záležitost jednoho odpoledne.

Osvědčila se nám rada Dalibora Tomka, který nám doporučil stavět bioreaktor na dvou paletách, nikoli jen na jedné, i když se rozměr zdá být odpovídající.

Doporučujeme vybrat tužší pletivo (na stěny bioreaktoru). Obsah si postupně sedá a vyvíjí na ně stále větší tlak, je přitom opravdu důležité, aby stěny po čas celého roku nepodlehly a nezdeformovaly se tak, že by materiál unikal.

Už při stavbě bioreaktoru je pak potřeba myslet na přívod vody. Proschlý vstupní materiál se totiž do bioreaktoru vkládá namočený.

![IMG_4284 (1).JPG](/uploads/IMG_4284_1_59a146c8ea.JPG)


### Péče o bioreaktor a její úskalí 

Stran údržby bioreaktoru máme poměrně dobrou zprávu. Obsah se vůbec **nemusí přehazovat ani překopávat**. Kompost jen stačí udržovat vlhký a **prolévat jej pravidelně vodou**, jak jsme už popsali výše a jak vám jistě zdokumentujeme v příštím dílu seriálu. 

„Dalším úskalím může být okolní teplota. Velká vedra bioreaktoru nevadí, v zimě však kompost nesmí přemrznout. I to pro nás tedy bude velká výzva – vyzkoušet si, zda je v našich podmínkách toto všechno možné zařídit a uhlídat,“ dodává Jitka Volková.

![IMG-0782.jpg](/uploads/IMG_0782_0bccaa863b.jpg)


## Závěry budeme mít v roce 2023 

Kompletní závěry tohoto kompostovacího pokusu budeme mít až **v roce 2023. **

V průběhu s vámi však budeme sdílet střípky z našeho života s bioreaktorem. Nezapomeňte nás proto sledovat na sociálních sítích a hlavně na našem Youtube kanálu, kde budou přibývat názorná videa. 

**Pokud vás k našemu Johnson-Su kompostovacímu bioreaktoru cokoli napadá, něco vás zajímá nebo už třeba máte vlastní doma a chcete se s námi podělit o své výsledky, dejte nám vědět na e-mail praha@carboneg.eu. Budeme moc rádi!**


![IMG_0839.jpg](/uploads/IMG_0839_bf0247b205.jpg)


large_IMG-0786.jpg

medium_IMG-0786.jpg

small_IMG-0786.jpg

thumbnail_IMG-0786.jpg

IMG-0786.jpg

Postavili jsme Johnson-Su bioreaktor

#### Podcasty nás v Carbonegu neuvěřitelně baví. Donedávna jsme byli hlavně jejich nadšenými posluchači. Postupem času jsme začali přijímat občasná pozvání do role hostů. Našeho zakladatele Václava Kurela jste tak mohli slyšet třeba v podcastech [Energie bez emisí](https://open.spotify.com/episode/0VxQItRcB0hct1XfrIU3BM?si=817cf4495e5a49e0), [Konečně pátek](https://open.spotify.com/episode/5nubqnDM24QJkZXUjBJWdp?si=5fa853ddfcc84fc1) na [Frekvenci 1](https://www.frekvence1.cz/radio/zaznamy-poradu/konecne-patek/vaclav-kurel-nejvetsi-ranou-pro-pudu-bylo-obrovske-mnozstvi-chemie-a-velke-stroje.shtml) nebo [Dobré zprávy](https://open.spotify.com/episode/0Srv2S3fNcAYmheBiJwu4h?si=c6b497cb2469406e) [Změny k lepšímu](https://www.klepsimu.cz/). 

A protože se na naší cestě za udržitelnějším zemědělstvím často účastníme velmi zajímavých konverzací a v českém éteru nám podobný zdroj informací dlouho chyběl, rozhodli jsme se začít s vydáváním vlastního podcastu na téma půda, krajina a regenerativní zemědělství. Pojmenovali jsme jej prozaicky: [Půdcast](https://open.spotify.com/show/090g3Syvqzqj4QaSj0t50g?si=a00094952fac46e6). A vy se dnes spolu s námi můžete těšit už ze čtyř epizod, které vám dnes také stručně představíme.

## Pro koho Půdcast tvoříme
Zajímá vás, jak do půdy vrátit život, učinit ji odolnější, pestřejší a úrodnější? Jakým způsobem může byznys přispět zdravější krajině? Nebo jak svým hospodařením pozitivně přispět k řešení klimatické krize? Pak je Půdcast právě pro vás. 

Zaposlouchejte se do některé z epizod a nechte se inspirovat těmi nejpovolanějšími – skutečnými experty a praktiky, kteří se nebojí změny a principy regenerativního zemědělství již na vlastní kůži vyzkoušeli. 

## Kdo, kdy a kde

Pravidelně pro vás vyzpovídáme přední české odborníky, agronomy a zemědělce, abychom ukázali, že hospodařit „jinak“ - tedy udržitelně, regenerativně a s ohledem na životní prostředí - opravdu jde i v našich podmínkách. Zajímat nás bude i co to v praxi všechno obnáší a jak se ti, kteří se pro tuto cestu již rozhodli, vypořádali s nutnou změnou myšlení a zaběhlých zvyků.

Role moderátora Půdcastu se nechopil nikdo jiný než **Václav Kurel**, zakladatel Carbonegu.

Epizody trvající od **30 do 60 minut** chceme vydávat zhruba **jednou za měsíc**, někdy i častěji.

Za našimi rozhovory vyrážíme ven, takzvaně do terénu, tedy mimo profesionální studio. Důvodem je snaha zachovat jejich autenticitu a přinést vám snadno i rozhovory s mimopražskými osobnostmi a farmáři, kteří by za námi jinak jen těžko cestovali.

Od prvního dílu jsme se navíc rozhodli dát šanci nejen audio záznamu, ale i **videu**. Rozhovory tak můžete sledovat i na našem [Youtube](https://youtube.com/playlist?list=PLpqkSOCVJo2Uzmlicf5P1DnvG89NBECOr) kanálu v playlistu Půdcast.

A pokud je pro vás zvuk úplně dostatečný, můžete si nás vzít ve sluchátkách kamkoli s sebou prostřednictvím [Spotify](https://open.spotify.com/show/090g3Syvqzqj4QaSj0t50g?si=2578a06dc9ac49a1), [Google](https://podcasts.google.com/feed/aHR0cHM6Ly9hbmNob3IuZm0vcy83N2Q3NWY4OC9wb2RjYXN0L3Jzcw?sa=X&ved=2ahUKEwiUxa-m4f_3AhVPKxoKHcVlDbYQ9sEGegQIARAC) či [Apple podcastů](https://podcasts.apple.com/cz/podcast/p%C5%AFdcast/id1608343303?uo=4).


## Představujeme první epizody

Již dnes si můžete pustit jednu ze čtyř epizod, na produkci dalších už navíc usilovně pracujeme (více prozrazujeme níže).

- **Robert Dohál**: Zemědělské družstvo Krakovany (Poľnohospodárske Družstvo Krakovany-stráže) pod vedením předsedy Roberta Dohála přešlo na regenerativní způsob hospodaření již před deseti lety. To je v našich končinách opravdu nezvykle dlouhá zkušenost, pro kterou Václav Kurel neváhal ani chvíli i cestovat. 
(Poslouchat zdarma můžete třeba [ZDE.](https://open.spotify.com/episode/3dmqh3SLhnfJopsJJodz21?si=95ff623b16db47de)) 
<iframe style="border-radius:12px" src="https://open.spotify.com/embed/episode/3dmqh3SLhnfJopsJJodz21?utm_source=generator" width="100%" height="232" frameBorder="0" allowfullscreen="" allow="autoplay; clipboard-write; encrypted-media; fullscreen; picture-in-picture"></iframe>


- **Wenzel Lobkowicz**: Tématem druhého dílu Půdcastu byla regenerativní pastva. Pozvání do podcastu přijal Wenzel Lobkowicz, který chová masné plemeno skotu Aberdeen-anguského v Drahenicích na Příbramsku. V současnosti má 75 kusů dobytka a k tomu velké plány jak růst.  
(Poslouchat zdarma můžete třeba [ZDE.](https://open.spotify.com/episode/2WqdSJh7dgTIv1EvOfEwZe?si=9b84d9226d184d4e))
<iframe style="border-radius:12px" src="https://open.spotify.com/embed/episode/2WqdSJh7dgTIv1EvOfEwZe?utm_source=generator" width="100%" height="232" frameBorder="0" allowfullscreen="" allow="autoplay; clipboard-write; encrypted-media; fullscreen; picture-in-picture"></iframe>


- **Ivana Šindelková**: „Nechte kořeny rostlin pracovat pro vás," motivuje ke změně Ivana Šindelková. Zemědělství se věnuje celý svůj profesní život a pravidelně navštěvuje zemědělské podniky v Čechách i na Slovensku. Společně s kolegou Lubomírem Marhavým ve firmě Biopratex nabízí poradenství a systémové řešení vycházející z analýzy v rostlinné a živočišné výrobě. Zemědělcům se postupně s jejich pomocí daří zvyšovat produkční schopnost půdy i zlepšovat jejich hospodářské výsledky.  
(Poslouchat zdarma můžete třeba [ZDE.](https://open.spotify.com/episode/34jh3OWX7LaLYPBBW7z4fq?si=cc770b1c224248f2)) 
<iframe style="border-radius:12px" src="https://open.spotify.com/embed/episode/34jh3OWX7LaLYPBBW7z4fq?utm_source=generator" width="100%" height="232" frameBorder="0" allowfullscreen="" allow="autoplay; clipboard-write; encrypted-media; fullscreen; picture-in-picture"></iframe>



- **Manželé Kutáčkovi**: „Ovce i kozy jsou v oplůtku spokojené, zbytek pastvin mezitím regeneruje," říká Petra Kutáčková z malé farmy na okraji Ždánického lesa (30 km východně od Brna). Kutáčkovi původně začali hospodařit kvůli čerstvému mléku pro děti. Od té doby se mnohé změnilo, děti vyrostly a stejně tak jejich stádo, které dnes čítá 40 ovcí, 40 koz a 2 koně. Poslechněte si jejich příběh a nechte se inspirovat mottem: Hospodařit tak, aby se člověk nažral a krajina zůstala celá.
(Poslouchat zdarma můžete třeba [ZDE.](https://open.spotify.com/episode/0eYPcDBiAX1HESasIXyFyw?si=cafef33248be424a)) 
<iframe style="border-radius:12px" src="https://open.spotify.com/embed/show/090g3Syvqzqj4QaSj0t50g?utm_source=generator" width="100%" height="232" frameBorder="0" allowfullscreen="" allow="autoplay; clipboard-write; encrypted-media; fullscreen; picture-in-picture"></iframe> 

## Na co se těšit dál?

Už nyní zpracováváme dvě další epizody. V dalších dílech Půdcastu můžete očekávat třeba postřehy o konvenčním a regenerativním zemědělství z úst agronoma-výzkumníka. Další dáma v horkém křesle pak představí i téma permakultury.

> „Hosty našich podcastů byli dosud samí příjemní lidé, kteří jsou experty a průkopníky ve svém oboru a mají pro něj velké nadšení. Díky tomu dokáží předat posluchačům spoustu zajímavých poznatků a zkušeností. To mě na tom velice baví.“

K poslechu zve Václav Kurel a zdůrazňuje, jak si nenechat další díly uniknout: „Nejjednodušší je začít odebírat náš kanál na Vámi preferované platformě - ať už jde o [Youtube](https://youtube.com/playlist?list=PLpqkSOCVJo2Uzmlicf5P1DnvG89NBECOr), [Spotify](https://open.spotify.com/show/090g3Syvqzqj4QaSj0t50g?si=2578a06dc9ac49a1), [Google](https://podcasts.google.com/feed/aHR0cHM6Ly9hbmNob3IuZm0vcy83N2Q3NWY4OC9wb2RjYXN0L3Jzcw?sa=X&ved=2ahUKEwiUxa-m4f_3AhVPKxoKHcVlDbYQ9sEGegQIARAC) či [Apple podcasty](https://podcasts.apple.com/cz/podcast/p%C5%AFdcast/id1608343303?uo=4).“

#### Máte zajímavý tip na osobnost či téma pro další díl Půdcastu? Neváhejte ho s námi sdílet skrze e-mail: praha@carboneg.eu!

large_shutterstock_1088143901.jpg

medium_shutterstock_1088143901.jpg

small_shutterstock_1088143901.jpg

thumbnail_shutterstock_1088143901.jpg

shutterstock_1088143901.jpg

Představujeme Půdcast – první český podcast o půdě

#### Přijměte pozvání na první Polní den Carboneg, který proběhne ve čtvrtek 23. června 2022 v Drahenicích díky hostiteli Wenzelu Lobkowiczovi. Pojďte si vyměnit zkušenosti s regenerativní pastvou a kvalitou produkce z ní. Otevřeme téma zapojení drůbeže v regenerativním zemědělství i využití zvířat v agrolesnických systémech. 

### Snižte si náklady na přikrmování dobytka

Zaujalo vás téma regenerativní pastvy? Proč by pro vás měla být výhodná? Oproti kontinuální pastvě, kdy často dochází k vypásání porostů i erozi půdy, významně zvyšuje obsah organické hmoty v půdě. Jejím zavedením prodloužíte dobu, kdy má dobytek na pastvě dostatek rozmanité potravy, což vede ke snížení nákladů na přikrmování. Regenerativní pastva má svá specifika, o kterých jsme podrobně psali v tomto [článku](https://carboneg.eu/cs/blog/regenerativni-pastva). Díky ní získáte bohatší a pestřejší porost, který se projeví okamžitě, vyšší výnos a zlepšení kvality půdy a pastviny.  Prostudujte si program Polního dne a [zaregistrujte se](https://forms.gle/L6qNUQ6Mw4pfghvF8). 

[![registrace.png](/uploads/registrace_e989474ebb.png)](https://forms.gle/L6qNUQ6Mw4pfghvF8)


### **Program Polního dne 23. června 2022**

- **09:00 Registrace účastníků**
- **09:30 Zahájení a principy regenerativní pastvy** | Ing. Ingrid Melnikovová Ph.D., Carboneg  
- **09:50 Regenerativní pastva v praxi a její výsledky** | Wenzel Lobkowicz, farmář a majitel panství v Drahenicích
- **10:30 Zapojení drůbeže do koloběhu regenerativní pastvy - představení mobilních kurníků** | Josef Dvořák, Statek Dvořák
- **11:15 Silvopastební agrolesnické systémy** * | Ing. Lenka Ehrenbergerová, Ph.D., Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie a tajemnice Českého spolku pro agrolesnictví 
- **11:55 Vliv pastevního výkrmu na kvalitu masa prasat** | Ing. Anne Dostálová, Výzkumný ústav živočišné výroby 
- **12:25 Uhlík jako další příjem pro farmáře** | Ing. Václav Kurel, ředitel projektu Carboneg 
- **12:50 Oběd**
- **14:10 Komentovaná prohlídka - regenerativní pastva v Drahenicích** | Wenzel Lobkowicz
- **16:00 Předpokládaný konec akce**

**chov zvířat pod stromy*

![WL.PNG](/uploads/WL_8cf46c8555.PNG)

> „Začínal jsem s 19 kusy zvířat na 35 ha a měl jsem problém je uživit. Dnes mám 75 kusů na 63 ha, z toho 40 ha pastvin s vysokou úživností.“ 
— Wenzel Lobkowicz, farmář a majitel panství v Drahenicích


### Prohlídka pastvin a chov skotu Aberdeen-anguského plemene v Drahenicích

Hostitelem polního dne je Wenzel Lobkowicz, který se zapojil do projektu Carboneg. Regenerativní pastvě se věnuje intenzivně čtvrtým rokem, podělí se s námi o své zkušenosti a provede nás po svých pastvinách. Jakým způsobem řeší vodu a zastínění dobytka? Kolik práce denně zabere péče o zvířata při regenerativním způsobu pasení? Přijeďte za námi do Drahenic a získejte odpovědi na všechny tyto i vaše otázky. 

Věříme, že o zajímavé informace a nové kontakty nebude nouze. Věděli jste napříkald, že maso z regenerativního chovu může být [klimaticky pozitivní?](https://carboneg.eu/cs/blog/chov-skotu-a-klimaticka-zmena) 


![03 WL small.PNG](/uploads/03_WL_small_b3a7896d4c.PNG)


### Registrace a praktické informace 

Svoji účast prosím potvrďte nejpozději **do 22. června 2022**. Kapacita je omezena! Registrovaným účastníkům zajišťujeme oběd a drobné občerstvení v průběhu celého dne, proto budeme vděčni, dáte-li nám vědět co nejdříve.

**Zemědělci, farmáři a zástupci zemědělských podniků mají vstup zdarma. **Pro ostatní je cena 500 Kč. Platba bude možná pouze na místě v hotovosti.

[![registrace.png](/uploads/registrace_e989474ebb.png)](https://forms.gle/L6qNUQ6Mw4pfghvF8)




### Kudy do Drahenic 

**Adresa akce:** Drahenice 1, Zámek Drahenice.

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m18!1m12!1m3!1d2590.1078227098724!2d13.957460415506226!3d49.520240079357826!2m3!1f0!2f0!3f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x470b15ea4a8c3761%3A0x2783e95ae5884c5d!2sDrahenice%201%2C%20262%2085%20Drahenice!5e0!3m2!1scs!2scz!4v1651064448018!5m2!1scs!2scz" style="border:0;" allowfullscreen="" loading="lazy" referrerpolicy="no-referrer-when-downgrade"></iframe>

**Parkování** je zajištěno v areálu NORI Drahenice v blízkosti zámeckého parku. Mapku pro snadnou orientaci jsme přo vás [připravili zde - parking je vyžlucen.](https://benman.sharepoint.com/:b:/s/carboneg/EdhIDn-ulIhPvdjTG0GLhcwBsDGV1jYyX0hUrzSYJsjomg?e=KPe6Z8)

### Půdcast a novinový rozhovor s Wenzelem Lobkowiczem

Nalaďte se na Polní den a pusťte si rozhovor s Wenzelem Lobkowiczem v našem podcastu. 

<div style="padding-top:56.25%;position:relative">
<iframe src="https://www.youtube.com/embed/0KlU1pw2v24" title="YouTube video player" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture" allowfullscreen style="position:absolute;top:0;left:0;width:100%;height:100%;  " ></iframe>
</div>

Případně si nenechte ujít ani dvoudílný rozhovor s ním. Vyšel v týdeníku Zemdělec č. [23](https://naschov.cz/regenerativni-pastva-v-praxi/) a [24.](https://naschov.cz/pastevni-system-stary-jako-svet)

### Kontakt

Máte dotazy ohledně registrace? Nebo jste se již registrovali, ale nemůžete dorazit? Ozvěte se nám.

Jitka Slonková, jitka.slonkova@carboneg.eu, tel.: +420 253 253 283

Všichni registrovaní účastníci 17. 6. obdrželi podrobné informace o akci do svých e-mailových schránek. Zároveň je ještě jednou zašleme den před akcí.

## Chcete ty nejdůležitější informace na jednom místě?

Můžete si [stáhnout pozvánku v pdf.](https://benman.sharepoint.com/:b:/s/carboneg/EVY5Qc16Zj1Agu6SSLLGyJwBzdcyO4WIXGnnaZusVvqtWA?e=wArw7E)





large_shutterstock_2065322309 - small.jpg

medium_shutterstock_2065322309 - small.jpg

small_shutterstock_2065322309 - small.jpg

thumbnail_shutterstock_2065322309 - small.jpg

shutterstock_2065322309 - small.jpg

Polní den a regenerativní pastva v Drahenicích

#### Už jen do 2. května 2022 se můžete zapojit do veřejné konzultace v rámci přípravy legislativního rámce pravidel EU [pro certifikaci pohlcování uhlíku](https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/13172-Certifikace-pohlcovani-uhliku-pravidla-EU_cs). V rámci iniciativy *"budou vypracována nezbytná pravidla pro sledování, hlášení a ověřování pravosti pohlcení uhlíku. Cílem je rozšířit udržitelné pohlcování uhlíku a podpořit využívání inovativních řešení pro zachycování, recyklaci a ukládání CO2 zemědělci, lesníky a průmyslovými odvětvími. To představuje nezbytný a významný krok k začlenění pohlcování uhlíku do politik EU v oblasti klimatu,”* shrnuje oficiální popis výzvy k zasílání zpětných vazeb.

A protože se tato legislativní úprava přímo týká i aktivit Carbonegu, šanci vyjádřit se ke znění návrhu jsme využili. Níže se s vámi podělíme o naše postřehy, nejprve však trocha kontextu.

### Cesta k dosažení uhlíkově neutrální EU

Evropský právní rámec pro klima ([nařízení (EU) 2021/1119](https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=uriserv%3AOJ.L_.2021.243.01.0001.01.CES&toc=OJ%3AL%3A2021%3A243%3ATOC)) vyžaduje, aby EU dosáhla rovnováhy mezi emisemi skleníkových plynů a jejich pohlcováním nejpozději do roku 2050 a poté dosáhla negativních emisí, tedy prakticky mazala svůj historický emisní dluh. Aktuálně EU není na ideální cestě k dosažení tohoto cíle: pohlcování uhlíku v přírodních ekosystémech v posledních letech klesá a průmyslové pohlcování uhlíku v EU v současné době nedosahuje významné úrovně.

Hlavní překážkou, která brání zvýšení míry pohlcování uhlíku, je nedostatek společných unijních norem pro transparentní určení činností, při kterých se pohlcuje uhlík z atmosféry udržitelným způsobem. Stávající veřejné a soukromé systémy, jako jsou dobrovolné trhy s uhlíkem, certifikují zemědělské postupy zlepšující pohlcování uhlíku, ale ke kvantifikaci svých přínosů pro klima používají širokou, nejasnou škálu přístupů. Průmyslové pohlcování uhlíku [není řešeno systematicky a v dostatečné intenzitě](https://komora.cz/files/uploads/2022/04/52_22-EK-Vyzva-k-predlozeni-informaci-Ares2022869812.pdf).

Certifikace pohlcování uhlíku čelí řadě technických výzev. Pohlcování uhlíku je ohrožováno nekontrolovanými reemisemi, jakož i potížemi s měřením a monitorováním. Vytvoření rámce pro certifikaci pohlcování uhlíku je proto klíčovým odrazovým můstkem k dosažení čistého příspěvku z pohlcování uhlíku v souladu s cílem klimatické neutrality EU.

Ať už jste součástí soukromého sektoru či široké veřejnosti, využijte možnost zapojit se do připomínkování návrhu pravidel pro certifikace pohlcování uhlíku v EU. Online konzultace je přístupná prostřednictvím ústředních stránek [Komise pro veřejné konzultace](https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/13172-Certifikace-pohlcovani-uhliku-pravidla-EU_cs) a [internetových stránek GŘ CLIMA](https://ec.europa.eu/clima/news-your-voice/consultations_en) do 2. 5. 2022.

### Naše postřehy

Za Carboneg sepsal svou [zpětnou vazbu](https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/13172-Certifikace-pohlcovani-uhliku-pravidla-EU/F3243144_cs) lídr projektu Václav Kurel:

> *"Očekáváme vysoké obecné standardy uhlíkových kompenzací na základě certifikačních principů EU. Mělo by to podporovat všechny druhy CDR (Carbon Dioxide Removal) – přírodní i technologické, s dlouhodobou a krátkodobou trvanlivostí atd. Potřebujeme odstranit CO2 z atmosféry ve velkých objemech velmi rychle, takže potřebujeme využít veškeré možné prostředky.*

*Doporučujeme vyžadovat tyto zásady:*

- *Uhlíkové kompenzace jsou vydávány pouze pro tuny CO2, které byly odstraněny z atmosféry.*
- *Objem odstranění CO2 je založen na fyzických měřeních nebo přesných odhadech na základě vědeckých studií s minimální chybou.*
- *Odstraňování uhlíku je založeno na dobrovolných doplňkových činnostech, které nejsou povinné ze zákona.*
- *Projekt by neměl generovat žádné další emise skleníkových plynů, a pokud ano, měly by být spočítané a zahrnuté do celkové bilance emisí.*
- *Projekty zaměřené na půdu a lesnictví by měly vyčlenit 10–20 % kreditů z rezervního fondu, které lze čerpat pro „zvraty“ (ztráty uhlíku) v průběhu času,”* shrnuje Václav Kurel.


Souhlasíte s námi? Nesouhlasíte? Nebo byste ještě něco doplnili? Dejte nám vědět na e-mail praha@carboneg.eu. A hlavně! Nezapomeňte, že i vy máte možnost začíst se do oficiálního návrhu pravidel a do 2. května 2022 ovlivnit jejich budoucí podobu – připomínkou na stránce EK s názvem [Certifikace pohlcování uhlíku – pravidla EU](https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/13172-Certifikace-pohlcovani-uhliku-pravidla-EU_cs).

Zaujalo vás toto téma a chcete se o něm dozvědět víc? Přečtěte si náš předchozí článek [Zemědělství EU světovým lídrem v certifikaci pohlcování uhlíku](https://carboneg.eu/cs/blog/zemedelstvi-EU-lidrem-v-certifikaci-pohlcovani-uhliku).


large_renewable-energy-g7d7fc8442_1280.jpg

medium_renewable-energy-g7d7fc8442_1280.jpg

small_renewable-energy-g7d7fc8442_1280.jpg

thumbnail_renewable-energy-g7d7fc8442_1280.jpg

renewable-energy-g7d7fc8442_1280.jpg

Jak se Carboneg staví k certifikaci EU pro pohlcování uhlíku?

#### Přinášíme vám krátké ohlédnutí za prvním ročníkem konference o regenerativním zemědělství Živá krajina, kterou jsme spolu s našimi partnery uspořádali z kraje března v Praze. 

Ať už jste se konference zúčastnili, či nikoli, nenechte si ujít zajímavá souhrnná čísla události ani záznamy přednášek jednotlivých řečníků.

### Co konference přinesla? 

<div class="videoWrapper">
<iframe src="https://www.youtube.com/embed/VF9DewQa38A" title="YouTube video player" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture" allowfullscreen></iframe></div>

Ohlas účastníků konference z řad zemědělců, odborníků z veřejných institucí i akademické sféry předčil naše očekávání. Společně diskutovali nad potřebou obnovy ekosystému a biodiverzity a také jak konkrétně dosahovat výnosů při regenerativním způsobu hospodaření. Shodli se, že přechod na regenerativní zemědělství je slibným klíčem ke zvýšení biologické rozmanitosti, zajištění kvalitní produkce a zároveň povede ke snížení klimatických rizik. U nás je zatím v začátcích, ale mnoho zemědělských podniků si uvědomuje, že změna hospodaření je nutná. 

### Co děláme špatně? 

Stále více zemědělců a farmářů se potýká se ztrátami na úrodě a zároveň se snaží přizpůsobit nepravidelným povětrnostním podmínkám způsobeným měnícím se klimatem. Eroze půdy, úbytek rostlin, živočichů, a tak i živin v půdě, vysoké náklady na hnojiva a pohonné hmoty — to je jen zlomek každodenních starostí.
Je regenerativní zemědělství řešení? Jak v praxi celý koncept funguje vysvětlil ve své přednášce jeden z našich hlavních hostů a předních českých odborníků **Ing. Karel Klem, Ph.D.**, agronom a vedoucí pracovník Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – [CzechGlobe](https://www.czechglobe.cz/cs/). 

**Chcete vědět víc?** Pusťte si záznam jeho vystoupení na našem [Youtube](https://youtu.be/iuVuNYAEqug) kanále. 

<div class="videoWrapper">
<iframe src="https://www.youtube.com/embed/5HJiIqnfozA" title="YouTube video player" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture" allowfullscreen></iframe></div>

### Praxe, výměna zkušeností a konkrétní příklady

Na konferenci nechybělo předávání praktických zkušeností a sdílení know-how, protože řada zemědělců postupy regenerativního zemědělství v našich podmínkách zavádí. 

> „Konference předčila moje očekávání a jsem ráda, že jsem si udělala cestu do Prahy. Obsahově i organizačně to byl výborně zvládnutý event, už teď se těším na další ročník." — účastnice konference

Pozvání přijali zástupci větších zemědělských podniků i farmáři, kteří hospodaří na menších výměrách. Tématem byla rostlinná výroba, lokální podmínky i regenerativní pastva.  Výměna zkušeností a možnost pobavit se po dlouhé době osobně bylo inspirativní. Do debaty se zapojil například **[Robert Dohál](https://carboneg.eu/cs/blog/pripadova-studie-ZD-Krakovany)** ze slovenského družstva ZD Krakovany, Petr Vlasák z podniku RenoFarmy, farmáři Tadeáš Michalik, Erich Vodňanský nebo Arvid Bohlin. Přednášku Roberta Dohála najdete níže a sledujte také [Youtube](https://www.youtube.com/channel/UC0wRb58cfI6dQC5YCvwQXeA) kanál Carbonegu, kde postupně přidáváme další sestřihy přednášek. 

<div class="videoWrapper">
<iframe src="https://www.youtube.com/embed/VlT4-xD_IzA" title="YouTube video player" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture" allowfullscreen></iframe></div>



### Nová společenská role pro zemědělce a uhlík jako jejich další příjem

[Carbon farming ]( https://carboneg.eu/cs/blog/zemedelstvi-EU-lidrem-v-certifikaci-pohlcovani-uhliku) představuje v Evropské unii nový obchodní model a další možný zdroj příjmů pro zemědělce. Regenerativní způsob hospodaření navyšuje podíl humusu v půdě a tím i podíl uhlíku v půdě. Ve své přednášce zakladatel Carbonegu Václav Kurel představil možnost vyplácení finančních odměn za ukládání uhlíku, podmínky spolupráce se zemědělci i způsob financování celého konceptu Carboneg. „Jde nám o poctivý přístup, návrat života do půdy a zdravou českou krajiny”, dodal v závěru své přednášky, která bude k dispozici na[ Youtube](https://www.youtube.com/channel/UC0wRb58cfI6dQC5YCvwQXeA). 

> „Díky vaší konferenci jsem mohl poznat spoustu nových inspirativních lidí, i když jen na dálku. Dokonce jsem i litoval, že jsem nebyl na konferenci fyzicky.“ — online účastník konference


### Sledujte záznam přednášek z konference
Jednotlivé přednášky z konference je možné sledovat na našem [Youtube](https://www.youtube.com/channel/UC0wRb58cfI6dQC5YCvwQXeA) kanálu Carboneg, kde je budeme v průběhu roku postupně zveřejňovat. Nezapomeňte proto kliknout na tlačítko "odebírat", aby vám neunikl žádný záznam.

![konference_ko.PNG](/uploads/konference_ko_6863b4296e.PNG)


### Pomáháme společně

Válečný konflikt na Ukrajině vypukl doslova několik dní před konferencí a otřásl celou společností. Rozhodli jsme se na místě vyjádřit solidaritu Ukrajině a veškerý výtěžek ze vstupného v hodnotě **47 400 korun** jsme věnovali na konto sbírky **SOS Ukrajina Člověka v tísni** na pomoc obětem válečného konfliktu. Děkujeme, že společně s vámi můžeme pomáhat.

![CVT .png](/uploads/CVT_568ea6ba52.png)


### Poděkování a pozvánka na další ročník 

Děkujeme všem partnerům, kteří pomáhají s podporou regenerativního zemědělství v České republice a kteří chtějí zlepšit kvalitu půdy a hospodaření. Bez jejich finanční a morální podpory bychom se neobešli. Poděkování patří všem skvělým řečníkům, hostům na místě i těm, kteří konferenci sledovali online. 

Spolupořadatelé konference: [Výzkumný ústav zemědělské techniky](https://www.vuzt.cz/) a [Výzkumný ústav rostlinné výroby](https://www.vurv.cz/)

Hlavní partner: [MONETA Money Bank](https://www.moneta.cz/)

Partneři: 
[Biouhel.cz](lhttps://biouhel.cz/)
[Deloitte](https://www2.deloitte.com/cz/cs.html)
[Generali Česká pojišťovna](https://www.generaliceska.cz/)
[Nestlé](https://www.nestle.cz/cs)
[Soufflet Agro](http://www.soufflet-agro.cz/cs/)
[Změna k lepšímu](https://www.klepsimu.cz/)

Mediální partneři: [Týdeník Zemědělec](https://zemedelec.cz/), vydavatelství [ProfiPress](https://profipress.cz/), [Enviweb](https://www.enviweb.cz/), [Agromanuál](https://www.agromanual.cz/)

Děkujeme zemědělcům, kteří mají odvahu zavádět principy regenerativního zemědělství a vykročili na cestu změny. Rozhodně naše podpora nekončí  a pomalu se začínáme připravovat na další ročník [konference Živá krajina](https://konference-zivakrajina.cz/cs), který bude v roce 2023. Termín i místo oznámíme v průběhu roku. Pokud máte zajímavé téma, [ozvěte se nám](mailto:praha@carboneg.eu) na e-mail praha@carboneg.eu. 















large_konference 2022.jpg

medium_konference 2022.jpg

small_konference 2022.jpg

thumbnail_konference 2022.jpg

konference ziva krajina 2022.jpg

Výběr z konference Živá krajina 2022

####  O tom, že má odpovědné zemědělství velký potenciál pro řešení klimatické krize, jsme vás již informovali v řadě předchozích blogových článků. Řeč v nich byla o obecné [provázanosti zemědělství a klimatu](https://carboneg.eu/cs/blog/klimaticka-zmena-regenerativni-zemedelstvi), o [konkrétních způsobech chovu skotu a jejich rozdílnému vlivu na množství vyprodukovaného CO2](https://carboneg.eu/cs/blog/chov-skotu-a-klimaticka-zmena) nebo třeba o různých způsobech, jak [pomáhá zemědělství zachytávat přebytečný uhlík ze vzduchu](https://carboneg.eu/cs/blog/zpusoby-odstranovani-uhliku-z-atmosfery), respektive oxidu uhličitého. 

## Carbon Farming jako pojem užívaný EU

V posledních měsících však velmi rezonuje i regenerativnímu zemědělství ne vzdálený pojem *Carbon Farming*, tedy uhlíkové hospodaření. Děje se tak zejména díky práci Evropské komise, jež má za úkol zavedení dílčích cílů Zelené dohody, takzvaného Green Dealu, do praxe, a která pojem využívá v nově připravovaných dokumentech a chystaných legislativních úpravách.

Jak poukázal místopředseda Evropské komise (EK) [Hans Trimmermans v projevu z prosince 2021](https://youtu.be/yDJo5Yuz5lI), zemědělství přímo podporující diverzitu, navracející se k přirozeným přírodním procesům a podílející se na sekvestraci uhlíku z ovzduší je jedním ze způsobů, jak účinně bojovat s klimatickou krizí. Téma je proto jednou z priorit pro EK i EU.

<div class="videoWrapper">
<iframe src="https://www.youtube.com/embed/yDJo5Yuz5lI" title="YouTube video player" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture" allowfullscreen></iframe></div>

**Co to ale v praxi znamená? Bude muset projít sektor zemědělství v Evropské unii zásadní změnou? Je podpora ukládání uhlíku do půdy jednou z cest, kterými se EU snaží přiblížit cílům v oblasti udržitelnosti a změny klimatu?**

Vojtěch Bašný a Filip Hloušek, environmentální advokáti z [Deloitte Česká republika](https://www2.deloitte.com/cz/cs), se specializují na legislativu EU v sektoru zemědělství a znají odpovědi na tyto otázky. Společně jsme pro vás proto připravili krátké shrnutí, které vysvětluje, jak EU aktuálně o *Carbon Farming* přemýšlí.


## Udržitelný oběh uhlíku v zemědělství

V rámci dosažení klimatických cílů EU v oblasti snižování emisí uhlíku, dosažení klimatické neutrality a adaptačních opatření bude hrát významnou úlohu vytvoření tzv. udržitelného oběhu uhlíku. V souvislosti s tím Evropská komise přijala 15. prosince 2021 [Sdělení o udržitelném oběhu uhlíku (COM 2021 800 final)](https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/ip_21_6687). 

Udržitelný oběh uhlíku odolný vůči klimatu by měl být založen na třech pilířích: 
- (1) Dekarbonizační strategie v průmyslu, dopravě, stavebnictví a energetice.)
- (2) Recyklaci uhlíku z odpadů, udržitelné biomasy nebo přímo z atmosféry a jeho využití v sektorech, které budou i nadále na uhlíku závislé (recyklace a využití uhlíku mají umožnit nové přístup a technologie, jako je biohospodářství v oblasti lesnictví a zemědělství nebo technologie „carbon capture and use“).
- (3) Zvyšování pohlcování uhlíku prostřednictvím opatření v oblasti zemědělství a lesnictví nebo prostřednictvím průmyslových řešení. 

Především třetí pilíř se přímo dotýká oblasti zemědělství a lesnictví, jelikož přírodní ekosystémy budou klíčové pro dosažení negativních emisí kompenzující vyprodukované emise. V tomto ohledu rovněž Evropská komise navrhuje změnu nařízení LULUCF s cílem do roku 2035 dosáhnout toho, aby pohlcení ze suchozemských ekosystémů vyrovnalo emise z půdy, chovu hospodářských zvířat a používání hnojiv. Nařízení LULUCF však stanovuje cíle na úrovni členských států a neuvádí konkrétní podmínky ani nástroje pro motivaci jednotlivých zemědělců a lesníků jako subjektů, které obhospodařují konkrétní ekosystémy a nesou související náklady.  

## Certifikační systém a uhlíkové kredity jako motivace pro zemědělce

Za účelem zvýšení motivace zemědělců a lesníků se Evropská komise zavázala k předložení návrhu právního rámce EU pro certifikační systém pro započítávání a certifikaci pohlcování emisí z oblasti zemědělství a lesnictví na úrovni hospodařících subjektů a jejich pozemků, a to do konce roku 2022. 

V současnosti, až do 5. května 2022, je spuštěna veřejná konzultace EK v rámci přípravy tohoto legislativního rámce. I vy tedy máte možnost zjistit směřování EU a ovlivnit tvorbu budoucích pravidel - na stránce EK s názvem [Certification of carbon removals – EU rules](https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/13172-Certification-of-carbon-removals-EU-rules/public-consultation_en). 

Hlavním cílem zamýšlených legislativních novinek je vytvořit jednotný rámec, který by stanovil požadavky na monitorování, vykazování a ověřování pohlcených emisí a podpořit dobrovolný obchodní model s ověřenými kredity o pohlceném uhlíku. 

Tento obchodní model je založen na předpokladu, že produkty z takto certifikovaných zdrojů s větší přidanou hodnotou budou mít kompetenční výhodu na trhu oproti standardní produkci a ověřené kredity o pohlcení budou poptávány ze stran subjektů, které budou chtít vylepšit svou uhlíkovou stopu a pozici na trhu ve vztahu k uvědomělým spotřebitelům. 


* *Vojtěch Bašný a Filip Hloušek z Deloitte byli řečníky konference Živá krajina 2022. Ve své přednášce vysvětlili toto téma ještě do většího detailu, záznam jejich vystoupení je již nyní k dispozici na našem youtube kanálu.*

<div class="videoWrapper">
<iframe src="https://www.youtube.com/embed/4RnZA_7CP5I" title="YouTube video player" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture" allowfullscreen></iframe></div>

*Máte otázky či vás napadly další postřehy k tématu? Sdílejte je s námi skrze e-mail praha@carboneg.eu. Děkujeme!*

Zemedelstvi v EU bude lidr v zachytavani uhliku a nasledne certifikaci

large_Nejvýznamnější událost o regenerativním zemědělství v České republice. (1200 × 850 px).png

medium_Nejvýznamnější událost o regenerativním zemědělství v České republice. (1200 × 850 px).png

small_Nejvýznamnější událost o regenerativním zemědělství v České republice. (1200 × 850 px).png

thumbnail_Nejvýznamnější událost o regenerativním zemědělství v České republice. (1200 × 850 px).png

Zemedelstvi EU lidrem v zachytavani uhliku a certifikaci - Deloitte Česka republika

Zemědělství EU světovým lídrem v certifikaci pohlcování uhlíku

#### Devatenáct řečníků a řečnic [konference Živá krajina](https://konference-zivakrajina.cz/cs) seznámí zemědělce s šetrným způsobem hospodaření, otevřou odbornou debatu nad možnostmi zlepšování kvality polí, ozdravování půdy a snižování emisí skleníkových plynů ze zemědělství. 

Hosté i vystavovatelé přinesou mnohé odpovědi na specifické i docela obecné otázky, které zajímají snad všechny zemědělce. Jedná se například o tyto: 

- Jak zabránit degradaci půdy – erozím a zhutňování půdy? 
- Jak snížit náklady za naftu, pracovní sílu, pesticidy či průmyslová hnojiva?
- Je regenerativní zemědělství ziskovější?
- Jak začít s regenerativní pastvou?
- Jak účinně zadržet vodu v krajině a preventivně bojovat se suchem?
- Je zachytávání uhlíku z atmosféry do půdy možným přivýdělkem?
- Jak do krajiny vrátit diverzitu a do půdy život?
- Jak funguje přímé setí?
- Je rozdíl mezi ekologickým, organickým, bio a regenerativním zemědělstvím?
- A jak lze při bezorebné metodě bojovat s plevely?

## Program konference pod drobnohledem – proč si ji určitě nenechat ujít?

Program konference je rozdělen do dvou bloků. V první části se budeme věnovat vědeckým výstupům, pozvání na konferenci přijala řada významných výzkumných pracovníků i předních ekologů. Odpolední program konference se pak soustředí na praktickou zkušenost a sdílení know-how, protože řada zemědělců některé postupy regenerativního zemědělství v našich podmínkách už zavádí.  

Na konferenci vystoupí například Ing. Karel Klem, Ph.D. z [Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe](https://www.czechglobe.cz/cs/), který v úvodu představí samotné principy regenerativního zemědělství. Jaké přínosy může mít regenerativní zemědělství pro odolnost farmářů i dodavatelských řetězců přednese Mgr. Vojtěch Kotecký, Ph.D. z [Centra pro otázky životního prostředí UK](https://czp.cuni.cz/czp/index.php/cz/). Půdnímu životu a přírodním biostimulantům se bude ve svém příspěvku věnovat doc. Mgr. Lukáš Trakal, Ph.D. z [Fakulty životního prostředí ČZU](https://www.fzp.czu.cz/cs). 
Svou unikátní desetiletou zkušenost s regenerativním zemědělstvím představí pan Ing. Robert Dohál ze slovenského ZD Krakovany. Vystoupí i Ing. Petr Vlasák z moravskoslezské zemědělské skupiny RenoFarmy nebo třeba Erich Vodňanský z rodinné farmy Statek Vodňanský, držitel ocenění Mladý farmář 2021, a řada dalších zemědělců.  
A chybět nebude ani vhled do plánovaných změn v legislativě přednesený zástupci [Ministerstva zemědělství](https://eagri.cz/public/web/mze/ministerstvo-zemedelstvi/) a odborníky na evropskou legislativu a Green Deal z [Deloitte Česká republika](https://www2.deloitte.com/cz/cs.html).


## Co je regenerativní zemědělství a proč by vás mělo zajímat?

Regenerativní zemědělství je komplexní metoda obhospodařování půdy, jejíž základní [principy spočívají v co možná největším napodobování přírodních a biologických procesů](https://carboneg.eu/cs/blog/principy-regenerativniho-zemedelstvi-1). Jde o zemědělský koncept, který –⁠ jak už samotný název napovídá –⁠ má za cíl vrátit půdě život a tím i její přirozenou úrodnost. Pomáhá také zvyšovat odolnost půdy proti dopadům klimatické změny, a to včetně zlepšování schopnosti půdy zadržovat vodu a s tím spojené prevence sucha a půdní eroze.

Regenerativní zemědělství stojí na podpoře přirozené harmonie a spolupráce rostlin a půdních mikroorganismů skrze zachování ideálních podmínek pro jejich život. V praxi se jedná zejména o snížení mechanického a chemického narušování půdy, které má negativní dopad na strukturu půdy a podíl organické hmoty v ní. 

Vytvoření vhodných podmínek vede mimo jiné k vyšší odolnosti rostlin proti chorobám a ke zvýšení jejich nutričních hodnot. Zregenerovaná půda v konečném důsledku pomáhá s obnovou krajiny jako celku, vede k ekonomicky zdravým zemědělským podnikům a má pozitivní vliv na množství mikroorganismů, hmyzu a dalších živočichů přítomných v půdě. Navíc [půda zpracovávaná regenerativním způsobem dokáže lépe odolávat extrémním podmínkám](https://carboneg.eu/cs/blog/klimaticka-zmena-regenerativni-zemedelstvi), jako jsou dlouhá sucha a přívalové deště. 

## Co o konferenci Živá krajina říkají její iniciátoři?

„Chceme ukázat, že regenerativní zemědělství může být velkým přínosem pro zemědělskou půdu a zemědělci se nemusí obávat přechodu na něj. Kromě praktických zkušeností na konferenci zazní, jak se na podporu regenerativního zemědělství chystá stát, Evropská unie i velcí odběratelé,“ říká Václav Kurel, spolupořadatel konference a ředitel projektu Carboneg. „Na myšlenku uspořádat konferenci nás navedli samotní farmáři, kteří volají po sdílení zkušeností, protože chtějí být více připraveni na stále častější extrémní počasí i snižovat chemické zatížení své půdy,“ dodává Kurel.
 
„Obsah organického uhlíku v půdě se může zvýšit i beze změny ve využívání půdy, a to efektivním uplatňováním zdokonalených a ochranných zemědělských postupů, včetně ukládání organické hmoty. Ochranné zemědělství také vede k úsporám emisí skleníkových plynů a ke zlepšení propadu uhlíku, odstraňujícího oxid uhličitý z atmosféry,“ dodává k programu konference Ing. Petr Jevič, CSc. z [Výzkumného ústavu zemědělské techniky](https://www.vuzt.cz/). „V další fázi celého řetězce, tj. zpracovávání zemědělské produkce, je zásadní také hodnota emisního faktoru vypěstovaných plodin, která vedle požadované kvality a ceny stále více určuje konkurenceschopnost pěstitelů na komoditním trhu.“ 



## Potřebujete více informací?

Podrobný program konference je k dispozici na webu [**konference-zivakrajina.cz**](www.konference-zivakrajina.cz/cs).

Vstupenky jsou dostupné v síti [GoOut](https://goout.net/cs/ziva-krajina/szrytus/) v několika kategoriích od 250 do 1490 korun.  

Konference je možné se zúčastnit online či osobně v[ kongresovém sále hotelu Olšanka v Praze](https://g.page/Olsanka?share).


![Webináře. blog a novinky.png](/uploads/Webinare_blog_a_novinky_daca2b339d.png)


Konferenci Živá krajina pořádá [Carboneg](www.carboneg.eu) ve spolupráci s [Výzkumným ústavem zemědělské techniky](https://www.vuzt.cz/) a [Výzkumným ústavem rostlinné výroby](https://www.vurv.cz/).

Hlavní partner události je [MONETA Money Bank](https://www.moneta.cz/).

Partnery konference jsou: [Nestlé](https://www.nestle.cz/cs), [Generali Česká pojišťovna](https://www.generaliceska.cz/), [Změna k lepšímu](https://www.klepsimu.cz/), [Soufflet Agro](http://www.soufflet-agro.cz/cs/), [Deloitte](www.deloitte.cz), [Biouhel.cz](www.biouhel.cz).

Mediálním partnerem je [Týdeník Zemědělec](https://zemedelec.cz) nakladatelství Profi Press a.s., [EnviWeb.cz](https://www.enviweb.cz/) a časopis [Agromanuál](https://www.agromanual.cz/).

Konference Živá krajina pokryje téma regenerativního zemědělství a přinese ho do Čech! 

large_Konference-Ziva-Krajina.png

medium_Konference-Ziva-Krajina.png

small_Konference-Ziva-Krajina.png

thumbnail_Konference-Ziva-Krajina.png

Konference-Ziva-Krajina.png

V Česku proběhne první konference o regenerativním zemědělství – Živá krajina

#### Je pravdou, že vliv metanu na skleníkový efekt je mnohem větší, než je vliv CO2. A právě produkce metanu je s chovem skotu spojována.  

Zapomíná se ale na to, že chov skotu může být naopak klimaticky pozitivní, pokud se provádí správně [regenerativním způsobem pastvy](https://carboneg.eu/cs/blog/regenerativni-pastva) a díváme-li se na jeho vliv skutečně v celé jeho komplexitě.

### Chov skotu a produkce metanu 

Jedním z hlavních důvodů uváděných proti konzumaci hovězího masa je produkce metanu. Chov skotu je s ním právem spojován hned ze dvou důvodů. 

1. Metan vzniká přirozeně v těle velkých přežvýkavců při procesu trávení spasené trávy.  
2. Velkým zdrojem metanu jsou i hromady hnoje, v nichž dochází k anaerobnímu procesu tlení. 

Vhodný způsob chovu, konkrétně regenerativní způsob pastvy, však dokáže významně ovlivnit dopady obou těchto bodů.  

Regenerativní pastva napodobuje přirozený pohyb stád na přírodních pastvinách. Chov skotu má díky ní pozitivní dopad na sekvestraci uhlíku do půdy a přírodní principy si s metanem vyloučeným trávicím ústrojím krav dokáží poradit. Kupení hnoje je při regenerativní pastvě dokonce eliminováno zcela. 

 
### Regenerativní pastva a její kořeny 
 
Když se podíváme do historie, uvidíme na pastvinách stáda velkých býložravců jako třeba bizonů, zubrů, slonů, sobů, buvolů, ještě dříve i mamutů.   

Všichni tito býložravci produkovali velké množství metanu, když v jejich trávicím traktu docházelo k anaerobnímu rozkladu celulózy. Toto množství metanu se výrazně nelišilo od množství metanu, které pochází z chovu skotu dnes. 

Ve [studii z roku 2012](https://citeseerx.ist.psu.edu/viewdoc/download?doi=10.1.1.357.5821&rep=rep1&type=pdf) vědci odhadli biomasu velkých savců na Zemi v období poslední doby ledové na cca 1,4 miliardy tun. A jak uvádí čeští vědci [v článku v časopisu Vesmír](https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2020/cislo-3/velci-bylozravci-zmeny-klimatu-i.html), to je více než součet dnešní biomasy člověka (0,4 miliardy tun) a hospodářských zvířat (0,8 miliardy tun). 

V [jiné studii](https://www.semanticscholar.org/paper/Historic%2C-pre-European-settlement%2C-and-present-day-Hristov/a9a08cf4be0b758ac14921e8c27a1a9c9a58a4a3) srovnávali produkci metanu divokých bizonů a dalších býložravců před příchodem Evropanů do Ameriky. Zjistili, že tehdejší produkce metanu odpovídala 86% dnešní produkce metanu z chovu hospodářských zvířat v USA. Velké množství metanu unikalo z trávicího traktu býložravců i dávno před klimatickou změnou. 

Problém tedy není v samotném metanu, ale v prostředí, ve kterém vzniká. Rozdíl mezi prehistorickou přírodní pastvou a dnešním průmyslovým chovem je obrovský. Přírodní mechanismy totiž dokáží negativní efekt metanu z trávení celuózy eliminovat. Existují dva základní přírodní principy. Metan se buď může chemickou reakcí rozkládat v atmosféře anebo jej mohou rozkládat půdní bakterie.  

![IMG_20211005_142758.jpg](/uploads/IMG_20211005_142758_478269d79f.jpg)
*Příklad oplůtkové pastvy, která je vhodným nástrojem pro napodobování spásání stády velkých býložravců v minulosti.* 

###  Štěpení metanu v atmosféře 

Zásadní roli ve spodní vrstvě atmosféry hraje hydroxilový radikál (OH), který dokáže štěpit metan (CH4) na methylový radikál (CH3) a vodu (H2O). Výsledkem dalších oxidačních reakcí je pak přeměna původního metanu na mnohem méně škodlivý oxid uhličitý (CO2) a vodík (H). Nositel Nobelovy ceny Paul Crutzen vymyslel pro OH výraz „[čisticí prostředek atmosféry](https://niwa.co.nz/publications/wa/vol16-no1-march-2008/detergent-of-the-atmosphere)“, aby popsal tuto důležitou čisticí úlohu OH. Hydroxilový radikál je vysoce reaktivní plyn s životností pouhou sekundu a jeho množství je velice proměnlivé v čase i místě. Vzniká působením slunečního UV záření na ozón za přítomnosti vodní páry. Nejvyšší koncentrace OH se nacházejí nad tropickými oblastmi, kde je nejvíce slunečního světla a vodní páry. Historicky se nemění množství světla, ale mění se množství vodní páry, protože je významně narušován malý vodní cyklus v průmyslové krajině obhospodařované člověkem. Smyslem regenerativní pastvy je pak zregenerovat rozmanité porosty a podpořit absorpci vody v půdě, čímž se zvyšuje kapacita a aktivita malého vodního cyklu, kdy rostliny transpirují páru a ta pak kondenzuje v déšť. 

### Rozklad metanu v půdě 

Ve zdravé půdě žijí bakterie [methanotrophs](https://en.wikipedia.org/wiki/Methanotroph), které rozkládají metan. Představuje pro ně jediný zdroj uhlíku a energie. Jak prokázala polská [studie z roku 2018](https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6469817/), u neorané půdy je aktivita bakterií methanotrophs 2x až 4x větší než u obdělávané půdy.

Nejvyšší aktivita těchto bakterií je na zdravých půdách s vysokým poměrem vlhkosti a organické hmoty. Takové podmínky nastávají na pastvinách s bujnou vegetací, což podporuje opět regenerativní pastva. Nemůže se jednat o kontinuální pastvu na velké ploše, jejímž důsledkem je často přepásaná vegetace a tzv. zelený beton. Tyto pastviny mají nižší podíl vlhkosti a organické hmoty.  

###  Zdroje emisí metanu 

Studie [The Global Methane Budget 2008-2017](https://essd.copernicus.org/articles/12/1561/2020/) obsahuje odhady emisí a rozpadu metanu dle jednotlivých zdrojů. Vyplývá z něj, že v půdě se rozloží přibližně jen 5 % objemu, který se rozpadne v atmosféře. Hrozbou do budoucna je klesající potenciál rozpadu metanu v atmosféře kvůli nižší přízemní vlhkosti a rozpadajícím se malým vodním cyklům.  

![MethaneInfographic2020.png](/uploads/Methane_Infographic2020_406baef3ee.png)

*Zdroj: Global Carbon Project 2020. Většina emisí metanu je eliminována v atmosféře a v půdě. Pokryje to emise metanu přírodního původu. Nestačí to ale vykompenzovat emise z lidské činnosti.*

Celkové emise metanu jsou dnes celkově vyšší, než kolik se může v atmosféře a v půdě rozložit. Příčinou jsou emise z těžby a užití fosilních paliv, zemědělství a skládkování. Množství emise metanu přímo z chovu skotu závisí na způsobu chovu a typu krmiva. Dle [studie IPCC z roku 2006](http://cloud.agroclimate.org/tools/deprecated/carbonFootprint/references/V4_10_Ch10_Livestock.pdf) se emise z trávicího traktu skotu pohybují na úrovni 55-99 CH4 kg/rok na velkou dobytčí jednotku (VDJ) a emise z hnoje jsou 6-11 CH4 kg/VDJ/rok. U venkovní pastvy jsou pak metanové emise z hnoje nulové, protože se při ní hromada hnoje nevytváří a nedochází tak k anaerobnímu rozpadu výkalů. Tlení kravinců probíhá za přístupu vzduchu a jejich rozklad na půdě zároveň obohacuje život nad půdou i v půdě. 

### Klimaticky pozitivní hovězí 

Pozitivní vliv regenerativní pastvy na rozpad metanu v půdě a zejména pak v atmosféře zřejmě existuje, ale lze jej velice těžko kvantifikovat, proto k tomu neexistují žádné vědecké studie. Existují ale již studie, které dokládají pozitivní efekt regenerativní pastvy na zachytávání CO2 z atmosféry a jeho ukládání do půdy ve formě organické hmoty. Tento proces sekvestrace uhlíku využívá principu fotosyntézy a symbiózy rostlin a půdní mikrobiologie. Oxid uhličitý přeměňují rostliny během fotosyntézy na cukry na bázi uhlíku. Většinu rostliny využijí na svoji vlastní stavbu a přibližně 40% posílají přes kořeny rostliny bakteriím a houbám v půdě, které jim za to zpřístupňují živiny. Tím se podporuje růst organické hmoty v půdě, při kterém se ukládá uhlík do půdy. Tento proces funguje správně a intenzivně pouze na zdravých pastvinách, kde roste hodně pestrých travin, které mají hluboké kořeny. 

Ve [studii z roku 2018](https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0308521X17310338) vědci spočítali, že díky sekvestraci uhlíku dokáže regenerativní pastva vykompenzovat negativní vliv emisí metanu. Vědci odhadli roční hodnotu sekvestrace na 3,6 tuny uhlíku na hektar, tj. 13 t CO2/ha/rok. V této studii vědci srovnali emise skleníkových plynů při chovu skotu konvenčním způsobem a na regenerativní pastvě. Na kg jateční hmotnosti byly emise nižší u konvenčního chovu (FL), protože skot v těchto podmínkách dorůstá rychleji a na vyšší váhu. Jakmile ale započetli hodnotu sekvestrace uhlíku u regenerativní pastvy (AMP), tak jim vyšla negativní hodnota emisní zátěže. Uhlíková stopa na 1 kg jateční hmotnosti činí u konvenčního chovu 6,12 kg CO2eq, zatímco u regenerativní pastvy to vychází na zápornou hodnotu -6,65 kg CO2eq. Hovězí z regenerativní pastvy je tak klimaticky pozitivní a jeho konzumace přispívá k boji proti příčině a dopadům klimatické změny. 

![1-s2.0-S0308521X17310338-gr2.jpg](/uploads/1_s2_0_S0308521_X17310338_gr2_37a511e877.jpg)

*Zdroj: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0308521X17310338*

Ve světě i v Evropě převládá konvenční chov dobytka, který je velkou zátěží pro planetu. Jsou tedy logická doporučení k omezení konzumace hovězího masa, abychom snížili svoji osobní uhlíkovou stopu. Vznikají proto projekty na výrobu různých náhražek hovězího masa s nižší uhlíkovou stopou. Žádné z nich ale není uhlíkově negativní jako hovězí z regenerativní pastvy. Tento způsob chovu má kromě sekvestrace uhlíku spoustu dalších výhod, které rostlinné maso nepřináší. Přispívá k lepší schopnosti zadržet vodu v krajině a zvyšuje biodiverzitu v krajině. Na zdravých pastvinách je více hmyzu, ptactva a dalších druhů fauny a flóry. 

V projektu Carboneg proto podporujeme farmáře v přechodu na regenerativní způsob pastvy. Příště přineseme příběh dvou českých farmářů, kteří si tento způsob sami před lety objevili a jsou jejími průkopníky v České republice. 


large_shutterstock_1803764482.jpg

medium_shutterstock_1803764482.jpg

small_shutterstock_1803764482.jpg

thumbnail_shutterstock_1803764482.jpg

shutterstock_1803764482.jpg

Klimatická změna? Krávy nejsou problém. Potřebujeme jen změnit způsob jejich chovu 

#### Způsobů, jakými lze pást dobytek, je mnoho. Z pohledu zlepšení kvality půdy se však nejlépe osvědčila pastva regenerativní. Nevíte, co si pod tímto termínem vlastně představit? V tomto článku vám její principy blíže popíšeme. 

Začněme ale hlavními přednostmi, abychom si shrnuli důvody, proč vůbec pokračovat ve čtení. 

Regenerativní pastva, především v křehkých prostředích, vede k obnově půdy, neboť razantně zvyšuje obsah organické hmoty a počet i stav mikroedafonu v půdě. Dále vede k vyšším výnosům, lepší zádrži vody a ke zvýšení rozmanitosti rostlinného i živočišného společenstva. Tyto skutečnosti zásadně podporují zdraví daného ekosystému i okolní krajiny. 


### Původ a smysl regenerativní pastvy

V minulosti vznikaly nejúrodnější půdy díky velkým stádům migrujících přežvýkavců. Stáda se pásla v určité oblasti, potom pokračovala dál a nevrátila se až do příštího roku. Právě toto intenzivní, ale krátkodobé narušení porostu vede mimo jiné k minimálnímu zhutnění půdy a poskytuje dostatečně dlouhé období k zotavení a opětovnému růstu porostu. Regenerativní pastva se tento prapůvodní model snaží simulovat. A skvělou zprávou je, že fungovat to může v jakémkoli systému, ať už se jedná o trvalé trvaní porosty (TTP), jednoleté pícniny či kulturu meziplodin.

„Krajina bez velkých býložravců je nepřirozená,“ cituje titulek [reportáže Českého rozhlasu ](lhttps://plus.rozhlas.cz/krajina-bez-velkych-bylozravcu-je-neprirozena-vysvetluje-odbornik-na-ochranu-6603629) odborníka na tvorbu a ochranu krajiny Miloslava Jirků z [Biologického centra AV ČR](https://www.bc.cas.cz/). My bychom jej ještě doplnili – taková krajina je také bez dostatečného přísunu živin, a tedy i méně úrodná, zdravá, odolná. 

Smyslem regenerativní pastvy je co nejvíce napodobit přirozenou migraci a pastvu stád divokých býložravců (bizonů, koní, praturů a dalších), kteří se i v naší krajině dříve dennodenně přesouvali z místa na místo a pro svoji obranu a bezpečí se pásli v kompaktních houfech. Je to tedy pastva intenzivní (ve velkých počtech dobytka na malé výměře), ale krátkodobá (stádo se často přesouvá na nové lokace).

### Rozdíly a podobnosti různých typů pastvy

Nejběžnější pastvou je v našich podmínkách pastva *kontinuální*. Při ní jsou zvířata ponechána ve velkém výběhu značnou část sezóny. Tento typ pastvy je však značně destruktivní jak pro produktivitu pastviny, tak v konečném důsledku i pro půdu, neboť vede k utužení půdy, nerovnoměrné distribuci výkalů a moči, vypasení porostu, obnažení povrchu půdy, erozi a v náchylných oblastech i k rozšiřování pouští.  

O něco lépe je na tom *rotační pastva honová*, u níž však nedochází k rovnoměrné distribuci výkalů, jak je patrno z ilustrace. Ve většině případů je porost nadměrně spasený.  

Regenerativní pastva má velmi blízko k pastvě *dávkové*, případně *krátkodobé oplůtkové*. Stěžejním rozdílem je množství nespaseného porostu, jak ještě popisujeme níže.

![regepastva.png](/uploads/regepastva_afbedfaf06.png)
*Obrázek 1. Rozdíly v jednotlivých způsobech pastvy. Jak je patrno z ilustrace, se zmenšováním výběhu roste hustota zvířat na ploše, ale zároveň klesá doba pobytu dobytka na dané ploše. Směrem doprava lze pozorovat vyšší nárůst množství organické hmoty, který se projeví v dalších pozitivních dopadech na půdu, rostliny i ekosystém. Jedná se o vyšší schopnost zadržovat vodu, vyšší mikrobiální populace i aktivitu, vyšší výnosy a vyšší biodiverzitu.*


### Oplůtky

Regenerativní pastva je typicky charakterizována rozdělením pastvin na menší oplůtky, které zajišťují krátké trvání pastvy s vysokou hustotou dobytka, po nichž následuje přiměřeně dlouhá doba odpočinku a zotavení porostu. 

![rozclenenipastvy.png](/uploads/rozclenenipastvy_4d4b8e183c.png)
*Obrázek 2. Schématické rozčlenění pastviny na dílčí výběhy.*

Plocha jednotlivých oplůtků je určena velikostí stáda, délkou pastvy a množstvím biomasy porostu. Běžnou praxí je vytyčování jednodenních oplůtků, ale interval lze i prodloužit na dva, tři dny. Samozřejmě záleží, co vyhovuje vám a co nejlépe funguje pro vaši půdu.

![oplutky.png](/uploads/oplutky_93beea20f4.png)
*Obrázek 3. Vyšší koncentrace zvířat v oplůtku je pro regenerativní pastvu typická.*


### Správná míra spasení porostu je klíčová

Nadměrné spasení případně přepasení rostlin nemá toliko souvislost s množstvím dobytka na pastvině, jak je obecně předpokládáno, ale s dobou, po kterou je porost dobytku vystaven. Pokud dobytek zůstává ve výběhu příliš dlouho nebo se do něho vrací moc brzy, určité procento rostlin je oslabeno přepásáním. 

Rostlina na spasení reaguje tím, že vylučuje více kořenových exudátů do půdy, aby tak podpořila symbiotickou půdní mikrobiotu, jež jí na oplátku pomáhá se získáváním makro i mikro živin. To pomáhá rostlině opět obrůst. 

V případě, kdy je rostlina spasena nadměrně, reaguje jinak. Je nucena tuto "spolupráci" přerušit, aby zachovala energii na vlastní přežití, a její obrůstání pak trvá mnohem delší dobu.  

![rustrostlin.png](/uploads/rustrostlin_7dd1adce0c.png)

*Obrázek 5. Růstová křivka trav. Během pastvy je potřebné ponechat rostlině tolik biomasy, aby se nedostala do levé třetiny grafu. Ideální je odebrat maximálně 50 % hmoty, aby zůstala ve střední části křivky, kdy je její růst i obrůstání nejrychlejší.*

Při správném řízení regenerativního způsobu pastvy však k tomuto nedochází. Část porostu spasena, část pošlapána a část nespasena. To spolu se zanechanými exkrementy a močí vytváří ideální prostředí pro zkvalitňování půdy a její úrodnosti.

Obecně platí, že pro přiměřenou regeneraci porostů a delší pastevní období je nejlepší nedovolit dobytku, aby spásl více než 50 % dostupné biomasy porostu. Například pokud je průměrná výška porostu v momentu, kdy jsou zvířata vpuštěna do oplůtku 60 cm, tak by měla oplůtek opustit, když je průměrná výška porostu 30 cm. Pro optimální opětovný růst a maximální výnosy porostu je doporučeno, aby dobytek nespásl porost pod 15–13 cm.  

![spásání.png](/uploads/spasani_9a4e82554e.png)
*Obrázek 6. Vliv úbytku nadzemní části rostlin s ohledem na obrůstání porostu. Porovnání různých způsobů pastvy a zobrazení vlivu intenzity spasení rostliny na rychlost její regenerace.

### Měňte intenzitu i interval pastvy

Změna je život - a v případě regenerativní pastvy to platí doslova.

Během jedné sezóny i během následujících let je vhodné měnit zatížení pastviny různou intenzitou dobytčích jednotek na hektar. Každá různá hustota zvířat má konkrétní účel a specifický dopad na půdu a okolní biologii.  

Velmi důležité je také nepřehánět dobytek po pastvinách každý rok stejně. Pokud obvykle začínáte s pastvou ve výběhu A, poté přejdete do výběhu B a pak C, zkuste napřesrok začít třeba ve výběhu C, pak přejít do výběhu D nebo dokonce přeskočit několik výběhů a následovat výběhem G apod. 

Změna pořadí vypásání jednotlivých oplůtků během jednotlivých sezón vnáší do ekosystému další rozmanitost navíc a zabraňuje rutině a možné stagnaci. Tato změna je důležitá hlavně pro rostliny, které rostou pouze během určité části roku a takto dostanou prostor pro delší vegetační období nebo ukončení svého životního cyklu a tvorby semen.  

Vhodné je rovněž měnit dobu odpočinku jednotlivých oplůtků. Pokud například necháváte porost běžně odpočívat 30 dní, tak zvoleným výběhům můžete dopřát dní 60. Tato změna má velmi pozitivní dopady na půdní biologii. Je samozřejmé, že není možné poskytnout každému oplůtku tuto dobu odpočinku navíc každý rok, ale pro dosažení přiměřených výsledků je dostatečné tak učinit jednou za 3–4 roky.  

Zásadní je také měnit výšku spasení, a tudíž i výšku porostu, který je pro spasení určen. 

Pokud obvykle cílíte, aby byla výška píce před spasením zhruba 30–40 cm, zkuste počkat, dokud porost nedosáhne výšky 50 cm. A hlavně obecně praktikujte přístup „50 na 50“, kdy při každé pastvě ponechte 50 % biomasy ve výběhu. K tomuto pravidlu však existují výjimky. Jsou chvíle, kdy je výhodné spást píce méně nebo více. Doporučuje se, abyste nikdy nenechali porost spást pod výšku 13 cm, pokud tedy záměrně nepřecházíte z porostu meziplodin na následnou plodinu.  


### Druhová diverzita

Každý druh hospodářských zvířat zanechává na půdě i rostlinách rozdílné druhy mikroorganismů, což přispívá k nárůstu počtu i rozmanitosti půdního mikrobiomu. Pokud pasete více druhů hospodářských zvířat (což je samo o sobě skvělé), je záhodno měnit jejich pořadí vstupu na pastvu. Možná si myslíte, že musíte vždy nejprve pást skot, poté ovce nebo kozy a dále slepice nebo prasata. Ano, existují důvody pro přesun určitých druhů v určitém pořadí, ale někdy je vhodné toto pořadí narušit a nejprve vpustit menší druhy a pak teprve skot. Pro dosažení dobrých výsledků to nemusíte dělat příliš často. 


### Souhrn - doporučení pro regenerativní pastvu

Při regenerativní pastvě je potřeba řídit se několika doporučeními:  

- hlídat a měnit výšku spasení porostu, nepřepásat,
- měnit zatížení pastviny počtem dobytka,
- nerotovat dobytek každý rok ve stejném schématu,
- měnit dobu odpočinku pastviny,
- případně měnit i pořadí jednotlivých druhů hospodářských zvířat, v němž na pastvinu přicházejí.

Při přechodu na regenerativní pastvu je potřeba předem promyslet rozměry i pořadí oplůtků s ohledem na počet zvířat i vaše kapacity pro častější přehánění dobytka. Nutné je také zajistit vhodné podmínky pro zvířata v každém z aktuálně využívaném oplůtku (zejména přístup k vodě).

### Závěrem - efekt regenerativní pastvy a její vliv na udržitelnost chovu skotu

Chov dobytka je znám pro svoji ekonomickou náročnost a v jistých krajích světa i pro svoji negativní stopu na životním prostředí.
 
Jak ale blíže popisuje další z našich článků, regenerativní pastva je řešením, jak snížit negativní dopady chovu, ba dokonce pozitivně přispět stavu půdy a krajiny.

I během krátké doby, v řádu jednotek let, lze u regenerativní pastvy dosáhnout významných výsledků zejména ve zvýšení podílu půdní organické hmoty a celkového zdraví půdy. Studie prokazují i mohutnější a rychlejší vývoj kořenových soustav rostlin, včetně hloubky a hmotnosti kořenů (v porovnání s ostatními způsoby pastvy). To má pozitivní vliv na kompaktnost půdy, omezuje to její zhutnění, zlepšuje schopnost vsakování vody a brání vzniku eroze.

Věříme, že jsme vás tématem regenerativní pastvy zaujali. Pokud ano a máte zájem dozvědět se o něm ještě více, doporučujeme vám e-knihy Savory institutu, zejména č. 8 *Základy celostního plánování pastvy* a č. 9. *Vznik plánu celostní pastvy*. 

Stádo W. Lobkowicze - regenerativní pastva aberdeen angus

large_regenerativni pastva

medium_regenerativni pastva

small_regenerativni pastva

thumbnail_regenerativni pastva

regenerativni pastva

Regenerativní pastva

#### Zahraniční studie tvrdí, že regenerativní zemědělství je ziskovější než konvenční způsob hospodaření. Je ale možné podobných výsledků dosáhnout i v naších zeměpisných šířkách? 

Ve slovenském zemědělském družstvu Krakovany se nám tyto závěry jednoznačně potvrdily - velkou roli totiž hrají výrazně nižší náklady. Spotřeba nafty ZD Krakovany, kde Robert Dohál a jeho tým hospodaří regenerativním způsobem již deset let, je oproti běžnému průměru skoro třetinová. Při pěstování kukuřice na zrno se navíc obejdou bez hnojiv a dosahují zcela obvyklé výše výnosů.

### V USA jsou regenerativní zemědělci výrazně ziskovější

Regenerativní způsob hospodaření se nejvíce rozšířil ve Spojených státech. Díky tomu zde mohla být realizována rozsáhlá [studie](https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5831153/), která srovnávala ziskovost konvenčních a regenerativních zemědělců v produkci kukuřice. Z výsledků uveřejněných v roce 2018 vyplývá, že regenerativní zemědělci dosahovali ve srovnání s konvenčními zemědělci o 29 % nižší produkce, ale o 78 % vyšších zisků. Zároveň se ukázalo, že výše zisku pozitivně koreluje s množstvím organické hmoty v půdě, a nikoliv s dosahovanými výnosy.

O dva roky později [Soil Health Institute](https://soilhealthinstitute.org) ve své [studii](https://soilhealthinstitute.org/wp-content/uploads/2021/06/100-Farm-Fact-Sheet_9-23-2021.pdf?mc_cid=818bf0a425&mc_eid=f0ad479f3f) zmapoval výsledky 100 farem, které přešly na regenerativní způsob hospodaření. Vyšší zisk deklarovalo 85 % producentů kukuřice. V průměru dosahovali zisk vyšší o 129 USD/ha (cca 2840 Kč/ha). Autoři dále uvádějí, že v USA existuje velký prostor pro zvyšování zisků v zemědělství díky dalšímu rozvoji této praxe, protože v USA dnes bezorebný způsob setí (tzv. No-till) praktikuje 37 % farem a meziplodiny pěstuje pouze 5 % farem.

Důvodem vyšších zisků jsou především výrazně nižší náklady. Regenerativní způsob hospodaření minimalizuje veškeré chemické vstupy a snižuje přejezdy traktorem. Někteří farmáři zároveň dosahují vyšších výnosů díky vyšší prodejní ceně produkce a dodatečným výnosům, jako je např. využití meziplodin pro pastvu dobytka.


### Případová studie ze Slovenska

V Česku jsme nenašli žádný velký podnik, který by hospodařil regenerativně víc jak 5 let. Proto jsme vyrazili na Slovensko. [Zemědělské družstvo Krakovany](https://www.facebook.com/Po%C4%BEnohospod%C3%A1rske-dru%C5%BEstvo-Krakovany-Stra%C5%BEe-574630746209223) tam z iniciativy svého předsedy pana Roberta Dohála začalo praktikovat regenerativní způsob hospodaření již před 10 lety na celé své výměře cca 680 ha. Tehdy bylo družstvo silně ztrátové, dle slov pana Dohála ani nemělo peníze na výplaty. S jeho příchodem a začátkem začleňování základních principů regenerativního zemědělství se však situace začala postupně výrazně měnit. Jejich ekonomické výsledky jsou dnes vynikající a zároveň se nemusí bát stále častějšího extrémního počasí. 

Sucho, přívalové deště ani nepříznivé povětrnostní podmínky, tedy faktory, které stojí za erozí a degradací půdy, je v podstatě netrápí. Díky regenerativnímu zemědělství mají totiž mnohem odolnější a kompaktnější půdu. K tomu pan Dohál dodává: *"Obsah humusu v půdě se za těch 10 let zvýšil o 0,83 procentního bodu. Eroze jsme za celou dobu neměli žádné, zatímco u sousedů je mají skoro každý rok, vloni v průběhu roku dokonce i víckrát. Naše půda však za těch 10 let zvýšila svoji schopnost zadržet vodu minimálně šestinásobně."*
Díky tomu přívalové srážky z jejich polí neodtékají a vsáknou se vždy beze zbytku do půdy. 

V Krakovanech nemají ani velké obavy z rostoucích cen hnojiv, POR a nafty. Oproti konvenčním zemědělcům jich totiž spotřebují výrazně méně.
Z konvenčního zemědělství postupně přešli na regenerativní obdělávání půdy. Přísně tedy dodržují zákaz orby, a naopak do svých prací začlenili pěstování meziplodin. Díky celoročnímu pokrytí půdy vegetací, směsmi meziplodin a posklizňovými zbytky je jejich půda plná života, je úrodná a odolná.

A jakých výsledků v Krakovanech konkrétně dosahují? Pro názornost a srovnatelnost s americkým příkladem uvedeme údaje profitability při pěstování kukuřice na zrno.
V roce 2021 zaseli v ZD Krakovany kukuřici na 202 ha a dosáhli obvyklého výnosu 10 tun/ha. Navíc se zcela obešli bez hnojiv. 
Pan Dohál nám sdělil i jejich další náklady, takže jsme mohli provést jednoduché srovnání hrubé marže mezi jejich podnikem a konvenčně hospodařícím podnikem v jejich regionu. Výsledky jsme přepočetli na hektar a eura jsme převedli na koruny. [Z tohoto porovnání jasně vyplývá, že při obvyklém výnosu 10 tun kukuřice dosahují v Krakovanech o 25 % vyšší hrubé marže.](https://benman.sharepoint.com/:x:/s/carboneg/ESBkmWvLN_BJorHcuzma8q0BIIM__2f9I67ysE2Z9CiHwg?e=VTy7DZ)

I na Slovensku se tak potvrdil závěr z výzkumu amerických farmářů. **Regenerativní hospodaření vrací půdě její přirozenou úrodnost, přitom zároveň přináší vyšší zisky a jde ruku v ruce s navýšením odolnosti půdy vůči erozi.**

Robertu Dohálovi se podařilo vybudovat relativně mladý tým (průměrný věk v podniku je 43,6 let), který uvěřil jeho záměru dělat věci jinak. Skvělé výsledky družstva, nejen ty ekonomické, dnes dělají radost jemu i nám, protože jsou lokálním příkladem funkčnosti regenerativního způsobu hospodaření s u nás ojediněle dlouhou zkušeností, jež může být inspirací i pro všechny české zemědělce.

*Pokud vás zajímá víc, najdete na [Spotify](https://open.spotify.com/show/090g3Syvqzqj4QaSj0t50g?si=43e82d78b5f248f8) nebo na [YouTube](https://youtu.be/sacSpyzKOdg) záznam hodinového rozhovoru s panem Dohálem.*

large_regenerativni-zemedelstvi-use-case.jpg

medium_regenerativni-zemedelstvi-use-case.jpg

small_regenerativni-zemedelstvi-use-case.jpg

thumbnail_regenerativni-zemedelstvi-use-case.jpg

regenerativni-zemedelstvi-use-case.jpg

Případová studie: Rostoucích cen nafty a hnojiv se ZD Krakovany nebojí

#### Je důležité si plně uvědomit, před jakou hrozbou stojíme, abychom ji mohli adekvátně řešit. Tento článek ilustruje vzájemný vztah zemědělství s klimatickou změnou, a ukazuje tak urgentní potřebu revize způsobu hospodaření s půdou. Zároveň pomocí dat z vědeckých studií a vyzkoušených metod vycházejících z přirozených procesů přírody nabízí cestu k udržitelnému a zdravému hospodaření s půdou a krajinou.


### Klimatická změna je definující výzvou 21. století. 

Z dostupných dat je zřejmé, že pokud nebudou přijata žádná opatření, koncentrace skleníkových plynů by mohla do roku 2035–2050 způsobit globální oteplení o 2 °C. Důsledky zvýšení teploty o 2 °C se potenciálně dotknou milionů lidí, kteří budou čelit ohrožení života a nucené migraci v důsledku extrémního počasí, záplav, požárů, nepříznivým dopadům na kvalitu vody a s tím spojeného šíření nemocí, vymírání druhů a snížení zemědělských výnosů, tedy i dostupnosti potravin. Již dnes je proto nutné jednat, ať už jde o zmírnění dopadů klimatické krize či adaptaci na nevyhnutelné změny, které nás v příštích dekádách čekají.  

![schema-klimaticke-zmeny_1200 (1).png](/uploads/schema_klimaticke_zmeny_1200_1_808e82aa7e.png)
*Infografika [Schematická mapa klimatické změny](https://faktaoklimatu.cz/infografiky/schema-klimaticke-zmeny) od autora [Fakta o klimatu](https://faktaoklimatu.cz/), licencováno pod [CC BY 4.0](https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/deed.cs).*


### Provázanost zemědělství a klimatu 

Zemědělství je klimatickou změnou ovlivňováno, ale zároveň k ní i významně přispívá. Právě zemědělství však může nabídnout i řadu možností pro mitigaci (zmírňování dopadů klimatické krize). Uplatněním principů regenerativního zemědělství lze nejen snížit vlastní emise skleníkových plynů vycházející z hospodaření, ale také aktivně ukládat uhlík do půdy, a snižovat tak obsah škodlivého CO2 v ovzduší.

Intenzivní zpracování půdy v konvenčním zemědělství, které lze ve zkratce charakterizovat postupy jako je orba či nešetrné užívání agrochemie apod., se podílí na [17 % celosvětových emisí skleníkových plynů](https://www.fao.org/3/cb3808en/cb3808en.pdf). Environmentální zátěž zemědělství navíc dlouhodobě roste spolu s poptávkou po potravinách. Zemědělci jsou nuceni využívat stále více půdy, v důsledku čehož dochází na celém světě k odlesňování. K degradaci půdy přispívá i nadměrné spásání. Z lesů, luk a polí, přirozených úložišť uhlíku, se v návaznosti na všechny tyto trendy uvolňují skleníkové plyny a *hospodaření* se pak doslova stává *nehospodárným*.

![agriculture emissions.png](/uploads/agriculture_emissions_67444eb1ad.png)

V současné době se zemědělství musí adaptovat na změny klimatu za účelem potravinové bezpečnosti. Rostoucí teploty a snižující se dostupnost vody snižují výnosy – dnes především v rozvojových zemích. Extrémní počasí v podobě sucha a povodní způsobuje, že pěstování plodin a živočišná výroba jsou náchylné k propadům ve výnosech, a to i v našich zeměpisných šířkách. 

Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) [už v roce 2007](https://www.ipcc.ch/site/assets/uploads/2018/02/ipcc_wg3_ar5_chapter11.pdf) ve své zprávě doporučoval přístupy regenerativního zemědělství, např. zlepšení hospodaření na orné půdě včetně bezorebných postupů, změnu obhospodařování pastvin a obnovu degradované půdy. Tyto postupy přispívají k mitigaci v podobě sekvestrace uhlíku. 

### Potenciál organického a regenerativního zemědělství mitigovat klimatickou změnu 

Především v sušších podmínkách a při nedostatku vody [dokáže organické a do něj spadající regenerativní zemědělství překonat konvenční zemědělství](https://www.cambridge.org/core/journals/renewable-agriculture-and-food-systems/article/abs/organic-agriculture-and-the-global-food-supply/93DD2635AC706B08EE68B881D17A143B). Produkce skleníkových plynů na plochu i na produkci je v porovnání s konvenčním zpracováním půdy značně nižší. Když se navíc vezme v potaz sekvestrace (ukládání) uhlíku, dostaneme výsledek snížení emisí skleníkových plynů v řádu desítek procent.  

![carbon sequestration potential.png](/uploads/carbon_sequestration_potential_e3f27213bc.png)

![org farm.png](/uploads/org_farm_1a34157310.png)

Velkou část uhlíkové stopy konvenčního zemědělství mají na svědomí emise NO2 vzniklé nadměrným využíváním dusíkatých hnojiv a spotřeba energie na jejich výrobu. Organické zemědělství je naopak ve svém příjmu dusíku soběstačné, jelikož recykluje hnůj vyprodukovaný zvířaty a kompost z organického odpadu. K vázání dusíku do půdy využívá ryze přírodní zdroj díky leguminózám.

Regenerativní zemědělství jde pak ještě dál díky promyšlenému zapojení pastvy. To pomáhá výrazně ovlivnit další faktor emisní stopy zemědělství, jímž je produkce metanu. Ve zkratce lze říci, že velmi negativní dopad mají velkochovy, které nesprávně nakládají s hnojem. Jeho skladování a tlení na hromadách totiž přímo podporuje vznik metanu. Hospodářská zvířata, jejichž trus není hromaděn v podobě hnoje, ale přímo a průběžně vyživuje půdu v rámci regenerativní pastvy, zvýšené množství metanu neprodukuje, a naopak kladně ovlivňuje výživu půdy a diverzitu živočišných druhů. 

*Konkrétní doporučení pro efektivní pastvu na principech regenerativního zemědělství či doporučení k udržitelnějšímu zpracování hnoje probereme v následujících článcích na blogu.* 

**Regenerativní zemědělství**
- využívá zvířecího hnoje a zeleného hnojení, 
- střídá plodiny s meziplodinami a krycími plodinami zachovávajícími úrodnost půdy,  
- minimalizuje zpracování půdy, respektive orbu,  
- využívá kompostovacích technik. 

### Zpracování půdy 

V konvenčních postupech intenzivního zemědělství orná půda a trvalé pastviny ztrácejí přirozený půdní uhlík mineralizací, erozí a nadměrným spásáním. Každý rok takto přicházíme o obrovské množství úrodné půdy, která pak končí splavená v řekách nebo je přeměněna na neúrodnou tuhou hmotu. Ročně tyto ztráty činí [12 milionů hektarů celosvětově, tedy 0,8 % světové orné půdy](https://www.science.org/doi/10.1126/science.267.5201.1117). Východisko opět nabízí organické a regenerativní zemědělství. Využití konkrétně regenerativních zemědělských technik zastavuje erozi půdy a přeměňuje ztráty uhlíku na zisky (a živiny). Podporuje lepší vsakování a zadržování vody a významně snižuje riziko sucha a půdní eroze.

Regenerativně zpracovávaná půda má také výrazně vyšší obsah organické hmoty, jejíž klíčovou součástí je uhlík – základní stavební prvek všech živých organismů. Ten se v půdě bere z ovzduší. Živé kořeny rostlin jej prostřednictvím fotosyntézy vyrábí ze vzdušného CO2. Regenerativní zemědělství proto prosazuje půdu nenarušovat orbou a zachovávat ji celoročně pokrytou plodinami či meziplodinami.

Podle měření uskutečněných v Německu a Rakousku by při přechodu z konvenčního na regenerativní zemědělství bylo možné každý rok uložit z ovzduší i [10 tun CO2 na hektar půdy](https://www.oekoregion-kaindorf.at/data/download/HumusaufbauBroschre_WEB.pdf) (tato čísla se mění v závislosti na konkrétně využitých postupech). 

*V následujících týdnech budeme zde na blogu vydávat podrobné články s detaily o zpracování půdy a dalších postupech regenerativního zemědělství.*
 

### Pozitivní změny v zemědělském sektoru máme v rukou i my 

V tomto článku jsme poukázali na úzkou provázanost zemědělství se stavem klimatu. Odpovědnost však neleží jen na zemědělcích.

Podpořit potřebné změny hospodaření mohou také vlastníci půd, kteří mohou vyvíjet tlak na ty, kdo na jejich půdě hospodaří, respektive motivovat je k odpovědnějšímu zacházení s ní.

V neposlední řadě, snížení uhlíkové stopy v zemědělském sektoru máme ve svých rukách i my jednotlivci. Co si pod tím představit? Kupříkladu změny ve spotřebitelském chování a uvažování o stravě, podporu udržitelných producentů potravin či zasazení se o zastavení nezřízeného odlesňování u nás i ve světě.

*Pokud máte zájem se o tématu dozvědět více, můžete si pustit záznam našeho [webináře](https://youtu.be/7O3vXF4dL_Y) na téma Jaká je role zemědělství v klimatické krizi? Přednáší Ondráš Přibyla z Fakt o klimatu a Václav Kurel, lídr Carboneg.*


large_shutterstock_1131456935.jpg

medium_shutterstock_1131456935.jpg

small_shutterstock_1131456935.jpg

thumbnail_shutterstock_1131456935.jpg

pole-a-sucho.jpg

Klimatická změna a regenerativní zemědělství

#### V [předchozím blogovém článku](https://carboneg.eu/cs/blog/principy-regenerativniho-zemedelstvi-1) jsme mluvili o minimálním narušování půdy a krytí jejího povrchu. Dnes se dočtete o symbióze půdní a nadzemní rozmanitosti, jak důležité jsou v půdě živé kořeny a jak můžeme efektivně zapojit do přírodě blízkého zemědělství dobytek.


### Princip č. 3: Zvýšení biodiverzity 

 Je zásadní podporovat a umožňovat rozmanitost všech forem života, nejen pěstovaných druhů plodin, ale i půdních mikrobů, hmyzu, ptáků, divoké zvěře a hospodářských zvířat. Čím větší je rozmanitost, tím větší je pozitivní dopad. 

Přírodě jsou blízká druhově bohatá společenství, nikoliv monokultury, které jsou lidským výtvorem. Jelikož rozmanitost v půdě vzniká díky rozmanitosti nad zemí je potřebné a nutné pěstovat co druhově nejbohatší směsky meziplodin. 

**Větší druhová diverzita pěstovaných rostlin**
- zvyšuje celkovou hmotu rostlin 
- zvyšuje rozmanitost edafonu 
- maximalizuje příjem energie ze slunce (různé tvary velikost listů - vyšší LAI - leaf area index) 

Každý rostlinný druh má své speciﬁcké chemické složení kořenových exudátů a jejich vylučování do půdy podporuje diverzitu půdních mikroorganismů. Kořenové exudáty jařin jsou bohaté na cukry, leguminózy na bílkoviny a například pohanka a lupina produkují organické kyseliny, které zlepšují dostupnost fosforu. Proto druhově bohaté směsky rostlin poskytují vyváženou stravu cukrů, bílkovin a živin, které umožní vysoký nárůst a pestrost mikrobiální populace. 

### Princip č. 4: Živé kořeny během celého roku 

Udržováním živých kořenů v půdě, to znamená neustálé pěstování, je důležité proto, že živé kořeny živí půdní mikroby a ty naopak podporují růst rostlin. Maximalizuje se tak možný přísun uhlíku do půdy, v podobě různých rostlinných metabolitů. Tento proces, však funguje pouze pokud nad zemí rostlina fotosynteticky aktivní. Jedině tak se primární energie slunce v podobě sloučenin uhlíku dostane skrz kořeny do půdy až k mikroorganismům. Proto je potřeba eliminovat období, kdy na pozemku neroste žádný porost na minimum. 

![dobytek.jpeg](/uploads/dobytek_d48e0efa3b.jpeg)


### Princip č. 5: Zapojení dobytka 

Přivedením hospodářských zvířata na půdu a imitace vlivu putujících a pasoucích se stád je napodobením toho, jak se utvářela většina krajin a úrodných půd po celém světě. Zvířata jsou nedílnou součástí koloběhu živin a trávicí soustava krav je osídlena přibližně z 50 % bakteriemi, které lze nalézt v půdě a díky pastvě a vylučování tak zpětně vnášejí tyto užitečné bakterie a živiny do prostředí. 

Vliv dobytka v podobě pastvy je v celostním pojetí regenerativního zemědělství klíčovým aspektem, který zvyšuje a urychluje regeneraci půdy a razantně zvyšuje obsah organické hmoty a počet i stav mikroedafonu v půdě. Rostliny na pasení reagují tím, že začnou vylučovat více kořenových exudátů do půdy, aby podpořily půdní mikrobiotu, jež jim na oplátku poskytuje minerální prvky, které pomáhají rostlině obrůst. Regenerativní pastva je postup zvyšování kvality půdy pomocí pastvy zvířat na víceletých a jednoletých pícninách a porostech způsobem, který podporuje zdraví ekosystémů a co nejblíže napodobuje způsob pastvy velkých stád býložravců. 

**Regenerativní pastva je typicky charakterizována**
- vysokou hustotou zvířat 
- častou změnou výběhu 
- dlouhou dobou zotavení výběhu 
- nízkými až žádnými syntetickými vstupy 
- zvýšenou rozmanitostí rostlinného, živočišného a mikrobiálního života 

Principem je rozdělení celkové pastviny na mnoho dílčích výběhů, které budou dobytku postupně zpřístupňovány. Velmi důležité je nepřepásat jednotlivé výběhy, to znamená v nich vždy zachovat určité množství biomasy a poté dobytek přesunout do nového výběhu. Důvodem toho je skutečnost, že při tomto způsobu pastvy nejsou rostliny natolik oslabeny, rychleji obrůstají a zároveň nepřeruší spolupráci s půdním mikrobiomem. 

medium_shutterstock_1660533496.jpg

small_shutterstock_1660533496.jpg

thumbnail_shutterstock_1660533496.jpg

shutterstock_1660533496.jpg

5+1 princip regenerativního zemědělství - 2. část

#### Regenerativní zemědělství je celostní metoda obhospodařování půdy, která využívá sílu fotosyntézy v rostlinách k ukládání uhlíku do půdy, posilování zdraví půdy a odolnosti plodin. Zdraví a kvalitu půdy zlepšuje zejména prostřednictvím postupů podporujících vznik půdní organické hmoty. Ta dále pomáhá zvyšovat rozmanitost a kvantitu půdního života (tzv. půdní bioty), přístupnost živin a schopnost půdy zadržovat vodu. 

Základní myšlenkou regenerativního zemědělství je dále vrátit se v co možná největší míře k přírodě a jejím přirozeným procesům a vztahům. Vzhledem k tomu, že fungovaly dávno před příchodem člověka, je příhodné brát je v potaz a pracovat s nimi, namísto proti nim, jak se v posledních dekádách intenzivního hospodaření dělo a děje. Právě přirozené samoregulační a samoobnovující se přírodní principy umožňují zvyšovat odolnost a zdraví ekosystémů a krajiny.

Sluneční světlo, voda, minerální látky, rostliny, savci, hmyz a mikroorganismy fungují v ideálním případě v harmonii. Respektive dokáží to, pokud jim něco nebo někdo nebrání.
Bohužel jsme se však dostali do fáze, kdy je většina přírodních procesů stavěna do světla produkčního modelu - tak aby uspokojila potřeby člověka, který se už dlouhé roky nesnaží pouze zkrotit živly, ale doslova přírodě vnucuje svoji vůli. S nadšením jsme přijali svoji roli producenta, zatímco přírodu jsme pasovali na materiální zdroj. Tento model fungování však nutně vede k postupnému přetěžování, a tedy i degradaci půdy. I proto stále častěji řešíme půdní erozi a neúrodnost (kterou se marně snažíme zvrátit agresivními hnojivy, fungicidy a pesticidy). 

Budeme-li však postupovat podle přírodní šablony, můžeme pomocí pěti principů zdravého ekosystému regenerovat své "zdroje" i prostředí, v němž žijeme. Níže vám je nejprve všechny stručně, a poté jednotlivě - detailněji - představíme tak, jak o nich smýšlí jejich autor, dnes slavný americký farmář, Gabe Brown. Sami jsme je doplnili ještě o jeden "bonusový" princip, který by měl být součástí myšlení každého dobrého Hospodáře s velkým H.

#### 5+1 princip regenerativního zemědělství:
- Nepřetržité pokrytí povrchu půdy
- Minimální množství mechanického a chemického narušování půdy
- Co největší rozmanitost rostlin, živočichů, hmyzu a půdní bioty
- Snaha mít živé kořeny v půdě ideálně po celý rok
- Integrování hospodářských zvířat na půdu  
- Buďte vnímaví k přírodě, jejím procesům a zákonitostem (nejen, ale obzvlášť k těm lokálním)

![gabebrown.png](/uploads/gabebrown_5e656c8af4.png)
*Zapojení základních principů na farmě Gaba Browna a jejich vliv na množství organické hmoty v půdě.*

  
### Princip č. 1: Minimální narušování půdy 

V přírodě přirozeně nedochází k obdělávání půdy. I my bychom měli minimalizovat zásahy do půdy a omezit její mechanické zpracování, vnos chemických látek (přípravky na ochranu rostlin), průmyslových hnojiv a jiných postupů, které škodí živým i neživým složkám půdy. 

**Mechanické zpracování jakéhokoliv druhu**
- má negativní vliv na půdní strukturu - prospěšné organismy nám opravdu moc nepoděkují, když jim několikrát ročně zničíme domov, vybudované chodbičky apod. 
- má negativní vliv na vsakování vody (povrchový odtok & vodní eroze) - rozrytá půda se kupříkladu snadněji odplavuje z pole pryč
- má negativní vliv na obsah půdní organické hmoty - pokud znesnadňujeme život půdním živočichům, nedaří se jim, a tak svou činností nepřispívají vzniku organické hmoty
- má negativní vliv na mikro i makroedafon 

**Prostředky na ochranu rostlin a syntetická hnojiva**
- negativně ovlivňují život členovců a hmyzu, kteří jinak do půdy svou činností a prostou existencí vrací živiny
- negativně ovlivňují populace půdních hub (útlum mykorhizy) a bakterií
- mohou mít negativní vliv i na pěstované plodiny (popálení listů apod.)  

Půda je ekosystém, který se během času vyvinul ve vysoce důmyslný a účinný systém vzájemně si pomáhajících symbióz. Toto uspořádání však bylo lidským zásahem narušeno a nyní je potřeba krok po kroku navrátit půdě její přirozené vlastnosti, a obnovit tak její úrodnost. 
Ideální je začít aplikovat minimální zpracování půdy a setí či sázení do mulče, strniště, nebo přímo do pomocné plodiny (jejíž porost buďto vymrzl, nebo byl řezacími válci poválen, případně chemicky ošetřen).

![meziplodiny smes.jpg](/uploads/meziplodiny_smes_b50763f14b.jpg)

### Princip č. 2: Krytí povrchu půdy 

Je potřebné a nutné udržovat půdu pokrytou během celého roku, ať už se jedná o zbytky rostlin nebo živou vegetaci. Stejně jako je tomu v přírodě, která život v půdě chrání vrstvou porostů před dramatickým vlivem vnějších podmínek. V přirozených podmínkách běžně nenarazíme na odkrytou půdu, vyjma vývratů a sesuvů půdy.

**Nepřetržitý vegetační pokryv půdy**
- omezuje vodní erozi 
- omezuje větrnou erozi 
- chrání před vysokými teplotami (omezení vysoušení půdy a aktivity půdních mikroorganismů)
- pomáhá zvyšovat obsah organické hmoty v půdě (zdroj energie pro půdní biom) 

Neustálého vegetačního pokryvu lze dosáhnout jednak minimalizací mechanického zpracování půdy, jednak pěstováním pomocných plodin (někdy též označovaných jako meziplodiny) ideálně v mnoho druhové směsi. 

**Pomocné plodiny**
- zvyšují diverzitu (přitahují užitečné druhy hmyzu včetně nepostradatelných opylovačů) 
- kryjí povrch půdy, čímž zabraňují přehřívání či přemrzání půdy 
- budují půdní agregáty společně s bakteriemi a houbami 
- navyšují půdní organickou hmotu 
- podílejí se na cyklu živin 
- poskytují potravu a úkryt pro organismy 
- potlačují růst plevelů
- konvertují sluneční energii v náš prospěch (i v období, kdy by jinak zůstala nevyužita) - fotosyntetizují, čímž (jako "vedlejší produkt") zachytávají uhlík z atmosféry a ukládají jej do půdy skrze kořenový systém rostlin v podobě organické hmoty

![louka směs.jpg](/uploads/louka_smes_427757ff06.jpg)


Další principy regenerativního zemědělství shrnujeme v [druhé části tohoto článku](https://carboneg.eu/cs/blog/principy-regenerativniho-zemedelstvi-2).

Regenerativní zemědělství - to je diverzita, to je život. 

large_regenrativni-zemedelstvi-makro.jpg

medium_regenrativni-zemedelstvi-makro.jpg

small_regenrativni-zemedelstvi-makro.jpg

thumbnail_regenrativni-zemedelstvi-makro.jpg

regenrativni-zemedelstvi-makro.jpg

5+1 princip regenerativního zemědělství - 1. část

#### Offsety mají historicky špatnou pověst. Zlými jazyky jsou často nazývány třeba „odpustky“, jiní jimi opovrhují jako „neřešení opravdového problému“. Jak to s nimi ale skutečně je? Existuje něco jako kvalitní a nekvalitní offset? A jak je od sebe v postupně se rozšiřující nabídce rozpoznáte?

Tlak na ekologičnost firem není jen novinkou posledních let. Už na počátku tisíciletí si firmy, jednotlivci a různé skupiny na Západě kupovali offsety, aby kompenzovali negativní dopad své činnosti na životní prostředí. Často tak činili s dobrým úmyslem a investovali do smysluplného projektu. V některých případech přišlo ale mnoho prostředků vniveč a tím se zpochybnil celý koncept offsetů. Ten má ale v dnešní době prohlubující se klimatické změny ještě větší význam než dříve, proto je potřeba zejména umět rozlišovat kvalitní offsety od nekvalitních.

Hlavní myšlenkou uhlíkových kreditů ve formě tzv. offsetů je to, že firma jejich nákupem může vykompenzovat emise oxidu uhličitého, které svou činností přímo nebo nepřímo způsobuje. A zde může nastat první problém, pokud by se jednalo právě o kompenzaci emisí z její přímé činnosti, zjednodušeně řečeno z jejich vlastního komínu. Tyto emise má totiž firma pod svou kontrolou a měla by se je snažit eliminovat úsporami nebo přechodem na jinou technologii. Pokud jako zdroj tepla firma využívá spalování uhlí, tak by jej měla co nejdříve nahradit alternativním zdrojem. Alternativní nízkoemisní technologie ale nemusí být vždy dostupná, případně ne hned, anebo může být extrémně drahá a náročná na použití. A právě v takovém případě je podle nás lepší využít offset než uhlíkovou stopu neřešit vůbec. Je to stejné, jako když se někdo potřebuje dostat z Evropy do USA. Buď se může vydat na dlouhou plavbu plachetnicí přes oceán, anebo si koupí offset, aby vykompenzoval uhlíkovou stopu z cesty letadlem, jako nabízí např. [Lufthansa](https://www.travelpulse.com/news/airlines/lufthansa-launches-groundbreaking-carbon-offset-program.html). Podobně lze kompenzovat cestu autem na benzín, jako nabízí např. [Shell v Kanadě](https://www.cbc.ca/news/canada/calgary/shell-canada-carbon-emissions-offset-gas-station-pumps-1.5799313). 
 
Kdokoli si kupuje offsety s upřímnou snahou o snížení své uhlíkové stopy, měl by si ještě ověřit, zda je vybraný offset dostatečně kvalitní. Kvalita má čtyři hlavní složky. V první řadě musí kvalitní offsetový kredit představovat alespoň jednu metrickou tunu dodatečného, trvalého a nepřesunutého odstranění CO2 z atmosféry (tzv. Carbon dioxide removal - CDR). Za druhé, kvalitní offsetový kredit by měl pocházet z činností, které významně nepřispívají k sociálním nebo environmentálním škodám. Za třetí by měl být offsetový program certifikovaný a auditovaný nezávislou autoritou podle mezinárodních standardů jako např. [Verra](lhttps://verra.org/). Za čtvrté je pak na místě hodnotit i vedlejší benefity, které daný offsetový projekt přináší nad rámec zachycení uhlíku. Ty mohou být významné zejména u CDR projektů postavených na přírodních mechanismech, jimž tak zvyšují hodnotu. Primárně se ale posuzují tři kritéria z první složky, jako je dodatečnost (additionality), trvalost (permanence) a riziko přesunutí (leakage).  

## Dodatečnost: Došlo by k sekvestraci uhlíku i bez podpory offsetem?

Offsetový program kompenzace emisí uhlíku má hodnotu pouze tehdy, pokud lze prokázat, že by k němu bez financování formou offsetů nedošlo. Například by nedošlo k výsadbě stromů anebo ke zvýšení množství uhlíku v půdě díky přechodu na regenerativní způsob zemědělství. Nelze tedy například vykazovat zalesnění, které musí majitel lesa provést ze zákona po vykácení původního lesa. Stejně tak by se do offsetového projektu neměla zahrnovat taková opatření, která byla z velké části financována formou státních dotací. 

Podstatné přitom je, aby byla vždy pečlivě stanovena výchozí úroveň, ze které se bude vycházet při výpočtu množství zachyceného a uloženého uhlíku. 
 

## Trvanlivost a riziko: Jak dlouho bude zachycený uhlík uložen mimo atmosféru? 

CDR projekty se dělí podle doby uložení uhlíku na krátkodobé (méně než 100 let), střednědobé (od 100 do 1000 let) a dlouhodobé (více než 1000 let). Čím je doba uložení uhlíku mimo atmosféru delší, tím má projekt vyšší hodnotu.  

Největší objemy offsetů se dnes generují ve výsadbě stromů a v zachytávání uhlíku v půdě. Tyto projekty se hodnotí jako krátkodobé, protože odstraňování uhlíku je v přírodních ekosystémech ze své podstaty pomíjivé, na rozdíl od technických řešení, která mohou ukládat uhlík dlouhodobě. 

Vydavatelé offsetů proto dnes využívají tzv. „vyrovnávací rezervy“, z nichž mohou nahradit tuny uhlíku, které se vrátí zpět do atmosféry (například v důsledku lesního požáru, nezákonné těžby dřeva, anebo rozorání půdy bohaté na organickou hmotu). Stejně tak by ale vydavatelé offsetů měly uplatňovat důrazná opatření, která rizika úniku zpět do atmosféry minimalizují. 


## Přesunutí: Nezpůsobí to emise někde jinde? 

Některé projekty neúmyslně přesouvají emise z jedné geografické oblasti do jiné (třeba i na mezinárodní úrovni). Typicky k tomu dochází, když se někde na poli vysází les anebo se pěstuje na poli biomasa k produkci bioplynu a tím se omezí produkce potravin v dané lokalitě, takže se začnou pěstovat někde jinde na nově vykáceném lese. Tyto případné negativní důsledky projektu je potřeba kvantifikovat a odečíst z jeho přínosu. 

 

 

large_shutterstock_1553946905.jpg

medium_shutterstock_1553946905.jpg

small_shutterstock_1553946905.jpg

thumbnail_shutterstock_1553946905.jpg

shutterstock_1553946905.jpg

Offsety - jak poznat ty kvalitní?  

#### Jaké existují způsoby odstraňování uhlíku z atmosféry? Rozvíjí se všechny, protože každý má své výhody.

#### Kromě snižování emisí skleníkových plynů se začínají podporovat různé způsoby přímého odstraňování uhlíku z atmosféry. Jsou mezi nimi velké rozdíly. Mají své výhody a nevýhody. Není mezi nimi pouze jedna správná varianta. Všechny potřebujeme k tomu, aby nedošlo k oteplení planety o více jak 1,5 °C. Musí se začít využívat ve velkém a co nejdříve. Zatím však všechny nemají dostatečnou kapacitu. Potřebný rozvoj zajistí zejména zájem z řad firem, které si kladou ambiciózní klimatické cíle.  

Z pohledu emisí můžeme rozdělit firmy na dva typy. První jsou přímí emitenti CO2 jako např. uhelné elektrárny, teplárny, producenti oceli a cementu. Jejich emise jsou regulovány systémem emisních povolenek. Jsou finančně motivováni k tomu, aby emise postupně snižovali. A k tomuto snižování také dochází, protože cena emisních povolenek dramaticky roste, což urychluje odklon od uhlí. Druhým typem jsou firmy, které CO2 přímo ze žádného svého komínu nevypouštějí, ale svojí spotřebou elektřiny, plynu, benzínu, atd. nepřímo přispívají k emisím CO2. Tyto firmy nejsou dnes povinné snižovat svoji uhlíkovou stopu. Budou ale pod čím dál větším tlakem od svých akcionářů, věřitelů a zákazníků, aby svoji uhlíkovou stopu postupně výrazně snižovaly. Progresivní firmy si kladou ambiciózní cíle dosažení uhlíkové neutrality do roku 2030. Např. [Komerční banka chce dosáhnout uhlíkové neutrality dokonce již v roce 2026](https://www.kb.cz/cs/o-bance/pro-media/tiskove-zpravy-2020/kb-bude-do-roku-2026-uhlikove-neutralni). A právě postoj těchto firem bude v nejbližších letech rozvíjet různé způsoby odstraňování uhlíku z atmosféry, protože budou potřebovat, aby někdo za ně jejich nepřímé emise z atmosféry odebral. A nakoupí si tedy uhlíkové kredity, tzv. offsety, protože bez jejich využití nebudou schopni dostáhnout uhlíkové neutrality v celém svém odběratelsko-dodavatelském řetězci. 

Více než 95% nabízených offsetů do roku 2020 tvořily projekty, které se snažily vyhnout dalším emisím, jako např. ochranou deštného pralesa před vykácením, anebo se snažily o snížení emisí využitím nějaké účinnější technologie výroby elektřiny nebo tepla. V současné době se čím dál víc prosazují offsety, které přímo odstraňují uhlík z atmosféry, tzv. carbon dioxide removal (CDR). Využívá se přitom přírodních principů fotosyntézy nebo mineralizace anebo se využívá nějaká moderní technologie.  


**Existuje šest základních způsobů, jak odstranit uhlík z atmosféry:**


#### 1) Obnova lesů a zalesňování 

Stromy jsou obzvláště dobré v ukládání uhlíku odstraněného z atmosféry fotosyntézou. Rozšiřování, obnova a lepší správa lesů s cílem podpořit větší absorpci uhlíku může využít sílu fotosyntézy a přeměnit oxid uhličitý v ovzduší na uhlík uložený ve dřevě a v půdě. 

Hlavní výhodou tohoto řešení je vysoká absorpční schopnost s cenami kolem 10 USD za tunu CO2. Zároveň přinášejí významné vedlejší benefity jako čistší vodu a ovzduší. Lesy také podporují malý vodní cyklus, ochlazují místní klima a pomáhají udržovat biodiverzitu v krajině. Proto se také jedná o nejvyužívanější způsob CDR projektu. 

Jedním z hlavních problémů je zajistit, aby rozšiřování lesů v jedné oblasti nebylo na úkor lesů jinde. Zalesňování zemědělské půdy by například snížilo nabídku potravin. To by si mohlo vyžádat přeměnu jiných lesů na zemědělskou půdu, pokud by zlepšení produktivity zemědělských podniků tuto mezeru nevyplnilo. Podobně může netěžení dřeva v jednom lese vést k nadměrné těžbě v jiném lese. Zalesňování má tak své limity v nedostatečné kapacitě vhodných míst k zalesnění. O to důležitější je dbát na to, aby nedocházelo ke kácení deštných pralesů, protože jsou obrovskou zásobárnou uhlíku. Obnova tropických lesů obvykle zachytí 11 tun CO2 na hektar za rok, ale ztráta jednoho hektaru vzrostlého lesa může uvolnit více než 30krát větší množství CO2 - přes 400 tun - najednou. 

Příklady projektů: [Pachama](https://pachama.com/), [NCX](https://ncx.com/).

#### 2) Uhlík v půdě 

Půda přirozeně ukládá uhlík v organické hmotě. V půdě se nachází 3x více uhlíku než v atmosféře. Průmyslovým zemědělstvím se historicky uvolnilo do atmosféry velké množství uhlíku, takže zemědělská půda je dnes na mnoha místech degradovaná, ztrácí úrodnost, není schopná zadržet dost vody a není odolná vůči větrné a vodní erozi. Vzhledem k tomu, že zemědělská půda je tak rozsáhlá, tak i malé zvýšení množství uhlíku v půdě by mohlo mít velký dopad. 

[Regenerativní způsob hospodaření](https://carboneg.eu/cs/regenerativni-zemedelstvi) prokazatelně zvyšuje obsah uhlíku v půdě a poskytuje mnoho vedlejších benefitů. Výsadba pomocných plodin v době, kdy jsou pole jinak holá, může prodloužit fotosyntézu po celý rok a pokud se omezí mechanické a chemické narušování půdy, může docházet k uložení cca 10 tun CO2 na hektar za rok, jak prokázaly projekty v [Rakousku](https://www.oekoregion-kaindorf.at/index.php?id=515) nebo [Německu](https://www.carbocert.de/). Největší výzvou je radikální změna ve způsobu hospodaření, která navíc musí být trvalého charakteru, protože návrat k orbě z roku na rok může předchozí přírůstky uhlíku v půdě vymazat.  

Příklady projektů: [Carbocert](https://www.carbocert.de/), [Carboneg](http://www.carboneg.eu), [Nori](https://nori.com/), [Indigo](https://www.indigoag.eu/for-growers/carbon-farming), [Grassroots Carbon](https://buildgrassroots.com/).

Velká přirozená zásoba uhlíku existuje v rašeliništích. Ačkoli tvoří jen [3% zemské pevniny, tak obsahují 42% uhlíku](https://www.iucn.org/resources/issues-briefs/peatlands-and-climate-change), který je celkově uložen v půdě. Vznikají tedy projekty, jejichž smyslem je obnova rašelinišť, aby se podpořila schopnost vázat uhlík v tomto ekosystému. 

Příklad projektu: [Moor Futures](https://moorfutures-bb.de/berechnung/).


#### 3) Využití biomasy 

Výroba bioenergie se zachycováním a ukládáním uhlíku (Bioenergy with carbon capture and storage - BECCS) je dalším způsobem, jak využít fotosyntézu v boji proti změně klimatu. Je však mnohem složitější než sázení stromů nebo hospodaření s půdou - a ne vždy je pro klima přínosem. 

BECCS je proces využívání biomasy k výrobě energie v průmyslu, energetice nebo dopravě, zachycování jejích emisí před jejich vypuštěním zpět do atmosféry a následné ukládání zachyceného uhlíku buď pod zem, nebo do výrobků s dlouhou životností, jako je beton.  

Důležité je, aby BECCS byly celkově uhlíkově negativní a primárně využívaly jako palivo zemědělské zbytky nebo dřevní odpad z blízkého okolí. Tyto suroviny mohou být pro budoucnost BECCS klíčové, protože by nevyžadovaly zvláštní využití půdy. V takovém případě může BECCS přinést očekávané přínosy pro klima. 

Další variantou využití biomasy k sekvestraci uhlíku je přeměna biomasy pomocí pyrolýzy na [biouhel](https://cs.wikipedia.org/wiki/Biouhel) nebo uhlíkaté oleje, které lze prakticky trvale uložit zpět pod zem, což je jejich hlavní výhoda. 

Příklady projektů: [Biouhel](https://biouhel.cz/?page_id=2), [Charm](https://charmindustrial.com/), [Carbofex](https://www.carbofex.fi/?view=Home).


#### 4) Přímé zachycování uhlíku ze vzduchu 

Přímé zachycování uhlíku ze vzduchu (Direct Air Capture – DAC) je proces chemického čištění oxidu uhličitého přímo z okolního vzduchu a jeho následné ukládání buď pod zem, nebo do produktů s dlouhou životností. Tato nová technologie je podobná technologii zachycování a ukládání uhlíku, která se používá k zachycování emisí ze zdrojů, jako jsou elektrárny a průmyslová zařízení. Rozdíl spočívá v tom, že přímé zachycování v ovzduší odstraňuje přebytečný uhlík přímo z atmosféry, místo aby jej zachycovalo u zdroje. 

Přímé zachycování vzduchu je poměrně jednoduché měřit a zohledňovat jeho přínosy pro klima a jeho potenciální rozsah nasazení je obrovský. Tato technologie je však stále nákladná a energeticky náročná. Stávající kapacity existujících projektů jsou proto stále poměrně malé, protože potřebují dostatek bezemisní energie, aby bylo dosaženo čistého odstranění uhlíku. A zároveň musí být v okolí k dispozici vhodné trvalé úložiště. 

Příklady projektů: [Climeworks](https://climeworks.com/), [Carbon Engineering](https://carbonengineering.com/).


#### 5) Mineralizace uhlíku 

Některé minerály, jako např. [olivín](https://cs.wikipedia.org/wiki/Oliv%C3%ADn), přirozeně reagují s CO2 a mění uhlík z plynu na pevnou látku. Tento proces se běžně označuje jako mineralizace uhlíku nebo zesílené zvětrávání a přirozeně probíhá velmi pomalu, po stovky či tisíce let.   

Cílem tohoto CDR projektu je urychlit přirozené chemické zvětrávání minerálu tím, že se velké množství rozemleté horniny obsahující např. olivín rozšíří na velkou plochu. Hlavní výhodou je zejména prakticky trvalé uložení uhlíku. Omezení spočívá v nalezení vhodného a dostatečného zdroje konkrétního minerálu, dostatečné plochy pro rozptýlení a nízkoemisní těžby a přepravy velkého množství horniny. 

Příklady projektů: [Vesta](https://www.projectvesta.org/), [Heirloom](https://www.heirloomcarbon.com/).


#### 6) Využití oceánů 

Hlavní způsob sekvestrace uhlíku v oceánu spočívá ve využití fotosyntézy v pobřežních rostlinách, mořských řasách nebo fytoplanktonu.  Pěstování mořských řas by mohlo odstraňovat uhlík a zároveň podporovat obnovu ekosystémů a také snižovat okyselování oceánů. Výhodou této varianty je dostupná obrovská rozloha oceánů a velký potenciál v sekvestraci uhlíku díky rychlému růstu řas. O širších ekologických dopadech těchto přístupů však stále není mnoho známo a je zapotřebí dalšího výzkumu, aby bylo možné lépe porozumět potenciálním rizikům, než se tyto přístupy začnou uplatňovat ve velkém měřítku.  

V blízké budoucnosti lze pěstované mořské řasy využívat také k výrobě produktů, jako jsou potraviny, pohonné hmoty a hnojiva, což sice nevede k odstranění uhlíku, ale mohlo by to snížit emise ve srovnání s konvenční produkcí a zajistit ekonomickou návratnost, která podpoří růst tohoto odvětví. 

Příklad projektu: [RunningTide](https://www.runningtide.com/).

![NETs_NationalAcademies_web.jpg](/uploads/NE_Ts_National_Academies_web_6fc4e2bde4.jpg)



large_IMG_7250 (1).jpg

medium_IMG_7250 (1).jpg

small_IMG_7250 (1).jpg

thumbnail_IMG_7250 (1).jpg

IMG_7250 (1).jpg

Způsoby odstraňování uhlíku z atmosféry

#### V boji proti klimatické změně potřebujeme všechny dostupné nástroje - včetně odstraňování uhlíku z atmosféry.

#### Příčina klimatické změny spočívá ve vysoké koncentraci skleníkových plynů v atmosféře. Evropský plán na snižování emisí skleníkových plynů se snaží snížit jejich každoroční přírůstky za pomocí technologií, které dnes máme k dispozici. Je to potřebné, ale klimatickou změnu tato opatření nezastaví, jen zpomalí její rychlý progres. Chceme-li se změnami klimatu účinně bojovat, musíme zároveň budovat kapacity i na odstraňování již existujícího oxidu uhličitého z atmosféry.

Klimatická změna je pro svou komplexitu pro mnoho lidí neuchopitelná. Lze ji ale dobře připodobnit na této nám všem známé situaci: Představte si, že vám přetéká vana. Na podlaze máte v tuto chvíli rozlito už 1650 litrů (8 plných van) a kohoutkem do vany přitéká stále další a další voda. Každý rok to dělá přibližně 34 dalších litrů (3,5 kýble). A teď si představte tu škodu, co vám rozlitá voda způsobuje. Máte zničenou podlahu, nábytek, i strop v patře pod vámi, kam voda protéká. Je potřeba co nejdříve zastavit přívod vody, bohužel je ale kohoutek zrezlý, takže jej nemůžete úplně utáhnout. Jde to ztuha, ale aspoň něco. K zastavení dalších škod ale musíte začít co nejdříve uklízet i ten existující přebytek vody. Sahá vám minimálně po kolena (možná ji máte až po krk), a v tom se žít nedá.

S klimatickou změnou je to podobné. Jen se nejedná o litry vody, ale o miliardy tun CO2 v atmosféře. 

Přibližně polovinu našich emisí vstřebají oceány a biosféra. Zbytek však zůstane v atmosféře ještě dalších 1000 let, pokud jej neodstraníme. Od roku 1751 lidstvo vypustilo do atmosféry 1649 miliard tun CO2, [z toho více než polovinu za posledních třicet let](https://ieep.eu/news/more-than-half-of-all-co2-emissions-since-1751-emitted-in-the-last-30-years). Odhad světových emisí CO2  za rok 2020 činí **34 miliard tun**. Velkou část emisí plánujeme do roku 2050 eliminovat přechodem na obnovitelné zdroje elektřiny a pozastavení využívání fosilních paliv v průmyslu a výrobě tepla. V určitých oborech se ale na nulové emise s největší pravděpodobností nedostaneme ani v roce 2050. - Například při výrobě cementu a v letecké dopravě nemáme zatím žádnou dostupnou bezuhlíkovou technologii, již bychom mohli v budoucnu masivně využívat.

**Velkou energii nyní jako lidstvo věnujeme snížení emisí skleníkových plynů. Toto „utahování kohoutku“ je samozřejmě naprosto správně. Stejně velké úsilí bychom však měli věnovat i budování kapacit na odstraňování uhlíku z atmosféry a jeho trvalé ukládání, tzv. Carbon Dioxide Removal (CDR). **

[Poslední hodnotící zpráva IPCC](https://www.ipcc.ch/site/assets/uploads/sites/2/2019/06/SR15_Headline-statements.pdf) dokonce uvádí, že všechny scénáře vývoje, které omezují globální oteplení o +1,5°C, počítají s využitím CDR v řádu **100-1000 miliard tun CO2 v průběhu 21. století.**

![Global warming.png](/uploads/Global_warming_73b59b20f4.png)

## Existují dva základní typy CDR přístupů. 

Buď se jedná o využití stávajících přírodních procesů, které odstraňují uhlík z atmosféry pomocí fotosyntézy (např. zvýšením jeho absorpce stromy, mořskými řasami, mokřady nebo půdou), nebo použití chemických procesů, které například pomocí „obrovských větráků“ zachycují CO2 přímo z okolního ovzduší a ukládají ho jinde (zpravidla pod zem). Všechny metody CDR mají své výhody a každá dostupná kapacita na odstraňování uhlíku z atmosféry bude potřebná. Je proto potřeba podporovat a testovat všechny CDR metody. 

Rozvoj CDR je dnes financován zejména progresivními korporacemi, které chtějí dosáhnout v dohledné době tzv. čisté nuly (*net zero emissions*) u své uhlíkové stopy měřené v celém jejich dodavatelsko-odběratelském řetězci. Mnohdy se totiž ani s využitím těch nejmodernějších technologií na čistou nulu dostat prostě nemohou, natož do roku 2030 či 2050, které se často využívají jako milníky, k nimž směřuje firmy limitující „zelená legislativa“ včetně tzv. Green Dealu EU. Tyto společnosti proto potřebují, aby někdo emise jejich, i jejich dodavatelů a odběratelů, z atmosféry odebral. Nakupují proto tzv. offsety, které představují jakési uhlíkové kredity z různých CDR projektů. 

Představiteli tohoto přístupu jsou v USA například společnosti [Microsoft ](https://blogs.microsoft.com/blog/2021/01/28/one-year-later-the-path-to-carbon-negative-a-progress-report-on-our-climate-moonshot/) a [Stripe](https://stripe.com/newsroom/news/spring-21-carbon-removal-purchases), které otevřeně komunikují své principy, aby tak usnadnily hledání zodpovědného přístupu i dalším firmám a zároveň nastavily mantinely pro poskytovatele offsetů. 

Naštěstí se podobné záměry objevují i u evropských korporací. [Evropská komise uznává zásadní úlohu snižování emisí oxidu uhličitého](https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/BRIE/2021/689336/EPRS_BRI(2021)689336_EN.pdf) a hodlá se zaměřit na přírodní metody CDR, protože se jeví jako nákladově efektivnější a životaschopnější v krátkodobém horizontu. Smyslem projektu Carboneg je podporovat tyto záměry a budovat dostatečné kapacity pro odstraňování uhlíku z atmosféry a jeho trvalé ukládání do půdy. 

** Snižování emisí totiž nestačí. **

Souběžně je potřeba odstraňovat uhlík z atmosféry a regenerovat přírodní ekosystémy, aby mohly lépe odolávat dopadům klimatické změny a pomohly nám v boji s ní.

Blog

Zveme na výstavu s titulem Regenerativní zemědělství: Půda plná života do Národního zemědělského muzea v Praze, kterou jsme připravili společně s dalšími partnery. K...

Podpora a ochrana biologické rozmanitosti je jednou ze zásadních otázek dneška. Proto jsme se rozhodli zemědělce a zemědělské podniky, kteří hospodaří regenerativně a zároveň...

Zveme na dvoudenní seminář, který se věnuje přípravě na přechod na regenerativní způsob hospodaření a zdravé půdě. Školení je součástí programu EIT Food the...

Fenomén regenerativní pastvy slepic konečně dorazil i k nám, jak ukazuje nejnovější díl Půdcastu s panem Dvořákem ze Statku Dvořák ve Zlatníkách u Prahy....

Vyšší výživová hodnota potravin z regenerativní produkce je jedním z často uváděných výhod tohoto způsobu hospodaření. Doposud však těmto tezím chybělo i větší vědecké...

Jednou z největších obav a výzev, jimž zemědělci čelí při přechodu na systémy regenerativního pěstování plodin, je management plevele. Jaké postupy plevely zkrotí, a...

V rámci jubilejní 10. epizody Půdcastu, podcastu z dílny Carboneg, vznikl velmi zajímavý rozhovor s Alexem Pagem, majitelem první a dosud jediné mléčné buvolí...

Čas od času nám neveselé zprávy o klimatu jako ty, které byly publikovány v posledních týdnech, připomínají, proč to všechno děláme. Proč se v...

Zveme na dvoudenní seminář a workshop do Tetčic u Brna, který se věnuje přípravě na přechod na regenerativní způsob hospodaření a zdravé půdě. Školení...