Konvenční zemědělství v uplynulých dekádách spoléhalo na syntetické herbicidy. V současnosti je však stále více upozorňováno na jejich nežádoucí vlivy.
Herbicidní látky a jejich rezidua v půdě mají vysoký potenciál negativního dopadu na:
V důsledku neustálého vystavování plevelů vysokým dávkám herbicidů dochází k rozvoji jejich rezistence vůči těmto chemickým látkám (2).
Regenerativní zemědělství je založeno na minimálním narušování půdy, trvalém půdním pokryvu a střídání plodin. Obecně je označováno jako udržitelná alternativa k systémům zahrnujícím konvenční zpracování půdy. Jeho uplatnění však mění dynamiku a společenstva plevelů, a vyžaduje proto úpravu metod používaných pro jejich kontrolu. Znalost místního plevele a pochopení jeho škodlivého potenciálu je klíčovým faktorem při vývoji úspěšné strategie pro jeho likvidaci.
V regenerativním zemědělství je základním a zároveň nejefektivnějším prvkem v boji proti plevelům střídání plodin. Každý druh plodiny vytváří specifické a unikátní podmínky (biotické i abiotické), jež nastavují omezení pro růst plevelů. Tímto způsobem lze jakoukoli danou plodinu považovat za jakýsi filtr, který umožňuje růst pouze určitých druhů plevelů, zatímco ostatní druhy potlačuje (3). Přidáme-li navíc k rotaci různých plodin také různé doby jejich setí, dojde ke střídání těchto filtrů a zintenzivnění selekčních tlaků. To vše zabraňuje opakovanému úspěchu jednoho plevele a tím i jeho dominanci.
Plevelu se může dařit, když má synchronizovaný cyklus s plodinami (4,5). Naopak růst plevele, který je špatně synchronizován s plodinou, představuje jedinečnou příležitost pro jeho kontrolu. Plevele rostoucí v nepřítomnosti plodiny mohou být odstraněny použitím neselektivního herbicidu a plevele ve vegetativním stadiu během sklizně jsou odstraňovány ještě před zasetím osiva. Rotace plodin umožňuje regulaci plevelů v různých obdobích vzcházení, čímž se zabrání tomu, aby určitý typ plevele opakovaně dokončil svůj životní cyklus.
Rozličné studie (6,7) potvrzují, že pravidelné točení plodin s různými termíny setí vede ke snížení semenné banky plevelů. S tím souvisí i další důležitý aspekt – prevence tvorby a hromadění semen plevelů. Při sestavování osevního plánu by mělo být navrhnuto střídání pro každé pole tak, aby zohledňovalo pro něj relevantní druhy plevele.
Plodiny, které rychle rostou a dokážou plevel porazit (např. kukuřice), jsou chytrým doplňkem rotace.
Začlenění meziplodin do osevního postupu nabízí mnoho výhod, jako je snížení eroze půdy, zlepšená půdní struktura a úrodnost, ale také možnost použití rostlin se silnými schopnostmi k potlačování plevelů (8). Meziplodiny zasahují do vývoje populací plevelů prostřednictvím dvou důležitých mechanismů.
Zavádění meziplodin do agrosystémů zabraňuje růstu a rozvoji plevelů prostřednictvím obsazení volných nik (meziplodina jednoduše zabere prostor, který by byl jinak dostupný pro plevel).
Zbytky meziplodin mohou potlačovat nebo zpomalovat klíčení a růst plevelů (9,10) v důsledku alelopatických i fyzikálních účinků (11). Rostlinné zbytky na povrchu půdy navíc mohou mít za následek menší kolísání teploty půdy a snížení pronikání světla, přičemž bylo prokázáno, že oba tyto efekty taktéž brání klíčení plevele (12).
Co se týče konkrétních příkladů, za zmínku stojí přínos alelopatických meziplodin, jako je žito seté, poddruhy pohanky a čiroku nebo vojtěška. Meziplodiny, včetně řepky (Brassica napus L.) a bílé hořčice, mohou také zabránit klíčení semen plevelů, a tím i jejich výskytu. Regulace plevele luštěninami je obvykle nižší, protože dusík uvolněný z jejich zbytků pozitivně stimuluje vzcházení plevelů.
Namísto nechání pole ladem, i pouze na krátkou dobu, je možné zasít jednoleté nebo takové meziplodiny, které se rychle vyvinou a uzavřou volná místa dříve, než budou mít plevele šanci vzejít a vytlačit je. Pokud je například v plánu vysít tržní plodiny brzy na jaře, je možné zvolit nevymrzající meziplodiny, jako je směs ovsa a jetele inkarnátu, které brzy odumírají. Pro setí tržních plodin koncem jara a začátkem léta je zase možné použít meziplodiny, jež mohou dobře přezimovat. Například vikev chlupatá či huňatá a žito. Vymrzající druhy meziplodin lze použít například jako mulč nebo je nechat přirozeně odumřít.
Empirické studie ukazují, že zpracování půdy nemá vliv na snížení nebo zvýšení hustoty semenné banky plevele (13, 14, 15, 16). Jinými slovy to, že na poli několikrát ročně proběhne orba, nemá valný význam pro redukci výskytu, natož vyhubení plevele na vašem pozemku. Naopak! Orba redistribuuje semena v celém půdním profilu, což plevelu ve výsledku pomáhá.
V bezorebné (no-till) praxi semena plevelů pronikají do půdy velmi pomalými procesy (praskliny v půdě, fauna,…). Akumulace 60–90 % semen proto probíhá pouze v horních 5 cm půdy (17, 18). To může mít za následek vyšší míru jejich predace (pojídání živočichy), která je limitovaná množstvím dostupných semen (19). Orba, tedy zahrabání semen, snižuje jejich dostupnost pro predátory (20). Díky no-tillu dochází k akumulaci semen plevelů při povrchu a hlodavci, hmyz a ptáci k nim mají lepší přístup. I na živočichy je tedy nutné pamatovat jako na velmi účinný přírodní nástroj pro redukci semenné banky plevelů (21, 22, 23).
Orba zahrabe semena plevelů pod povrch, a tím sníží jejich dostupnost pro predátory. No-till naopak podpoří akumulaci semen při povrchu půdy a predátoři k nim pak mají snazší přístup. Tím pádem snižují množství plevele.
Na rozdíl od orby, no-till zároveň podporuje biodiverzitu a množství predátorů (24).
Zoraná půda nabízí lepší podmínky pro klíčení většiny semen a též poskytuje podnět pro klíčení světlomilných plevelů nebo těch vyžadujících kolísaní teploty (25). Zpracování půdy snižuje její odolnost proti pronikání kořenů plevelů, což vede k usazování, vzejití a růstu vyklíčených semen plevelů (26, 27). Jinými slovy, více orby může znamenat více plevelů.
Orba rovněž umožňuje vyklíčení semen plevelů z větší hloubky (28). Pokud se kořeny vyklíčených semen plevele nachází přímo na povrchu neobdělané půdy, těžko pronikají do jejích spodních vrstev a snáz odumírají.
A co ukazuje praxe? Často se stává, že první rok při přechodu z orby na no-till režim se na poli vyskytne více plevelných rostlin v porovnání s jinými postupy. Hned v následujících letech se to však obrací. Během několika málo sezón se v no-till režimu semenné banky plevele vyčerpají (29).
No-till režim a pečlivý management porostů meziplodin může být příležitostí pro dlouhodobou kontrolu plevele (30).
Běžná opatření regenerativního zemědělství (jako pestřejší rotace plodin, setí meziplodin nebo zavedení no-till systému) nejsou samostatně v boji proti plevelům dostatečně efektivní. Je proto důležité využívat jejich kombinaci, a to v největší možné míře. Mohou tak působit společně a kumulativně snižovat množství plevelu.
Management plevele během přechodu na systém no-till je zásadní a může trvat i pár let než se výnos, vlastnosti půdy a populace plevele dostanou do rovnováhy (31). Implementace no-tillu je nejúspěšnější v systémech, které také využívají minimálně dvouleté střídání plodin a v osevním postupu zohledňují meziplodiny nebo jejich zbytky.
Při přechodu k regenerativnímu zemědělství a bezorebnému zpracování půdy bývá plevel jednou ze zdánlivě složitých překážek, jež musí zemědělci překonat. A skutečně, s plevely nelze zatočit ze dne na den, pokud odmítneme intenzivní využívání půdní chemie, které není dlouhodobě udržitelné (ekologicky, ba ani ekonomicky). Zejména v prvních sezónách se farmáři bez trpělivosti neobejdou. S využitím vícera opatření najednou se však lze kýženého výsledku dobrat v relativně krátkém čase (doslova v pár letech).
Je však také důležité klást si otázku, zda (případně do jaké míry) je nutné tento boj svádět. I plevely mohou přispět k žádoucímu pokrytí půdy, stabilizaci živin, vytvoření stanoviště nebo výživného zdroje potravy pro predátory škůdců a že nutně nemusí snižovat výnos. Jak uvádíme třeba v této případové studii, výnosy s přechodem na regenerativní hospodaření trvale neklesnou, naopak. A půda, krajina i její velcí a malí obyvatelé budou jásat z minimalizace našich zásahů do přirozených přírodních procesů.
Seznam použité literatury a studií naleznete zde.
Máte dotazy či připomínky k článku? Dejte nám vědět na e-mail carboneg@carboneg.com ! Rádi s vámi téma probereme individuálně.
